Historie1

Těla vojáků z bitvy u Waterloo měla smutný konec. Jejich ostatky byly pravděpodobně rozdrceny do hnojiva.

Kateřina PetříčkováPosted on
Článek přečtete za-slov

Bitvu u Waterloo si z dějepisu pamatuje snad i ten největší třídní lajdák. Všichni víme, že byla velká, slavná, nezapomenutelná a Napoleona stála kariéru. Ale co se stalo s těly padlých vojáků, jejichž počet se odhaduje na 50 000? Historici přišli s hrůznou teorií- ostatky těl byly nejspíš namlety a použity jako hnojivo.

Malý velký Napoleon

Napoleon I. Bonaparte byl francouzský vojevůdce, který svůj kariérní postup dotáhl až na císařský titul a to v letech 1804 – 1815. Svá nejúspěšnější léta a vzestup zažil během Velké francouzské revoluce, kdy se v pouhých 24 letech stal generálem. Ve 30 už stál v čele státu a vládl západní Evropě. I dnes bývá vzorem cílevědomosti a velitelských schopností, zároveň však neviděl valnou hodnotu v lidském životě a svá vítězství leckdy dobyl za cenu velkých lidských ztrát. Jen během napoleonských válek zemřelo téměř milion Francouzů. Nicméně jak rychle dosáhl úspěchů, stejně rychlý byl také jeho pád. Konec svého života strávil ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena, kde také zemřel ve věku 51 let.

Debakl u Waterloo

Slavná bitva u Waterloo se odehrála odpoledne 18. června 1815 kousek od Bruselu. Střetla se v ní Napoleonova vojska proti vojsku Sedmé koalice evropských panovníků, vedené polní maršálem vévodou z Wellingtonu a polním maršálem Blücherem. Ačkoli se zprvu dařilo Francouzům a zdálo se, že dobudou snadné vítězství, postupně utrpěli několik porážek. Jakmile se k britské armádě připojilo u pruské vojsko, bylo jasné, že Napoleon zvítězit nemůže a byl i s vojáky zahnán na útěk. Zatímco pro Napoleon byla tato prohra velkým ponížením, pro Evropu znamenala konec napoleonských válek.

Lví pahorek. Uměle vybudovaný kopec na prostranství dávné bitvy u Waterloo dodnes připomíná slavný okamžik Napoleonovy prohry. / Foto: Shutterstock

Odpočívají v pokoji? Asi ne

Vědce však již dlouho trápila otázka, kam se podělo téměř 50 000 padlých vojáků, kteří položili své životy na bojišti. Bylo totiž nalezeno jen velmi málo ostatků, například amputované končetiny, a proto se již dlouho snaží zjistit, co se s vojáky vlastně stalo. Profesor Tony Pollard shromáždil materiály vypovídající o velkých masových hrobech a spalování těl, ale ty však nebyly nikdy nalezeny. Nejpravděpodobnější je zřejmě teorie týmu z glasgowské univerzity, která říká, že chudé obyvatelstvo okolních vesnic napřed padlé vojáky okradli o všechny cennosti a nechali je svému osudu. Ve chvíli, kdy z těl zůstaly jen kosti, tyto kosti rozemlely na prášek, který byl bohatý na fosfor. Tato moučka byla velmi poptávaným zbožím mezi zemědělci, kteří ji přidávali do hnojiv a tudíž se velmi dobře prodávala. Ačkoli se tento přístup k mrtvým může zdát mám šokující, podle dosavadních zjištění nebyl ojedinělý. Podle vědců tento osud potkal mnoho dalších padlých na bojištích po celém světě.

Foto: Shutterstock, zdroj: UniversityofGlasgow, TheGuardian, TandFOnline

Nenechte si ujít
Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 24SdíleníSdíletTweet [...]
Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]

One Reply to “Těla vojáků z bitvy u Waterloo měla smutný konec. Jejich ostatky byly pravděpodobně rozdrceny do hnojiva.”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *