Kolem koncesionářských poplatků České televizi je opět rušno. Představitelé této instituce by si totiž představovali, aby je platili už úplně všichni. Tedy i ti, kdo nemají televizní přijímač, ale třeba jen počítač nebo mobilní telefon. Protože i oni by teoreticky mohli televizi sledovat. Byla to přitom sama Česká televize, která se rozhodla vysílat i online, a teď za to požaduje peníze.
Byla to drobnost, ale chytili se toho
To by však bylo na delší debatu. Mnohem méně pochopitelné je spíše jednání, s jakým Česká televize přistupuje k těm, kteří z jakéhokoliv důvodu poplatek neuhradí. Toto jednání v nedávné době popsal například podnikatel Zdeněk P., který přitom sám sebe považuje za podporovatele České televize, poplatky hradil rád a rozhodně nechtěl nic ošidit.
Stalo se ale nedopatření, kdy měnil banku a migroval celý účet, což měla zajistit nová banka včetně převedení trvalých plateb. Ukázalo se však, že některé vypadly, mimo jiné i ta České televizi, čehož si však podnikatel nevšiml, protože pro něj jde o minimální částku ve výši 150 korun. Na účtu má přitom měsíčně více než stovku různých transakcí.
Kdo by v takový moment čekal, že někdo na příslušném oddělení České televize vezme do ruky telefon a vlídně s poplatníkem situaci vyřeší, mýlil by se. Dokonce mu nepřišla ani nějaká emailová upomínka. Dotyčný je přitom ke koncesionářskému poplatku řádně přihlášen a televize tedy musí mít jeho kontaktní údaje.
Takhle se to nemá dělat
Nic takového se nestalo a televize naopak vyčkávala, a to až do chvíle, než dluh narostl do určité úrovně a sice dvou tisíc korun. Následně neváhala a podala žalobu. Bohužel pro podnikatele, zrovna v té době se krátkodobě přestěhoval na jinou adresu, tudíž chvíli nevybíral poštu.
Když se k ní konečně dostal a všiml si výzvy k úhradě, okamžitě vše vyrovnal, jakkoliv mu jednání České televize nepřišlo v pořádku. Kdo by si myslel, že tím to končí, mýlil by se. Ve věci už byl angažovaný exekutor a brzy tak přišel exekuční návrh ve výši pěti tisíc korun s tím, že nebylo uhrazeno vše.
Muž už se v tom začínal ztrácet, a tak raději sám kontaktoval exekutorský úřad, ať mu sdělí, co, jak a kam má uhradit. Tak se také stalo a dotyčný zaplatil několik tisíc korun, aby měl vše z krku. Zůstala v něm ale hodně nepříjemná pachuť z toho, jak s ním bylo zacházeno. Vše vždy náležitě hradil, a když jednou udělal chybu, nikdo se mu nesnažil vyjít vstříc, ale vše se řešilo stylem, jakoby byl nějaký zločinec.
Foto: Shutterstock
