Mnoho lékařů a vědců se snažilo a stále snaží přijít na to, co se stane s člověkem během umírání a následně po něm. Smrt zkoumá také lékařka Kathryn Mannix, která se stará o lidi na paliativní péči. Ve své knize popisuje různé fáze smrti a snaží se lidem smrt představit jako něco přirozeného, čeho se nemusí obávat.
Snaha lékařky změnit náhled na smrt
Klinická smrt už není pro lékaře tak nepochopitelná, shodují se, že zážitky a vize, které člověk během klinické smrti získá, jsou typické projevy mozku, který umírá, jedná se o „zkušenost blízká smrti“. Právě Dr. Kathryn Mannix se věnuje podobě smrti mnohem více mystické. „Podle mé skromné zkušenosti není smrt nejspíš tak děsivá, jak bychom si mohli myslet. Smrt, stejně jako narození, je opravdu jenom proces. A jak léta plynou, jsou lidé prostě jen více a více unavení. Více spí a jsou méně vzhůru,“ uvedla lékařka Kathryn Mannix.
V její knize With the End in Mind: Dying, Death and Wisdom in an Age of Denial se čtenáři mohou dozvědět, co lidé během umírání prožívají.
Smrt přichází v pěti fázích
Na základě zpovědi, kterou Dr. Mannix provedla se svými pacienty, zjistila, že smrt můžeme rozdělit na pět fází.
- První fáze zbavuje člověka veškeré bolesti, strachu a úzkosti. Poté je na řadu přichází již známý klid či dokonce radost.
- Ve druhé fázi se „lidská duše“ oddělí od těla a může pozorovat své tělo seshora.
- Třetí fáze navodí pocit blaha (ovšem najdou se i ti, kteří zažili nepohodlí, viděli bludy, nestvůry apod.).
- Ve čtvrté fázi přichází lidé za světlem, které vidí kdesi v dálce.
- Poslední fázi zažije jen 10 % osob.
Je jen malé procento osob, kteří prošli poslední fází, paradoxně tou nejpříjemnější. Podle zkušeností a výpovědí pacientů Mannix popisuje poslední fázi jako místo, kam se lidé dostanou – nebe, zelené louky plné květin zalitými sluncem, v pozadí s příjemnou hudbou a láskou.
Foto: Shutterstock, zdroj: Blinkist, IrishMirror, Mirror
No,něco z toho může být i pravda,ale tak idealistické to taky nebude!!!!!!!!!
Můj kámoš se k vůli nemocnému srdci dostal na hranici smrti, ale jak vyprávěl, tak žádné bílé světlo neviděl. Sice slyšel doktory jak se ho snaží zachránit, ale jinak nic necítil a registroval jen tmu.
Znám člověka po těžkém infarktu. Zajímalo mě, jak to popisoval. Vlastně tu neměl být, tak zlé to bylo..
Jednoduše bez varování blik a tma. Ukrutná bolest na hrudníku, ale, než si ji naplno měl možnost uvědomit byla tma a bezvědomí. Vzbudil se po několika dnech ve špitále a byl prý dost naštvaný, že ho nenechali být, protože ten stav neuvědomování si sebe sama byl prý to nejskvělejší co za 60 let cca zažil. Po probuzení samozřejmě nastoupily veškeré emoce, jako strach, obavy co bude dál, i bolesti různého druhu. Jen tak okrajově. On je člověk nepředstavitelný hulvát. Ale ober hulvát. Umí všem tnout do živého bez brzd a tak to zdravot personálu patřičně osladil a zřejmě tak drsně, že dostal i drsný vzkaz od jedné sestřičky, co mu na té JIP pošeptala do ucha, že je škoda, že nezdechnul(doslovně, tak to povyprávěl) a že příště, než ho zachraňovat by ho nejraději zabila sama. Opravdu se to stalo, ale zpět k článku.
Pro mě blábol. Tyto věci fungují jinak a tohle je jeden z mnoha svodů.
Jsem věřící člověk a dám na Bibli. Zanechme teď spoustu pro mě nevýznamných teorií o Jejím vzniku, přepisech apd.
Píše se tam, že máme nechat mrtvé mrtvými, jelikož, už nemají žáden podíl na tom co se děje na zemi, ani na nebi.
Pro mě jasné pochopení toho, že po smrti není nic. Jen hluboký spánek. Do času probuzení, kdy jedni jsou probuzeni k životu věčnému a jiní k druhé smrti o které Bible také píše. Ale všichni v jeden okamžik. Všechny ty obrovské probuzené zástupy všech národů v jeden čas uzří a pokleknou při druhém Kristově příchodu. A neřešte jako já kdysi co lidé spálení na popel, utonutí v oceánu apd. Bůh má klíč a zná naši DNA a co stvořil jednou není problém obnovit v sekundě. V tom čase budou dokonce lidé co neokusí, ani první smrt. Ti žijící k věčnému žití budou přeměněni do svých dokonalých těl co má Bůh připraveno pro každého takového a ti k zatracení zemřou spolu s probuzenými k soudu, nikoliv životu věčnému. Tedy věčného spánku už. Žádné peklo ve formě síry, ohňů a trápení duší. Stejně, jako očistce ne. Tohle by nekorespondovalo s laskavým a spravedlivým Bohem milosti. Peklem z Biblického hlediska je místo naprostého a nevratného odloučení od životodárné síly těch, kteří Ho za svého života vědomě odvrhli a odmítli svými buď postoji, nebo nepřístojným jednáním. Tedy věčná smrt.
Není to agitka. Ať každý věří čemu chce. Pouze jsem předestřel čemu věřím já a jak to vnímám. Ostatní dle sebe. Kdo alespoň trochu věří, že Bible je inspirované Boží slovo a ne jakási Bajka, tak tam ty věci nalezne. Ale tam. Ne v kostele.
A toť vše k článku z mého pohledu. Všem hezký den.