Věk pacientů na JIP klesá, upozorňuje koordinátor intenzivní péče. Britská mutace způsobí velké problémy, na jedno lůžko mohou být dva pacienti

Mohlo by se zdát, že koronavirová epidemie už několik dní úspěšně brzdí a začíná být vidět světlo na konci tunelu. Bohužel však před nás koronavirus staví nové výzvy, které značí, že další měsíce nebudou vůbec jednoduché. “Žádné další rozvolnění, které by bylo spojeno s rizikem dalšího nárůstu hospitalizovaných,” říká proto Vladimír Černý, který řídí kapacitu intenzivní péče, pro server idnes.cz. Nemocnice jsou podle něj na konci svých možností.

Černý upozorňuje na skutečnost, že zatímco počty nově nakažených již nějakou dobu klesají, na nemocnice je stále velký nápor. “Počet nakažených může teoreticky klesat, ale to ještě nemusí být v úplné korelaci s tím, kolik pacientů jde do nemocnic. Stávající počty hospitalizovaných s covid-19 jsou vysoké a není reálné čekat jejich zásadní pokles v příštím týdnu. Jinými slovy, situace z hlediska obsazenosti lůžkové kapacity v Česku se zatím zásadně nezlepšuje,” říká Vladimír Černý.

Podle něj zatím nejsme v situaci nejhoršího scénáře, který spočívá v tom, že na jedno lůžko jsou dva pacienti a lékař musí volit, kterého z nich na něj položí a poskytne mu adekvátní péči a koho nechá stranou. Je však možné, že do tohoto stavu Česká republika ještě dojde. Za tímto účelem už je od konce minulého roku k dispozici dokument, který takovou situaci řeší z odborného hlediska. “Rozhodnutí lékaře musí vždy reflektovat odborný, právní a etický rámec při řešení individuálních klinických situací. To je to, na čem musí být vždy rozhodnutí u lůžka pacienta založeno, pokud hovoříme o alokaci péče v situaci nedostatku takzvaných vzácných zdrojů,” říká Černý.

Podle koordinátora intenzivní péče stále platí, že obrovským problémem jsou počty nakažených zdravotníků, které v současné době dosahují 6 tisíc. To zásadně ovlivňuje funkční kapacitu nemocnic. Lůžka bez zdravotníků jsou totiž nemocnicím k ničemu.

Zdá se navíc, že současné mutace koronaviru postihují více i mladší ročníky, které častěji končí na jednotkách intenzivní péče. “Je zde náznak toho, že se věk pacientů hospitalizovaných na JIP/ARO mírně snižuje. Na definitivní stanovisko zatím nemám dostatečný počet údajů, může se jednat i o sezonní variabilitu,” říká Černý.

Vladimír Černý se také obává britské mutace koronaviru, která může vše ještě zhoršit, a to zásadním způsobem. To by v této chvíli bylo tím posledním, co by české zdravotnictví mohlo pokračovat. Podle toho, co Černý říká, by to zřejmě znamenalo definitivní kolaps nemocnic. “Interval od doby nákazy do stavu, kdy člověk potřebuje převézt do nemocnice, se může zkrátit až na polovinu. To znamená, že náraz na kapacitu nemocnic může být o polovinu rychlejší, než je nyní.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít
V České republice brzy zmizí velmi důležité platidlo, které zároveň představuje významnou součást naší historie. Lidé by se na to měli připravit, a pokud ho mají ještě doma, jelikož ho z různých důvodů potřebovali, měli by se ho co nejrychleji zbavit. Zanedlouho s ním totiž nikde nezaplatí. Konečně se to vyřeší Nejde o nic menšího než kolkové známky, takzvané “kolky”. Kolikrát se vám na nějakém úřadu stalo, že po vás chtěli vaši žádost okolkovat. Právě k tomu tyto kolkové známky sloužily. Jejich odpůrci nicméně dlouhodobě namítají, že tento pozůstatek ještě z Rakouska-Uherska by měl z českého systému platidel vymizet. Pravdou je, že Česká republika byla v tomto ohledu anomálií. Všude jinde, kde kolky dříve platily, už se totiž dosti dlouho nepoužívají. Například Slovensko tento způsob platby zrušilo již před deseti lety. A teď je tedy na řadě i Česko, jakkoliv se to mnoha lidem nelíbí. Kolkové známky by pravděpodobně platily dále, jen kdyby nevznikl takzvaný konsolidační balíček, v rámci kterého se stát snaží o nejrůznější úspory. Jde o soubor stovek nejrůznějších opatření, jejichž dopady odhalujeme postupně. Zrušení kolků je jedním z nich, jelikož podle státu s jejich vydáváním, prodejem a používáním vznikají pouze dodatečné administrativní náklady. Ještě máte možnosti V době, kdy je možné platit elektronicky kartou nebo bezhotovostně převodem na účet už něco takového zkrátka není potřeba. Dalším důvodem je také skutečnost, že právě na kolky se v poslední době zaměřili podvodníci. Snažili se je falšovat a potom různě směňovat, jelikož předpokládali, že na tomto poli je menší znalost a tedy i kontrola. Čtěte také: Češi musí fofrem do své banky. Kdo si tam tohle nevyřídí, přijde v roce 2024 o velké peníze V tomto roce ještě platí určité přechodné období, v rámci kterého se budete moci bezproblémově zbavit starých kolků. Můžete je využít, odprodat, případně vyměnit na některých pobočkách České pošty. Od příštího roku už se ovšem budou správní poplatky hradit pouze peněžní formou, ať už hotovostní či bezhotovostní. Foto: Shutterstock 7SdíleníSdíletTweet [...]
Velkými změnami prochází aktuálně společnost Zásilkovna, která spadá do skupiny Packeta Group. Po dlouhých letech totiž přichází o svou výkonnou ředitelku a zakladatelku, která ji vybudovala do současné podoby. Simona Kijonková ze společnosti po 13 letech odchází a bude nahrazena někým jiným. Musela odejít Jde o velký předěl, který souvisí s tím, že Packeta Group v nedávné době změnila majitele. Tím se stala investiční firma CVC Capital Partners a také společnost Emma, která patří českému miliardáři Jiřímu Šmejcovi. Ti měli za Zásilkovnu a další přidružené firmy spojené ve skupině zaplatit skutečně horentní cenu, jež mnohým zájemcům připadala až příliš vysoká. Prodej se přitom podle dostupných informací odehrál proto, že mezi spolumajiteli Zásilkovny začaly narůstat rozpory a takzvaný exit byl zřejmě jedinou možností, jak je vyřešit. Někdo nicméně mohl předpokládat, že tu nejdůležitější figuru celé společnosti si noví majitelé ponechají. Obvykle je tomu tak, že zakladatel firmy musí při takovémto prodeji ještě alespoň několik let zůstat a předávat své know-how. Jenže v tomto případě se tak nestalo a Kijonkovou si noví majitelé pravděpodobně nechat nechtěli. Novým ředitelem se stane zkušený manažer Erich Čomor, který pomáhal rozjíždět například úspěšnou Air Banku, jak firma informuje v tiskové zprávě. Přišly velké problémy Zásilkovna vznikla již v roce 2010 a po nesmělých začátcích se z ní stala společnost, bez které se český trh ecommerce v podstatě neobejde. Byznys vzala především České poště, jejíž služby byly postupem času horší a horší, zatímco Zásilkovně se dařilo budovat zákaznickou spokojenost, byť v posledních letech ve špičkách také nestíhala a docházelo k určitým problémům. V loňském roce přitom řešila velkou reputační komplikaci, kdy jeden z jejích logistických partnerů zadržel tisíce zásilek, které odmítal vydat. Ty se tak k lidem nakonec nedostaly a Zásilkovna je musela finančně kompenzovat. Čtěte také: Zásilkovna v obrovských problémech. Balíky lidem nedodala už 3 měsíce. Co se to děje? Ikonické se každopádně staly výdejní místa a v poslední době také výdejní boxy, které Zásilkovna provozuje. V loňském roce přitom firma dosáhla obratu 7,25 miliardy korun a v poslední době jí hodně pomáhá doručování pro velké čínské eshopy, jako je Temu. Foto: Shutterstock 1SdíleníSdíletTweet [...]
O čem už se nějakou dobu mluví, je teď definitivně vidět i na číslech. Důchodový systém v České republice je naprosto vyčerpaný a reálně se příliš neví, co s tím dělat. Chystá se sice určitá podoba důchodové reformy, ovšem odborníci už teď tvrdí, že je to nedostatečné, a to její hlavní náběh přijde teprve za celou řadu let. Rychle to roste Těžko ale říct, co se bude dít v nejbližší budoucnosti. Dá se totiž usuzovat na to, že na důchodce v Česku jednoduše docházejí peníze. V loňském roce totiž celý systém skončil v rekordním schodku ve výši 72,8 miliard korun. To jsou peníze, které z důchodového systému odplynuly navíc oproti tomu, kolik do něj přiteklo. Dalo by se nad tím mávnout rukou s tím, že v dalších letech se to určitě zlepší. Jenže ono se to samo od sebe nezlepší. Naopak, bude se to zhoršovat. To už je daná věc na základě demografické křivky, která je na příštích pár desítek let rozjetá opravdu hodně špatně. S každým dalším rokem budeme ve větší a větší krizi, až nakonec můžeme dojít do stavu, kdy na důchody skutečně peníze nebudou, jelikož by to ohrožovalo hospodářskou stabilitu státu. Ostatně, tímto už se argumentovalo loni, když stát nečekaně zarazil mimořádnou valorizaci penzí, a to podle mnohých protizákonně. Jednoduše oznámil, že na takové navýšení důchodů na základě zvýšené inflace jednoduše nejsou peníze. Je třeba tvrdý zásah Opravdu hodně si Česká republika zavařila tím, že v posledních deseti letech se na důchodech přidávalo příliš mnoho. Vždyť loni oproti roku 2022 vzrostly výdaje na penze o neuvěřitelných 97,2 miliardy korun. Celková částka na penze dosáhla téměř 700 miliard korun. Jen ono navýšení tak tvořilo přibližně sedminu celkové částky. Za jeden jediný rok. Letos už to bohužel zase začíná a je pravděpodobné, že deficit celého systému bude ještě vyšší. Jen za leden totiž skončil ve schodku ve výši 8,1 miliardy korun. A takto to bude pokračovat po celý rok, jelikož tu není žádný faktor, který by to zvrátil. Čtěte také: Důchodcům v Česku se do bytu nastěhují cizí lidé. Mají na to právo. Tohle bude ostré Řešení je spíše dlouhodobé. Lidé budou muset chodit do důchodu výrazně později než dnes, a to proto, aby déle pracovali a kratší dobu pobírali penzi. Zároveň je nutné výrazně přibrzdit růst důchodů, případně ho dokonce zcela zmrazit. Jinak by se také jednou mohlo stát, že bude nutné přistoupit dokonce ke snížení důchodů, a to už by byla skutečně citelná rána, kterou si nikdo nepřeje. Foto: Shutterstock 6SdíleníSdíletTweet [...]

Redaktor deníku Mix24.cz. Zkušený zprávař v minulosti působil v papírových i webových projektech zpravodajského střihu. Blízká je mu oblast ekonomiky a osobních financí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *