Již je to více než 50 let, co se mise Apollo 14 vydala na Měsíc a kde také po 9 dnech přistála. Celkově se jednalo o osmou misi tohoto rázu, nicméně z tohoto počtu byla třetí, která na Měsíci úspěšně přistála. Posádka čítala tři osoby a na místní povrch úspěšně dorazila 5. února roku 1971.
Rozdělení úkolů
Velitel Alan Shepard, mimo jiné zapsán tím, že si na Měsíci zahrál den po přistání golf, nebyl jediným, kdo po Měsíci kráčel. Spolu s ním zážitek mohl okusit pilot Edgar Mitchell. Druhý pilot a třetí člen posádky, Stuart Roosa v lodi zůstal a dokumentoval potřebné údaje a povrchy Měsíce.
Alan s Edgarem společně do speciálně upraveného vozíku nasbírali vzorky hornin. Celkem jich sesbírali 43 kilo. Nejznámějším vzorkem, který byl později v laboratoři označen číslem 14321, byl balvan vážící 9 kilogramů.
Velká Bertha
Takto se vzorku později začalo říkat. Pravda vyplula na povrch až necelých 50 let po jeho dovezení na Zemi. Mělo by se jednat o neskutečně starý fragment právě z naší planety. Jeho stáří je odhadováno na neuvěřitelné 4 miliardy let. Pravděpodobně tak máme důkaz, byl kdysi bývala země napadána jinými vesmírnými tělesy.
V dávných dobách vzdálenost Země a Měsíce nebyla taková, jako je nyní. Zcela očividný scénář byl takový, že se Země srazila s asteroidem a úlomek dolétl až na Měsíc. Díky třem astronautům se po řadu a řadu let tak vrátil zpět tam, kde býval.
Úlomek je složen ze zirkonu, křemene a živce. Další výzkumy naznačily, že pochází z míst bohatých na vodu, proto je jeho pozemská existence více nežli pravděpodobná. Díky Berthe existuje důkaz, že Země byla atakována skutečně velkými asteroidy. Dostatečně velkými na to, aby mohly takovýto kousek vystřelit až na vzdálený Měsíc.
Výzkumy dalších vzorků z Měsíce mohou pomoci objasnit další záhady či dosud nepotvrzené teorie.
Foto: Shutterstock, zdroj: nasa.gov, Kemet
