Vždyť to dělá i Babiš. Přikrádání už v Česku mocní považují za standard. Ministr se ještě diví, že to někomu vadí

Problémy ministra zdravotnictví Petra Arenbergera s jeho majetkem nejsou ojedinělým jevem, ale stále více standardem. Za posledních několik let došlo k nebývalé erozi morálky a jakýchkoliv pravidel politické kultury. Jistě, někdo si může říkat, že dříve se kradlo ještě více. Ale kromě toho, že jde o výrok postavený na pocitech, je třeba také dodat, že tehdy se podezření ještě brala vážně. Ano, možná vše neskončilo u soudu tak, jak bychom si představovali, ale politici za vážná podezření přinejmenším odstupovali a jejich kariéry v této sféře končily.

Dnes je to úplně jiné. Sebevětší podezření na spáchání trestného činu, obvykle spojeného s vlastním obohacením či střetem zájmů, po dotyčných stéká jako voda. Brání se tím, že jim nikdo nic nedokázal a že si počkají na to, až je policie obviní nebo soudy odsoudí.

Nelze nevidět, že změna politické kultury přišla s nástupem Andreje Babiše do vrcholné politiky. Je to přitom paradoxní. Byl to právě Babiš, který chtěl skoncovat se starými “korupčními” pořádky podle hesla “všetci kradů”. Svým způsobem se mu to povedlo. Můžeme úspěšně pochybovat o tom, zda se na korupci něco podařilo ušetřit, protože v současné době se krade o poznání sofistikovaněji a je těžké někoho chytit s krabicí od vína napěchovanou miliony. Dnes dotyční využívají všemožných právních kliček a mezer v zákonech, takže nakonec jsou z obliga. Před veřejností pak hrají nedůstojnou hru o tom, že je vše v nejlepším pořádku. Řídí se heslem, že pokud to budou s dostatečnou vehemencí opakovat neustále dokola, potřebné procento voličů jim to uvěří.

Je nezpochybnitelné, že v největším střetu zájmů stojí sám premiér Andrej Babiš. Dotace pro Agrofert, který není jeho jen tak na oko, jsou věčným problémem a možná lze věřit i tomu, že sám Babiš je z toho už nešťastný. Jenže zároveň v tomto směru slouží jako vzor. Ostatní vysoce postavení lidé, ať už jsou to politici, úředníci nebo státní manažeři, dobře vidí, čeho všeho se Babiš dopouští a že mu to prochází. Tak proč by se do něčeho takového nemohli pustit sami. V menším pochopitelně. Tak, aby to odpovídalo jejich pozici.

Erozi hodnot dokonale nasvítil nový ministr zdravotnictví Petr Arenbeger. Ten po nástupu do úřadu jakoby nemohl uvěřit vlastním očím, že po něm ještě někdo žádá správně vyplněné majetkové přiznání. Když nakonec svých pětašedesát nemovitostí a třicet milionů vedlejších příjmů ročně konečně přiznal, diví se pro změnu, že to někomu přijde podezřelé. No a co, že si odklonil klinické studie za desítky milionů z nemocnice, kterou řídí, do své soukromé praxe. A jak může někomu vadit, že pronajímá svou nemovitost této nemocnici a kasíruje za to miliony?

Arenberger si ze svého ředitelování Fakultní nemocnici Královské Vinohrady udělal skvělý kšeft a se střetem zájmů se vůbec nepáral. Dříve by takový člověk dělal vše pro to, aby mu na toto šedé předivo za hranou zákona nikdo nepřišel. Ale co udělá Arenberger? Nerozpakuje a s batohem plným podezření nastoupí rovnou do vlády. Vždyť bude sedět vedle premiéra, který je roky jednou nohou v kriminále a nikomu to nevadí.

Ano, je to velmi smutné.

Foto: Úřad vlády ČR

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments