Zvraceli krev a padali mrtví k zemi. Největší průmyslová tragédie si vyžádala 25 tisíc životů a její dopady lidé pociťují dodnes, byla ještě horší než Černobyl

Už je tomu 36 let, kdy se odehrála nejhorší průmyslová katastrofa všech dob. Stalo se tak v indickém městě Bhópál, o kterém do té doby tušil jen málokdo. Pak se ale stalo jedním z nejsmutnějších míst na mapě.

Továrna americké společnosti Union Carbide umístění v Bhópálu měla problémy s dodržováním bezpečnostních norem už několik let před obrovskou katastrofou. V tradičně chaotické Indii na to však nikdo příliš nedbal a majitelům se nechtělo do investic, které by neutěšený stav uvedly do pořádku. Nic se nezměnilo dokonce ani po smrtelné nehodě jednoho ze zaměstnanců, ke které došlo v prosinci roku 1981.

Stará fabrika na pesticidy

Následující rok sice proběhla analýza této továrny na polnohospodářské pesticidy, která rozkryla nejméně 30 závažných nedostatků, které mohly přímo způsobit nehodu, ale americká společnost zprávu utajila a nic neopravila. Tak už nic nebránilo tomu, aby v noci z 2. na 3. prosince 1984 mohlo dojít k tragédii nedozírných rozměrů, která sice není tak známá jako ta černobylská, ale z hlediska počtu obětí a postižených lidí jí překonává.

Hodinu po půlnoci otřásl milionovým městem, ve kterém většina lidí žila v chudinských poměrech, obrovský výbuch. Při čištění potrubí, které v závodě šířilo vysoce toxický metylizokyanát (MIC) došlo kvůli špatnému technickému stavu k průniku vody do nádrže s chemickou směsí. Při reakci vody s MIC došlo k bleskové reakci, nárůst teploty, přetlakování komory a následně výbuchu. Do ovzduší hlavního města indického státu Madhjapradéš naráz uniklo 40 tun smrtelně jedovatého plynu.

Tomu nejhoršímu se ale stále dalo zabránit. Bylo jen krátce po půlnoci a většina obyvatel spala doma. Stačilo pouze utěsnit okna a dveře a dýchat přes namočený kus hadru. Jistě by došlo ke značným ztrátám na životech, ale celkové číslo by bylo nesrovnatelně nižší. Jenže Američané se dopustili dalšího hříchu. Představitelé továrny neinformovali obyvatele o tom, jak se mají chránit. Většina lidí vyběhla na ulici, kde se snažili zjistit, co se stalo.

Firma odpovědnost nepřiznala

Nic jsme neviděli, opuchly nám oči, nemohli jsme dýchat. Neustále jsme kašlali a zvraceli krev. Lidé kolem padali mrtví k zemi,” vyprávěli pak ti, co přežili noc hrůzy. První příznaky spočívaly ve zvracení, ale poměrně rychle docházelo k rozleptání plic. Toxický mrak se tehdy rozprostřel nad 70 % rozlohy města. Bezprostředně po výbuchu zemřelo 8000 lidí. Tisíce dalších umíralo postupně s poškozenými plícemi. Další desetitisíce přežívaly a přežívají s podlomeným zdravím. Odhaduje se, že dodnes na následky katastrofy zemřelo více než 25 tisíc lidí.

Společnost UCC tehdy odpovědnost za katastrofu odmítla a snažila se vše svést na údajně nespokojeného zaměstnance, kterého se však nikdy nepodařilo dohledat. V roce 1989 došlo k dohodě s indickou vládou, na základě které firma zaplatila jednorázové odškodnění ve výši 470 milionů dolarů. Škody však způsobila mnohem vyšší. Až v roce 2010 došlo k odsouzení sedmi bývalých manažerů společnosti k dvouletému trestu odnětí svobody.

Bhópálská katastrofa má ale velký dopad na životy lidí dodnes. Podle odhadů je na kontaminovanou vodu z okolí továrny odkázáno každý den 20 tisíc lidí. Ti si tak neustále v důsledku výbuchu poškozují své zdraví.

Foto: opuštěný areál továrny v Bhópále / Julian Nyča [CC BY-SA 3.0] via Wikimedia Commons

Nenechte si ujít
V České republice brzy zmizí velmi důležité platidlo, které zároveň představuje významnou součást naší historie. Lidé by se na to měli připravit, a pokud ho mají ještě doma, jelikož ho z různých důvodů potřebovali, měli by se ho co nejrychleji zbavit. Zanedlouho s ním totiž nikde nezaplatí. Konečně se to vyřeší Nejde o nic menšího než kolkové známky, takzvané “kolky”. Kolikrát se vám na nějakém úřadu stalo, že po vás chtěli vaši žádost okolkovat. Právě k tomu tyto kolkové známky sloužily. Jejich odpůrci nicméně dlouhodobě namítají, že tento pozůstatek ještě z Rakouska-Uherska by měl z českého systému platidel vymizet. Pravdou je, že Česká republika byla v tomto ohledu anomálií. Všude jinde, kde kolky dříve platily, už se totiž dosti dlouho nepoužívají. Například Slovensko tento způsob platby zrušilo již před deseti lety. A teď je tedy na řadě i Česko, jakkoliv se to mnoha lidem nelíbí. Kolkové známky by pravděpodobně platily dále, jen kdyby nevznikl takzvaný konsolidační balíček, v rámci kterého se stát snaží o nejrůznější úspory. Jde o soubor stovek nejrůznějších opatření, jejichž dopady odhalujeme postupně. Zrušení kolků je jedním z nich, jelikož podle státu s jejich vydáváním, prodejem a používáním vznikají pouze dodatečné administrativní náklady. Ještě máte možnosti V době, kdy je možné platit elektronicky kartou nebo bezhotovostně převodem na účet už něco takového zkrátka není potřeba. Dalším důvodem je také skutečnost, že právě na kolky se v poslední době zaměřili podvodníci. Snažili se je falšovat a potom různě směňovat, jelikož předpokládali, že na tomto poli je menší znalost a tedy i kontrola. Čtěte také: Češi musí fofrem do své banky. Kdo si tam tohle nevyřídí, přijde v roce 2024 o velké peníze V tomto roce ještě platí určité přechodné období, v rámci kterého se budete moci bezproblémově zbavit starých kolků. Můžete je využít, odprodat, případně vyměnit na některých pobočkách České pošty. Od příštího roku už se ovšem budou správní poplatky hradit pouze peněžní formou, ať už hotovostní či bezhotovostní. Foto: Shutterstock 7SdíleníSdíletTweet [...]
Velkými změnami prochází aktuálně společnost Zásilkovna, která spadá do skupiny Packeta Group. Po dlouhých letech totiž přichází o svou výkonnou ředitelku a zakladatelku, která ji vybudovala do současné podoby. Simona Kijonková ze společnosti po 13 letech odchází a bude nahrazena někým jiným. Musela odejít Jde o velký předěl, který souvisí s tím, že Packeta Group v nedávné době změnila majitele. Tím se stala investiční firma CVC Capital Partners a také společnost Emma, která patří českému miliardáři Jiřímu Šmejcovi. Ti měli za Zásilkovnu a další přidružené firmy spojené ve skupině zaplatit skutečně horentní cenu, jež mnohým zájemcům připadala až příliš vysoká. Prodej se přitom podle dostupných informací odehrál proto, že mezi spolumajiteli Zásilkovny začaly narůstat rozpory a takzvaný exit byl zřejmě jedinou možností, jak je vyřešit. Někdo nicméně mohl předpokládat, že tu nejdůležitější figuru celé společnosti si noví majitelé ponechají. Obvykle je tomu tak, že zakladatel firmy musí při takovémto prodeji ještě alespoň několik let zůstat a předávat své know-how. Jenže v tomto případě se tak nestalo a Kijonkovou si noví majitelé pravděpodobně nechat nechtěli. Novým ředitelem se stane zkušený manažer Erich Čomor, který pomáhal rozjíždět například úspěšnou Air Banku, jak firma informuje v tiskové zprávě. Přišly velké problémy Zásilkovna vznikla již v roce 2010 a po nesmělých začátcích se z ní stala společnost, bez které se český trh ecommerce v podstatě neobejde. Byznys vzala především České poště, jejíž služby byly postupem času horší a horší, zatímco Zásilkovně se dařilo budovat zákaznickou spokojenost, byť v posledních letech ve špičkách také nestíhala a docházelo k určitým problémům. V loňském roce přitom řešila velkou reputační komplikaci, kdy jeden z jejích logistických partnerů zadržel tisíce zásilek, které odmítal vydat. Ty se tak k lidem nakonec nedostaly a Zásilkovna je musela finančně kompenzovat. Čtěte také: Zásilkovna v obrovských problémech. Balíky lidem nedodala už 3 měsíce. Co se to děje? Ikonické se každopádně staly výdejní místa a v poslední době také výdejní boxy, které Zásilkovna provozuje. V loňském roce přitom firma dosáhla obratu 7,25 miliardy korun a v poslední době jí hodně pomáhá doručování pro velké čínské eshopy, jako je Temu. Foto: Shutterstock 1SdíleníSdíletTweet [...]
O čem už se nějakou dobu mluví, je teď definitivně vidět i na číslech. Důchodový systém v České republice je naprosto vyčerpaný a reálně se příliš neví, co s tím dělat. Chystá se sice určitá podoba důchodové reformy, ovšem odborníci už teď tvrdí, že je to nedostatečné, a to její hlavní náběh přijde teprve za celou řadu let. Rychle to roste Těžko ale říct, co se bude dít v nejbližší budoucnosti. Dá se totiž usuzovat na to, že na důchodce v Česku jednoduše docházejí peníze. V loňském roce totiž celý systém skončil v rekordním schodku ve výši 72,8 miliard korun. To jsou peníze, které z důchodového systému odplynuly navíc oproti tomu, kolik do něj přiteklo. Dalo by se nad tím mávnout rukou s tím, že v dalších letech se to určitě zlepší. Jenže ono se to samo od sebe nezlepší. Naopak, bude se to zhoršovat. To už je daná věc na základě demografické křivky, která je na příštích pár desítek let rozjetá opravdu hodně špatně. S každým dalším rokem budeme ve větší a větší krizi, až nakonec můžeme dojít do stavu, kdy na důchody skutečně peníze nebudou, jelikož by to ohrožovalo hospodářskou stabilitu státu. Ostatně, tímto už se argumentovalo loni, když stát nečekaně zarazil mimořádnou valorizaci penzí, a to podle mnohých protizákonně. Jednoduše oznámil, že na takové navýšení důchodů na základě zvýšené inflace jednoduše nejsou peníze. Je třeba tvrdý zásah Opravdu hodně si Česká republika zavařila tím, že v posledních deseti letech se na důchodech přidávalo příliš mnoho. Vždyť loni oproti roku 2022 vzrostly výdaje na penze o neuvěřitelných 97,2 miliardy korun. Celková částka na penze dosáhla téměř 700 miliard korun. Jen ono navýšení tak tvořilo přibližně sedminu celkové částky. Za jeden jediný rok. Letos už to bohužel zase začíná a je pravděpodobné, že deficit celého systému bude ještě vyšší. Jen za leden totiž skončil ve schodku ve výši 8,1 miliardy korun. A takto to bude pokračovat po celý rok, jelikož tu není žádný faktor, který by to zvrátil. Čtěte také: Důchodcům v Česku se do bytu nastěhují cizí lidé. Mají na to právo. Tohle bude ostré Řešení je spíše dlouhodobé. Lidé budou muset chodit do důchodu výrazně později než dnes, a to proto, aby déle pracovali a kratší dobu pobírali penzi. Zároveň je nutné výrazně přibrzdit růst důchodů, případně ho dokonce zcela zmrazit. Jinak by se také jednou mohlo stát, že bude nutné přistoupit dokonce ke snížení důchodů, a to už by byla skutečně citelná rána, kterou si nikdo nepřeje. Foto: Shutterstock 6SdíleníSdíletTweet [...]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *