Nebyl to jen Černobyl. Rusové 40 let tajili jadernou havárii, která dodnes zabíjí v Čeljabinské oblasti

Rusko nebo spíše Sovětský svaz nemá zrovna dobrou zkušenost s jadernou energií. Přesto na ní dále staví a prostřednictvím státní společnosti Rosatom exportuje do celého světa. V rozlehlé zemi se přitom odehrálo hned několik jaderných katastrof, z nichž Černobyl je pouze tou nejznámější. Je pak otázkou, zda by se odhalení dočkal tak brzy, kdyby nad Evropou neputoval jaderný mrak. Jiná sovětská jaderná katastrofa ukazuje spíše na pravděpodobný pokus o ututlání.

S jadernou katastrofou měl Sovětský svaz zkušenosti už dávno před Černobylem. Jedna z nich se odehrála dokonce již 29. září 1957, a to v podzemním komplexu Majak, který sloužil ke zpracování radioaktivních materiálů. Ten byl budován v letech 1945 až 1948, a to za mocného přispění vězňů. Ti dostali na vybranou: buď si odpykají 25 let na Sibiři, nebo si odpracují 5 let na Majaku. Většina pochopitelně volila druhou možnost, protože netušila, co je čeká. Pokud někdo tvrdou dřinu v děsivých podmínkách pět let přežil, zemřel nedlouho poté na následky.

Každopádně v Majaku došlo poměrně záhy k vážné nehodě. Co přesně se stalo, to dodnes zůstává utajeno. Pravděpodobně však u jednoho z podzemních zásobníků radioaktivního materiálu selhalo chlazení. To způsobilo explozi, která vypustila do okolí pořádnou dávku radioaktivity. Pro srovnání: má se za to, že unikly přibližně dvě pětiny toho, co o tři dekády později z Černobylu. Zamořeno bylo území o rozloze 20 000 kilometrů čtverečních. V této oblasti v té době žilo přibližně 270 tisíc lidí.

Jisté je to, že reakce sovětských úřadů byla ještě o poznání zpackanější než v případě Černobylu. Není známo, zda výbuch způsobil nějaká přímá úmrtí. Pravděpodobně ano, ale sovětská ani později ruská strana to nikdy nepřipustila. Stejně tak nikdy nepřiznala jakékoliv oběti na životech v důsledku této havárie. Nemocnice se přitom brzy začaly plnit pacienty, kteří měli jasné příznaky nemoci z ozáření. V oblasti také prudce vzrostla úmrtnost.

Evakuace obyvatel z oblasti sice nějakým způsobem probíhala, ale dělo se tak jen pozvolna a v tichosti. Nikdo přitom nevěděl, proč se má stěhovat pryč. Velké množství lidí vůbec výzvu k evakuaci neobdrželo. Úřadům se podle všeho nepodařilo všem zajistit náhradní bydlení.

Pamětnice událostí Rašida Fattahová uvedla, že přednost v evakuaci měli etničtí Rusové. “Bylo to strašlivé. Rusy přesunuli hned po katastrofě, ale nikoliv už Tatary,” uvedla Fattahova, která jako Tatarka zůstala v oblasti, konkrétně v zamořené obci Musljumovo.

Přestože v oblasti probíhala šuškanda, Sověti nikdy oficiálně jadernou katastrofu nepřiznali. Najevo vyšla až v roce 1991, tedy po rozpadu Sovětského svazu. Dále se tím však nikdo příliš nezabýval. A to až do roku 2009, tedy hrozivých 52 let po explozi. Tehdy si obyvatelé Musljumova a dalších postižených obcí mohli vybrat, zda si vezmou odškodné ve výši 1 milionů rublů, nebo domek v nové výstavbě. Ani to ale nedopadlo dobře. Domky totiž vyrostly pouhé dva kilometry od Musljumova, a to ve stále nebezpečně zamořené zóně.

Nové Musljmovo je na pohled příjemným místem k životu. Vše vypadá nově, nechybí škola a místním dává práci drůbežárna. Lidé však těžko mohou být spokojeni. “Lidé tady stále umírají, každý týden hned několik. Většinou jsou to nádory. Rakovina. Edikovi bylo 42 let, Salavatovi 52. Jen v této ulici zemřelo několik lidí,” uvedla místní obyvatelka Nailja pro reportéry Rádia Svobodná Evropa.

Za pravdu jí dává i organizace Bellona, která se zabývá dopady jaderného záření. V oblasti, kterou zamořil výbuch Majaku, je rakovina 3,6krát častější než jinde v Rusku. Vrozené vady se tu potom vyskytují dokonce 25krát častěji než v jiných částech země.

Foto: Shutterstock, zdroje: Environment and Society Portal, Radio Free Europe, Bellona

Nenechte si ujít

Pohlreich má průšvih jako vrata. Jeho budoucnost je vážně ohrožena

Asi žádný jiný šéfkuchař to v historii české televizní tvorby nedotáhl tak daleko jako Zdeněk Pohlreich. A to navzdory tomu, že proslulý šéf a provozovatel vyhlášeného podniku Café Imperial se na obrazovkách začal objevovat až po padesátce. Slavný návrat se nekonal Jak sám ale rád říká, u něj se úspěch, ať už v gastronomické nebo showbusinessové rovině, dostavil zkrátka později. O to byl ale větší. Jeho ráznost a nevybíravý slovník zkrátka byly přesně tím, co diváci, často vybaveni nepříliš pozitivními zážitky z tehdejších restaurací, požadovali. Pořad Ano, šéfe byl zkrátka velkým úspěchem, a tak se na něj neustále navazovalo. Po čase se však přeci jen vyčerpal, ovšem Pohlreich jel dále v nejrůznějších dalších pořadech. Dokonce došlo k tomu, že dal na nějakou dobu košem své domovské TV Prima a přesel za většími penězi na Novu, kde uspořádal takzvaný Souboj restaurací. Ten však nebyl tak velkým úspěchem, jak se očekávalo. Ale na druhou stranu ani propadákem. Nakonec se šéfkuchař vrátil na Primu, kde začal připravovat jeden z nejambicióznějších projektů, na kterých se dosud podílel. Reality show Česko na grilu. Cílem bylo opanovat jarní sobotní večery a vykouzlit nejvyšší sledovat. Poslední šance? Jenže v tomto ohledu zaznamenal Zdeněk Pohlreich velký průšvih. Asi největší ve své kariéře. Na Česko na grilu totiž nikdo nekouká. Třetí díl sledovalo pouhých 150 tisíc lidí v hlavním vysílacím čase. Po takovém propadáku musel být pořad přesunut na pondělí do nočních hodin, kde už ho nebude sledovat vůbec nikdo. Ale alespoň nebude dále zaclánět v nejlukrativnějším čase celého týdne. Neúspěch Česka na grilu má pochopitelně řadu důvodů, avšak někteří se přiklánějí k tomu, že Pohlreich do toho už zkrátka nedává všechno a bere to jen jako další kšeft. Na výsledku je to potom bohužel vidět. Prima se pak dokonce údajně zalekla další série Ano, šéfe, kterou již připravuje. A začalo se mluvit o tom, zda by v ní měl figurovat právě Zdeněk Pohlreich. Čtěte také: Do Česka přišla nová televize zdarma pro všechny. Nova a Prima nemají šanci, mohou rovnou zavřít Nakonec to zřejmě bude asi skutečně on, ovšem dá se to chápat jako svého druhu poslední šance. Pokud to bude opět odfláknuté a takříkajíc “bez srdíčka”, zřejmě se za Pohlreichem definitivně zavře televizní voda. Foto: TV Prima 0SdíleníSdíletTweet [...]

Na Čechy udělali boudu. Pokud si nezměníte smlouvu, dostanete v roce 2024 méně peněz

V letošním roce se řada lidí vůbec nestačí otáčet, jak rychle se věci mění. Skutečně přišla celá řada různých opatření, které mají vliv na jejich životy a s nimiž je třeba se postupně vypořádat. Kdo tak neučiní, obvykle přijde o nemalou finanční částku. Podpora se redukuje Přesně to je případ změn v rámci důchodového spoření. Ty začnou platit od 1. července 2024, přičemž od lidí s tímto produktem se vyžaduje důležitá změna, pokud si chtějí udržet stejnou výši státního příspěvku, případně ji dokonce navýšit. Jde totiž o to, že dosavadní vklad ve výši 300 Kč už nebude pro získání státní podpory stačit. Je třeba si posílat alespoň 500 Kč. Jenže ani to nebude znamenat, že si udržíte podporu ve stejné výši. Zatímco teď byste za zasílanou pětistovku dostali 130 Kč od státu, nově to bude pouhých 100 Kč. Pakliže si dnes posíláte na spoření 1000 Kč měsíčně, což je velmi častá částka, kterou si lidé na důchod odkládají, dostáváte k tomu velmi zajímavý státní příspěvek ve výši 230 Kč. Od července ale obdržíte už jen 200 Kč. Lze dostat i víc peněz Není ale všechno tak špatné, jak se zdá. Zatímco u nižších částek se podpora ze strany státu snížila, v případě těch vyšších šla naopak nahoru. Pokud si tedy dokážete odložit 1500 Kč, budete moci od poloviny roku získat státní podporu 300 Kč, což je o sedmdesát korun více než dnes. Nejvyšší příspěvek ve výši 340 Kč je možné získat tehdy, když si budete posílat alespoň 1700 Kč na důchodové spoření. Stojí tedy za úvahu, zda nejít touto cestou a nespořit si na důchod více z vlastních zdrojů, protože o to více potom dostanete od státu. Čtěte také: Česká banka nečekaně krachuje. Lidé nevěří vlastním očím, jde o velké peníze Zároveň je třeba si vše pohlídat, pokud si dnes posíláte pouhé tři nebo čtyři stovky. Vězte, že v takovém případě nedostanete navíc ani korunu, což by byla škoda. Je tedy rozhodně třeba být aktivní a v bance si změnit trvalý příkaz. Měsíční vkladSoučasný státní příspěvekStátní příspěvek od 1. 7. 2024300 Kč90 Kč0 Kč500 Kč130 Kč100 Kč1000 Kč230 Kč200 Kč1500 Kč230 Kč300 Kč1700 Kč230 Kč340 Kč2000 Kč230 Kč340 KčZměny v důchodovém spoření od 1. července 2024. / Zdroj: MFČR Foto: Shutterstock 10SdíleníSdíletTweet [...]

Ředitel České televize pohrozil divákům. Přijdete o své oblíbené pořady

Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 49SdíleníSdíletTweet [...]