Těla vojáků z bitvy u Waterloo měla smutný konec. Jejich ostatky byly pravděpodobně rozdrceny do hnojiva.

Bitvu u Waterloo si z dějepisu pamatuje snad i ten největší třídní lajdák. Všichni víme, že byla velká, slavná, nezapomenutelná a Napoleona stála kariéru. Ale co se stalo s těly padlých vojáků, jejichž počet se odhaduje na 50 000? Historici přišli s hrůznou teorií- ostatky těl byly nejspíš namlety a použity jako hnojivo.

Malý velký Napoleon

Napoleon I. Bonaparte byl francouzský vojevůdce, který svůj kariérní postup dotáhl až na císařský titul a to v letech 1804 – 1815. Svá nejúspěšnější léta a vzestup zažil během Velké francouzské revoluce, kdy se v pouhých 24 letech stal generálem. Ve 30 už stál v čele státu a vládl západní Evropě. I dnes bývá vzorem cílevědomosti a velitelských schopností, zároveň však neviděl valnou hodnotu v lidském životě a svá vítězství leckdy dobyl za cenu velkých lidských ztrát. Jen během napoleonských válek zemřelo téměř milion Francouzů. Nicméně jak rychle dosáhl úspěchů, stejně rychlý byl také jeho pád. Konec svého života strávil ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena, kde také zemřel ve věku 51 let.

Debakl u Waterloo

Slavná bitva u Waterloo se odehrála odpoledne 18. června 1815 kousek od Bruselu. Střetla se v ní Napoleonova vojska proti vojsku Sedmé koalice evropských panovníků, vedené polní maršálem vévodou z Wellingtonu a polním maršálem Blücherem. Ačkoli se zprvu dařilo Francouzům a zdálo se, že dobudou snadné vítězství, postupně utrpěli několik porážek. Jakmile se k britské armádě připojilo u pruské vojsko, bylo jasné, že Napoleon zvítězit nemůže a byl i s vojáky zahnán na útěk. Zatímco pro Napoleon byla tato prohra velkým ponížením, pro Evropu znamenala konec napoleonských válek.

Odpočívají v pokoji? Asi ne

Vědce však již dlouho trápila otázka, kam se podělo téměř 50 000 padlých vojáků, kteří položili své životy na bojišti. Bylo totiž nalezeno jen velmi málo ostatků, například amputované končetiny, a proto se již dlouho snaží zjistit, co se s vojáky vlastně stalo. Profesor Tony Pollard shromáždil materiály vypovídající o velkých masových hrobech a spalování těl, ale ty však nebyly nikdy nalezeny. Nejpravděpodobnější je zřejmě teorie týmu z glasgowské univerzity, která říká, že chudé obyvatelstvo okolních vesnic napřed padlé vojáky okradli o všechny cennosti a nechali je svému osudu. Ve chvíli, kdy z těl zůstaly jen kosti, tyto kosti rozemlely na prášek, který byl bohatý na fosfor. Tato moučka byla velmi poptávaným zbožím mezi zemědělci, kteří ji přidávali do hnojiv a tudíž se velmi dobře prodávala. Ačkoli se tento přístup k mrtvým může zdát mám šokující, podle dosavadních zjištění nebyl ojedinělý. Podle vědců tento osud potkal mnoho dalších padlých na bojištích po celém světě.

Foto: Shutterstock, zdroj: UniversityofGlasgow, TheGuardian, TandFOnline

Nenechte si ujít

Majitelé aut v Česku musí v roce 2024 zaplatit nový poplatek. Nikdo to nevěděl, ale teď už je to venku

Na české domácnosti se valí jedna nepříjemná zpráva za druhou. Jde především o nejrůznější finanční povinnosti, které se pojí s konsolidací státního rozpočtu. Ovšem neutěšené situace využívají i všichni ostatní a snaží se všeobecného zdražování využít ve svůj prospěch. Jakoby si snad říkali, že nejlépe se zvyšování cen všeho možného protlačí najednou. Málokoho však zajímá, jak moc velkou zátěží to vlastně je. Připravte si peníze Jak jinak si také vysvětlit, že zrovna v tomto náročném období si vzpomněla Evropská unie, že už v rámci silničního provozu nestačí takové limity, jaké tu platily dlouhou dobu. V konečném důsledku to neznamená nic jiného než to, že za naprosto stejnou službu budete platit podstatně více. Řeč je pochopitelně o povinném ručení. To měla většina řidičů v České republice uzavřeno s pojistným krytím do 35 milionů korun. To je pro lidi naprosto nepředstavitelná částka a mnozí se tak pídili po tom, zda by nebylo možné limit nějak snížit a platit méně. To však dle zákona o povinném ručení nebylo a nebude možné. Naopak, od roku 2024 je tu novinka a lidé budou muset platit více. Pětatřicet milionů už totiž podle všeho nestačí. Nově bude minimálním limitem 50 milionů korun. S nižším krytím už povinné ručené neuzavřete. Další možností je potom 100 milionů korun. Může dojít na nejhorší “I když zničíte velmi drahé auto, škoda na něm bude pořád v řádu jednotek milionů, což by pokryl i původní limit. Klíčový rozdíl je hlavně ve škodě na zdraví a ušlém zisku,” uvedl k tomu odborník na pojištění vozidel Martin Daneš. Skutečně tu nejde o to, že se někomu pomačkají plechy na vozidle, jako spíše na teoretické možnosti, že způsobíte takovou nehodu, v rámci které dojde k trvalým následkům na zdraví. Tam se potom operuje s pojmy, jako jsou ušlé příjmy apod. Pakliže byste takto indisponovali člověka, který měl například statisícový plat, je třeba mu to nějak kompenzovat. A to už zkrátka bez vysokého krytí není možné. Těžko si představit, že to platíte z vlastní kapsy. Čtěte také: Skoro každý Čech bude muset zpět do autoškoly dělat nový řidičák. EU tu našla velký problém, který nemá jiné řešení Připravte se tedy na to, že pojišťovny vám smlouvy o povinném ručení letos změní, a to tak, aby vyhovoval novým standardům. Nebude to však jen tak a ve sto procentech případů to bude znamenat to, že si pořádně připlatíte. Foto: Shutterstock [...]

Pohlreich má průšvih jako vrata. Jeho budoucnost je vážně ohrožena

Asi žádný jiný šéfkuchař to v historii české televizní tvorby nedotáhl tak daleko jako Zdeněk Pohlreich. A to navzdory tomu, že proslulý šéf a provozovatel vyhlášeného podniku Café Imperial se na obrazovkách začal objevovat až po padesátce. Slavný návrat se nekonal Jak sám ale rád říká, u něj se úspěch, ať už v gastronomické nebo showbusinessové rovině, dostavil zkrátka později. O to byl ale větší. Jeho ráznost a nevybíravý slovník zkrátka byly přesně tím, co diváci, často vybaveni nepříliš pozitivními zážitky z tehdejších restaurací, požadovali. Pořad Ano, šéfe byl zkrátka velkým úspěchem, a tak se na něj neustále navazovalo. Po čase se však přeci jen vyčerpal, ovšem Pohlreich jel dále v nejrůznějších dalších pořadech. Dokonce došlo k tomu, že dal na nějakou dobu košem své domovské TV Prima a přesel za většími penězi na Novu, kde uspořádal takzvaný Souboj restaurací. Ten však nebyl tak velkým úspěchem, jak se očekávalo. Ale na druhou stranu ani propadákem. Nakonec se šéfkuchař vrátil na Primu, kde začal připravovat jeden z nejambicióznějších projektů, na kterých se dosud podílel. Reality show Česko na grilu. Cílem bylo opanovat jarní sobotní večery a vykouzlit nejvyšší sledovat. Poslední šance? Jenže v tomto ohledu zaznamenal Zdeněk Pohlreich velký průšvih. Asi největší ve své kariéře. Na Česko na grilu totiž nikdo nekouká. Třetí díl sledovalo pouhých 150 tisíc lidí v hlavním vysílacím čase. Po takovém propadáku musel být pořad přesunut na pondělí do nočních hodin, kde už ho nebude sledovat vůbec nikdo. Ale alespoň nebude dále zaclánět v nejlukrativnějším čase celého týdne. Neúspěch Česka na grilu má pochopitelně řadu důvodů, avšak někteří se přiklánějí k tomu, že Pohlreich do toho už zkrátka nedává všechno a bere to jen jako další kšeft. Na výsledku je to potom bohužel vidět. Prima se pak dokonce údajně zalekla další série Ano, šéfe, kterou již připravuje. A začalo se mluvit o tom, zda by v ní měl figurovat právě Zdeněk Pohlreich. Čtěte také: Do Česka přišla nová televize zdarma pro všechny. Nova a Prima nemají šanci, mohou rovnou zavřít Nakonec to zřejmě bude asi skutečně on, ovšem dá se to chápat jako svého druhu poslední šance. Pokud to bude opět odfláknuté a takříkajíc “bez srdíčka”, zřejmě se za Pohlreichem definitivně zavře televizní voda. Foto: TV Prima [...]

Na Čechy udělali boudu. Pokud si nezměníte smlouvu, dostanete v roce 2024 méně peněz

V letošním roce se řada lidí vůbec nestačí otáčet, jak rychle se věci mění. Skutečně přišla celá řada různých opatření, které mají vliv na jejich životy a s nimiž je třeba se postupně vypořádat. Kdo tak neučiní, obvykle přijde o nemalou finanční částku. Podpora se redukuje Přesně to je případ změn v rámci důchodového spoření. Ty začnou platit od 1. července 2024, přičemž od lidí s tímto produktem se vyžaduje důležitá změna, pokud si chtějí udržet stejnou výši státního příspěvku, případně ji dokonce navýšit. Jde totiž o to, že dosavadní vklad ve výši 300 Kč už nebude pro získání státní podpory stačit. Je třeba si posílat alespoň 500 Kč. Jenže ani to nebude znamenat, že si udržíte podporu ve stejné výši. Zatímco teď byste za zasílanou pětistovku dostali 130 Kč od státu, nově to bude pouhých 100 Kč. Pakliže si dnes posíláte na spoření 1000 Kč měsíčně, což je velmi častá částka, kterou si lidé na důchod odkládají, dostáváte k tomu velmi zajímavý státní příspěvek ve výši 230 Kč. Od července ale obdržíte už jen 200 Kč. Lze dostat i víc peněz Není ale všechno tak špatné, jak se zdá. Zatímco u nižších částek se podpora ze strany státu snížila, v případě těch vyšších šla naopak nahoru. Pokud si tedy dokážete odložit 1500 Kč, budete moci od poloviny roku získat státní podporu 300 Kč, což je o sedmdesát korun více než dnes. Nejvyšší příspěvek ve výši 340 Kč je možné získat tehdy, když si budete posílat alespoň 1700 Kč na důchodové spoření. Stojí tedy za úvahu, zda nejít touto cestou a nespořit si na důchod více z vlastních zdrojů, protože o to více potom dostanete od státu. Čtěte také: Česká banka nečekaně krachuje. Lidé nevěří vlastním očím, jde o velké peníze Zároveň je třeba si vše pohlídat, pokud si dnes posíláte pouhé tři nebo čtyři stovky. Vězte, že v takovém případě nedostanete navíc ani korunu, což by byla škoda. Je tedy rozhodně třeba být aktivní a v bance si změnit trvalý příkaz. Měsíční vkladSoučasný státní příspěvekStátní příspěvek od 1. 7. 2024300 Kč90 Kč0 Kč500 Kč130 Kč100 Kč1000 Kč230 Kč200 Kč1500 Kč230 Kč300 Kč1700 Kč230 Kč340 Kč2000 Kč230 Kč340 KčZměny v důchodovém spoření od 1. července 2024. / Zdroj: MFČR Foto: Shutterstock [...]