Stát potřebuje peníze. Na řadě může být zdanění majetku
Stát letos utratí za úroky ze svých dluhů kolem 110 miliard korun. To je víc, než stojí celé ministerstvo zemědělství. A dluhu stále přibývá: na konci září činil 3,882 bilionu korun a do Silvestra se přiblíží čtyřem bilionům. Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 389 miliard. Vláda, která slibovala nezvyšovat daně, proto hledá, kde peníze vzít. A jedním z nejčastěji zmiňovaných míst je majetek.
Rozpočet v tísni
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Státní dluh na konci září 2026 | 3,882 bil. Kč |
| Odhad na konci roku | 3,991 bil. Kč, asi 44 % HDP |
| Úroky z dluhu letos | kolem 110 mld. Kč |
| Schodek 2026 (schválený) | 310 mld. Kč |
| Schodek 2027 (návrh) | 389 mld. Kč |
Ve srovnání s Itálií nebo Francií je české zadlužení stále nízké. Znepokojivé je tempo. Ministryně financí Alena Schillerová chce schodek během volebního období snížit o 120 miliard a otevřeně říká, že bez nových příjmů to nepůjde.
Daň pro majitele více bytů
Nejdál je debata o investičních bytech. Podle náznaků ministryně by základem byla dnešní daň z nemovitých věcí. Kdo vlastní víc bytů a jeho celková daň přesáhne určitou hranici, platil by nad ní vyšší sazbu. Plošné zdražení pro všechny majitele Schillerová odmítá.
Konkrétní návrh ale neexistuje a není jasné ani to, jak by zákon investiční byt definoval. Média uvádějí, že celý balík opatření má přinést kolem 20 miliard, polovinu z daní. Vedle bytů se mluví o tabáku, alkoholu a hazardu.
Je tu i praktický háček. Daň z nemovitostí dnes neplyne státu, ale obcím. Aby pomohla státnímu rozpočtu, muselo by se změnit její rozdělování, nebo by musela vzniknout úplně nová daň.
Země, kde se majetek skoro nedaní
Kdyby se měřilo, kolik státy vybírají z majetku, patřilo by Česko na chvost Evropy. A ještě se posouvá dozadu:
- Dědictví a dary v rodině se nedaní od roku 2014.
- Daň z nabytí nemovitosti ve výši čtyř procent z ceny zmizela v roce 2020.
- Daň z nemovitých věcí se počítá z plochy, ne z hodnoty. Sedmdesátimetrový byt na pražském Smíchově tak platí podobně jako stejný byt v Bruntále. Od roku 2024 se daň zvýšila zhruba o 80 procent a roste s inflací, i tak ale do veřejných rozpočtů přináší jen drobné.
OECD i Evropská komise Česku léta doporučují méně zdaňovat práci a víc majetek. Nemovitost nelze přestěhovat do daňového ráje a její zdanění podle ekonomů nejméně škodí růstu.
Které daně připadají v úvahu
- Vyšší daň z investičních bytů. Politicky nejpravděpodobnější, vláda o ní mluví. Dopadla by na majitele více bytů a přes nájem částečně i na nájemníky.
- Daň z nemovitostí podle hodnoty. Spravedlivější, ale složitá: bylo by potřeba oceňovat miliony nemovitostí. A nepopulární.
- Návrat daně z nabytí. Jednoduchá na výběr, ale zdražila by bydlení všem, kdo kupují.
- Dědická daň z velkých majetků. Dotkla by se jen nejbohatších, hnutí ANO ji ale dosud odmítalo.
- Daň z bohatství. V Evropě ji má jen pár zemí, například Španělsko, Norsko a Švýcarsko. V Česku prakticky bez šance.
Co by to udělalo s pronajímatelem
Paní Ivana z Ostravy vlastní tři byty 2+1 po šedesáti metrech, které pronajímá po 14 tisících měsíčně. Na dani z nemovitostí dnes platí za všechny dohromady několik tisíc korun ročně. Kdyby nová pravidla přidala pět tisíc na každý byt, zaplatila by o 15 tisíc víc. To je asi tři procenta ročního nájemného. Samotné ji to nezruinuje. V kombinaci s dražší hypotékou na refixaci a nájmy, které přestávají růst, by ale o koupi čtvrtého bytu už asi neuvažovala.
Kdo zaplatí nakonec
Ekonomové varují, že vyšší daň z investičních bytů by se zčásti přelila do nájmů. Nejvíc by ji pak pocítili nájemníci, kteří si na vlastní bydlení netroufnou. Na druhou stranu by mohla skupování bytů jako investice přibrzdit a ulevit těm, kdo kupují k bydlení.
Změny by mohly začít platit nejdřív v průběhu roku 2027, spíš ale až s rozpočtem na rok 2028. Směr je však zřejmý. Dokud dluh poroste, bude stát hledat peníze tam, kde je dnes zdanění nejnižší. A majetek je na tom seznamu vysoko.
Zdroje: Ministerstvo financí, ČSÚ, OECD, Forbes, iROZHLAS, modelový výpočet redakce.




Diskuse 0