Ekonomika

Stát potřebuje peníze. Na řadě může být zdanění majetku

Stát potřebuje peníze. Na řadě může být zdanění majetku
Foto: Shutterstock

Česko se zadlužuje rychleji, než roste ekonomika. Státní dluh se za první tři čtvrtletí vyšplhal na rekordních 3,882 bilionu korun a do konce roku se podle ministerstva financí přiblíží čtyřem bilionům, tedy zhruba 44 procentům HDP. Jen na úrocích zaplatí stát letos kolem 110 miliard, loni to bylo 98 miliard. A návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 389 miliard korun.

Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení slíbila daně nezvyšovat. Ministryně financí Alena Schillerová už ale připustila, že se tomu v roce 2027 nevyhne. A na seznamu je vysoko majetek.

Dluh v číslech

Ukazatel Hodnota
Státní dluh (září 2026) 3,882 bil. Kč
Očekávaný dluh na konci roku 3,991 bil. Kč (44,4 % HDP)
Úroky z dluhu 2026 asi 110 mld. Kč
Schválený schodek 2026 310 mld. Kč
Navržený schodek 2027 389 mld. Kč

Zadlužení kolem 44 procent HDP je v Evropě stále nízké. Problém je tempo. Stát si každý rok půjčuje stovky miliard a rostoucí úroky ukrajují stále větší část rozpočtu. Schillerová chce schodek během volebního období snížit o 120 miliard a bez nových příjmů to podle ní nepůjde.

Investiční byty jako první cíl

Nejkonkrétnější je vyšší zdanění investičních bytů. Ministryně naznačila, že by daň vycházela z toho, kolik vlastník dnes platí na dani z nemovitých věcí. Kdo má víc bytů a součet jeho daně přesáhne určitou hranici, platil by nad ní vyšší sazbu. Plošné zvýšení pro všechny odmítá.

Paragrafové znění ale neexistuje a není jasné ani to, co by zákon za investiční byt považoval. Celý balík opatření má podle médií přinést kolem 20 miliard korun. Kromě bytů se mluví o vyšších spotřebních daních z tabáku, alkoholu a hazardu.

Háček: výnos daně z nemovitostí dnes patří obcím, ne státu. Aby vyšší daň pomohla státnímu rozpočtu, musela by se změnit pravidla jejího rozdělování, nebo by musela vzniknout nová daň.

Česko majetek skoro nedaní

Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižšími majetkovými daněmi v Evropě. V posledních letech jich spíš ubylo. Dědická a darovací daň skončily v roce 2014, daň z nabytí nemovitostí ve výši čtyř procent zmizela v roce 2020. Daň z nemovitých věcí se počítá z metrů, ne z hodnoty, takže byt na Vinohradech platí podobně jako stejně velký byt v Krnově. Od roku 2024 se sice zvýšila zhruba o 80 procent a valorizuje se s inflací, i tak tvoří jen malý zlomek daňových příjmů.

OECD i Evropská komise Česku dlouhodobě doporučují přesunout část zdanění z práce na majetek. Nemovitost totiž nelze přestěhovat do ciziny a její zdanění podle ekonomů nejméně brzdí růst.

Jaké daně připadají v úvahu

Možnost Jak by fungovala Koho by se dotkla Šance na prosazení
Vyšší daň z investičních bytů progresivní sazba nad určitým počtem bytů vlastníky více bytů, přes nájmy i nájemníky vysoká, vláda o ní mluví
Daň z nemovitostí podle hodnoty počítala by se z odhadní ceny majitele drahých nemovitostí v Praze a Brně nízká, vyžaduje oceňování
Návrat daně z nabytí procento z kupní ceny kupující bytů a domů střední, zdražila by bydlení
Dědická daň pro velké majetky zdanění dědictví nad vysokou hranicí nejbohatší rodiny nízká
Daň z bohatství roční daň z čistého jmění úzkou skupinu nejbohatších velmi nízká

Kolik by to stálo pronajímatele

Vezměme majitelku tří bytů 2+1 v Ostravě, každý o 60 metrech. Dnes za ně platí daň z nemovitostí v jednotkách tisíc korun ročně. Kdyby se daň nad určitou hranici zvedla třeba o pět tisíc korun na byt, zaplatí ročně o 15 tisíc víc. Při nájmu 14 tisíc měsíčně za byt to ukrojí zhruba tři procenta z ročního nájemného a hrubý výnos klesne o desetiny procentního bodu. Samo o sobě to investici nezničí. V kombinaci s dražšími hypotékami a stagnujícími nájmy to ale může rozhodnout o tom, zda se další byt ještě vyplatí.

Kdo to nakonec zaplatí

Ekonomové upozorňují, že vyšší daň z investičních bytů by majitelé do velké míry promítli do nájmu. Nejvíc by ji tak mohli odnést nájemníci, tedy často mladší a méně majetní lidé. Na druhou stranu by mohla zbrzdit skupování bytů jako investice a mírně ulevit cenám pro ty, kdo kupují k bydlení.

Co sledovat

Změny by mohly začít platit nejdřív v průběhu roku 2027, spíš ale až s rozpočtem na rok 2028. Do té doby jde o úvahy. Směr je ale jasný: s rostoucím dluhem bude stát hledat peníze tam, kde je zdanění v Česku nejnižší. A majetek je na seznamu vysoko.

Zdroje: Ministerstvo financí, ČSÚ, OECD, Forbes, iROZHLAS, modelový výpočet redakce.

Diskuse 0

Přidat komentář

Váš e-mail nezveřejníme.