Burzovním trhem aktuálně cloumá kauza německé společnosti Wirecard. Oblíbenec investorů z celého světa totiž předvedl nebývalý propad. Ještě ve středu 17.6. měla společnost hodnotu přesahující 12 miliard EUR (330 miliard korun) a zdálo se, že se úspěšně zotaví ze zaškobrtnutí, které jejím akciím přivodila koronavirová krize. Jenže namísto pokračování růstového trendu přišel šok. Stačilo pouhých pět dní a Wirecard má najednou hodnotu 1,6 miliardy EUR (43 miliard korun) a šance spíše na to, že bude dále klesat.
Firma dosud jen rostla
Takové reakci na akciových trzích by odpovídalo například to, kdyby firma zničehonic oznámila, že jí tržby klesly na desetinu. To se ale v případě Wirecard nestalo. Jde o technologickou společnost, která zajišťuje karetní transakce a provozuje finanční služby podobné PayPal. To je věc, která bude zapotřebí vždy a Němci se na tomto poli těšili dobré pověsti. Vše nasvědčovalo tomu, že hodnota firmy dále poroste, což ostatně spolehlivě platilo od jejího vstupu na burzu v roce 2007 až dosud. Také proto Wirecard lákal stále více větších i drobných investorů.
Těm teď ale zbyly jen oči pro pláč. Ukázalo se totiž, že Wirecard neměla v pořádku své účetnictví. O různých problémech tohoto rázu už se spekulovalo i v minulých letech, ale teprve teď vyplynula na povrch míra problému. Auditoři z EY totiž při prověřování účetní závěrky zjistili, že nemohou dohledat 1,9 miliardy EUR, které má firma uvedeny v bilanci jako rezervu pro obchody na lukrativních asijských trzích.
Zástupci Wirecard se ještě nějakou dobu snažili mlžit a zodpovědnost přehazovali na své partnery v Asii, mimo jiné dvojici filipínských bank, kde prý peníze stoprocentně byly, ale nějakým způsobem se vypařily. Wirecard dokonce podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Uplynulo ale pár dní a firma vyšla s pravdou ven: ony necelé dvě miliardy euro podle ní s největší pravděpodobností neexistují. Německá policie neváhala a zadržela dosavadního šéfa firmy, Markuse Brauna, který sice v minulých dnech ze své funkce odstoupil a prodal většinu akcií (mimochodem, s obrovskou ztrátou). Samotný Braun se považuje za jednu z obětí podvodu. A skutečně by tomu tak mohlo být. Nedávno sesazený finanční ředitel firmy Jan Marsalek (Rakušan s českými kořeny) totiž podle všeho uprchl. Podle některých informací by se měl ukrývat právě na Filipínách.
Čtěte také: Všichni se bojí inflace. Opravdové nebezpečí pro peníze ale čeká jinde
Reálné peníze jsou pryč
Celé by to mohlo posloužit jako skvělý materiál pro nějakou finanční kovbojku, jen kdyby nenasytnost malé skupinky lidí neznamenala finanční ztráty nejen velkých fondů, které to příliš neohrozí, ale především malých investorů, kteří byli na burzy vyhnáni nízkými úrokovými sazbami na spořicích účtech a všudypřítomnými doporučeními, že na akciích se dlouhodobě nedá prodělat.
Jak vidno, prodělat se dá, a to hodně. Pokud Wirecard rovnou nezkrachuje, protože důvěra v něj – ve finančním světě, kde působí, tak důležitá – je na bodu mrazu, pak lze jen těžko předpokládat, že by se jeho hodnota v příštích letech vrátila na původní úrovně. S osvíceným vedením se to možná podaří za pět let, ale možná také nikdy. Zatím není jasné, do jaké hloubky skandál sahá.
Případ Wirecard jen dokazuje, jak moc jsou akciové trhy ve skutečnosti rizikové. V této nejisté době to platí dvojnásob. Přesto se objevuje stále více digitálních platforem, jež nabízejí jednoduché investování pro každého. Jako u všeho ale i zde platí, že zkušenosti a snad i jistý talent pro tuto činnost jsou nenahraditelné, a pokud snad někomu vyjde náhodná investice, je to podobné, jakoby zrovna vyhrál v kasinu. Jenže štěstí se může rychle obrátit.
Wirecard je možná výjimečný tím, jak rychle a jakým způsobem padl. Samotné burzovní krachy už tak výjimečné nejsou. Nedávno požádala o ochranu před věřiteli (bankrot) americká autopůjčovna Hertz. Také investoři na pražské burzy znají nechvalně proslulé případy z nedávné minulosti: OKD a ORCO.
Foto: Freepik
