Podobné rozhazování peněz svět ještě neviděl. Ekonomika se zastavila na dva měsíce a už po pár dnech začaly vzduchem létat bilionové balíčky. Donald Trump v Americe i Angela Merkelová v Německu pro své země připravili historicky dosud nejvyšší konjunkturální podporu.
Výdaje, ze kterých jde strach
Česká republika nezůstává pozadu. Už v prvních dnech krize se Andrej Babiš vytasil s číslem 1000 miliard korun pomoci, z čehož většinu tvoří státní garance, které však zčásti bude nutné plnit, protože některé firmy své úvěry nesplatí. Připomeňme, že ještě začátkem roku se poslanci v parlamentu hádali o to, zda je plánovaný schodek 50 miliard ještě únosný. Teď budeme mít sekeru ve výši 500 miliard a nikoho to příliš nevzrušuje.
Učebnice ekonomie však hovoří jasně: stoupající množství peněz v oběhu by se mělo projevit v rostoucí inflaci, tedy zdražováním. Pocitově to nastalo ještě předtím, než se miliardy v oběhu mohly vůbec projevit. Ceny za ovoce a zeleninu nebo návštěvu holiče v průběhu a po koronakrizi výrazně stouply. To jsou výdaje, které lidé nejčastěji vidí. A teď mají pocit, že se zdražuje.
Pokud se ale podíváme na takzvaná velká čísla, zjistíme, že opak je pravdou. V dubnu inflace začala klesat a květnová čísla přinesou pravděpodobně ještě větší propad. V České republice je přitom inflace aktuálně nejvyšší z EU.
Podle odborníků vysoká inflace v současné době nehrozí. Zelenina a ovoce v obchodech zdražovaly především kvůli suchu, narušeným logistickým řetězcům a v neposlední řadě také proto, že v producentských zemích je neměl kdo sklízet. Levná pracovní síla z východu odjela domů. Některá holičství a restaurace se výdaje za nová hygienická opatření rozhodla přesunout na zákazníky, ale velká konkurence je pravděpodobně donutí zařadit zpátečku.
Čtěte také: Bude teď všechno levnější? Prognóza pro auta, oblečení, nemovitosti a potraviny
Příjemný pokles cen se může proměnit v peklo
Experti vidí riziko pro peníze spíše v něčem jiném. Nad Evropou podle nich obchází strašák deflace. Přestože je tato krize kombinací poptávkového a nabídkového šoku, přeci jen převažuje efekt chybějící poptávky, kterou způsobila opatření proti koronaviru, ale především nejistota budoucnosti.
Negativní dopady deflace na obyvatelstvo jsou přitom značné. Klesající ceny se na první pohled mohou jevit jako bonus pro spotřebitele, je pro hospodářství pohromou. Když lidé počítají s dalším poklesem cen, začnou odkládat svou spotřebu v čase. Když se propadne poptávka, začnou firmám chybět obraty. Pokud na problém zareagují dalším snížením cen, potvrzují se deflační očekávání a rozjíždí se nebezpečná spirála.
Společnosti v deflaci nejsou schopné udržet své marže a dříve či později jsou nuceny propouštět. Kvůli klesajícím cenám se totiž propadají příjmy, zatímco výdaje často zůstávají vysoké, například proto, že předkrizové platy jsou pevně zapsané do pracovních smluv.
A opět: pokud začne růst nezaměstnanost, konzum utrpí další ránu, protože si lidé nebudou moct výdaje dovolit. Stát pak ztrácí na dani z přidané hodnoty.
Ačkoliv se to na začátku může jevit jako nesmyslné, je to právě deflace, co způsobuje reálné ohrožení peněženky každého jednotlivce. A hospodářství může v důsledku deflace skončit v dlouhé recesi, ze které je jen obtížná cesta ven.
Foto: Freepik
