Model pro Českou republiku? Nový Zéland bojuje proti recesi čtyřdenním pracovním týdnem

Víkend, který začíná už ve čtvrtek a přitom stále stejný plat. Takového luxusu si užívá více než 200 zaměstnanců společnosti Perpetual Guardian. Novozélandská poradenská firma se o rozruch postarala už před dvěma lety, když čtyřdenní pracovní týden zaváděla, a to při plných odměnách. Teď by se tento model měl na Novém Zélandu rozšířit.

Méně práce, více turismu

Naslouchám mnoha lidem, kteří navrhují, že bychom měli mít 4denní pracovní týden,” uvedla novozélandská premiérka Jacinda Ardern v neformálním živém vstupu na svém facebookovém profilu. Novozélanďani jí říkali, že by pak cestovali více po vlastní zemi. Podle premiérky to je sice stále věc mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale přesto by její vláda chtěla společnosti podporovat v zavádění tohoto a dalších flexibilních pracovních modelů.

Novozélandský turistický průmysl je těžce zasažen koronakrizí. Stát, ve kterém už nejsou žádné aktivní případy nákazy, sice nedávno označil pandemii za ukončenou a uvolnil všechna omezení společenského života. Ale pro mezinárodní cestovatele zůstávají hranice země stále uzavřené. Hlavní analytička australsko-novozélandské banky ANZ, Sharon Zollner, proto počítá s propadem hrubého domácího příjmu ve výši deseti procent. “Všichni se radujeme z uvolnění. Ale recese přijde. A bude těžká.

Aby Nový Zéland maximálně odpružil dopady pandemie, chová se podobně jako většina států: pumpuje do svého hospodářství obrovské sumy s vírou, že to nějak pomůže, stane se zázrak a hospodářství pojede jako za starých časů. Vláda ale přesto tuší, že to zřejmě stačit nebude. Její nápad omezit pracovní dobu je pak v této době na světě jedinečný. Už dříve se o něm ale v teoretické rovině mluvilo v řadě zemí. Není přitom vyloučeno, že právě koronakrize přispěje k jeho plošnějšímu zavedení. Může to ale fungovat?

Zavedení může být problematické

Pohled představitelů Nového Zélandu na čtyřdenní pracovní týden coby zdroj příjmů pro turismus je velmi originální. Na první pohled se to může zdát jako dobrý nápad, který přeci musí fungovat. Tak jisté to ale přeci jenom není. Cestování totiž často nenaráží ani tak na nedostatek času jako spíše nedostatek prostředků domácností, které mohou vynaložit za volnočasové aktivity.

Také představa o kratší pracovní době a zachování výše platu s největší pravděpodobností narazí na realitu. V různých “měkkých” oborech, jako je třeba právě poradenství, si ještě lze představit větší efektivitu procesů a menší prokrastinaci zaměstnanců. Jen těžko by ale výpadek práce nahrazovaly například továrny. Pokud by lidé tři dny v týdnu měli volno, museli by ty zbylé čtyři být extrémně produktivní. To by ve výsledku vedlo k velkému tlaku na výkon a zvýšenímu pracovnímu stresu.

Omezení pracovních aktivit tak zřejmě nastane pouze tam, kde si to mohou dané firmy dovolit a kde to do budoucna bude jeden z benefitů pro takzvaný “work-life balance”, tedy vyvážení pracovního a osobního života. V loňském roce došlo k zajímavému experimentu v Japonsku. Právě tato země je známá tím, že zaměstnanci zde odpracují nejvíce hodin na světě. Microsoft pak ve svém sídle v Tokiu zavedl testovací provoz, v rámci kterého posílal pracovníky na víkend už ve čtvrtek. Výsledkem byl 40% nárůst produktivity.

Šéf v úvodu zmíněn poradenské firmy, Andrew Barnes, pak dokonce říká, že přechod na 4denní pracovní týden udělal z jeho spolupracovníků šťastnější a zdravější lidi.

Stav v České republice

Přestože by se mohlo zdát, že zavedení čtyřdenního pracovního týdne je pro zaměstnance v České republice na hony vzdálený cíl, což je dáno především velkou výrobní kapacitou a relativně nízkou produktivitou ekonomiky, první vlaštovky už se zde objevují. Letos – ještě před vypuknutím epidemie – otázku otevřela ČSSD. “Čtyřdenní pracovní týden. Chápu, že když se začíná mluvit o změnách, nebereme je vážně. Na druhou stranu lidé dříve věřili, že ani zkrácení pracovního týdne z 6 na 5 dnů není možné. A stalo se! Dokázali byste si dnes ve vaší práci představit, že když své úkoly na týden zvládnete za 4 dny, začne vám víkend už ve čtvrtek odpoledne? Co byste pak dělali v pátek?” napsal předseda strany Jan Hamáček na svůj Facebook.

Podle expertů nemusí být čtyřdenní pracovní týden iluzí. Jeho předpokladem je ale skok vpřed v oblasti digitalizace a produktivity práce. To se díky technologiím může podařit relativně brzy. Zároveň by se zaměstnanci ale zřejmě museli smířit s nižším růstem mez, než na který byli dosud zvyklí. Jednoduše proto, že část investic by přešla do strojů.

Foto: Freepik

Nenechte si ujít
Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 1SdíleníSdíletTweet [...]
Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]

Šéfredaktor deníku Mix24.cz. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a již více než dvacet let působí v médiích na redaktorských a editorských pozicích. Specializuje se na oblast ochrany spotřebitele.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *