Němci to s přechodem na zelenou energii přehnali. Zemi hrozí vážná energetická krize

Německo se do transformace svého energetického mixu vrhlo skutečně po hlavě a především bez možnosti jakéhokoliv návratu. V zemi maximální možnou rychlostí probíhá budování solárních a větrných elektráren, stejně jako přenosové soustavy, která je bude spojovat mezi sebou a s domácnostmi. Už za pár let půjde o dominantní zdroj elektrické energie u našeho západního souseda. Vždyť už v příštím roce bude odpojena poslední jaderná elektrárna v této zemi, která ještě nedávno byla na jádru závislá.

Jenže ideálně to zatím probíhá pouze na papíře. Ukazuje se totiž, že jakkoliv postupuje výstavba nových, takzvaně alternativních, ale v Německu již ve skutečnosti dominantních, zdrojů energie na evropské poměry velmi rychle, pro potřeby “Energiewende” je to stále pomalu. Z druhé strany totiž přes soudy tlačí neziskové organizace na co nejrychlejší odpojení špinavých (uhlí, plyn) či nebezpečných (jádro) elektráren. Jak teď informovala agentura Bloomberg s odkazem na energetický gigant RWE, řada uhelných elektráren bude uzavřena dříve, než se čekalo.

V důsledku tohoto nebezpečného mixu se kritici plánu, na kterém existuje v Německu široká politická shoda, obávají něčeho, co je v Evropě už dlouhá desetiletí prakticky nemyslitelné. A to zkrátka toho, že energie v nějaký moment blízké budoucnosti jednoduše nebude dostatek. Případně, že přenosová soustava bude přetížená náhlým náporem energie ze slunce či větru. V obou případech by to mohlo vést k blackoutům, tedy jevu, na který jsou dnes zvyklí možná lidé v Afghánistánu, ale nikoliv v jedné z nejvyspělejších ekonomik světa.

Pověstná německá preciznost přitom v této době paradoxně příliš nepomáhá. Navzdory skvělým organizačním schopnostem zdejšího průmyslu je byrokratická náročnost výstavby nových elektráren zkrátka příliš vysoká. Například podle odhadů norské energetické společnosti Stratkraft mnozí investoři od výstavby elektráren v Německu ustupují proto, že je příliš zdlouhavá. Ve srovnání se Spojenými státy americkými trvá výstavba totožného větrného parku v Německu dvakrát tak dlouho.

Navíc i končící Angela Merkelová nedávno přiznala, že v době, kdy se obří projekt “Energiewende” schvaloval, byly odhady energetické spotřeby jednoduše podhodnocené. Dnes už je jasné, že německé domácnosti a průmysl v příštích letech spotřebují více elektřiny, než se původně počítalo.

Do toho navíc roste odpor německé veřejnosti vůči zelené energii, který je dán především tím že lidem rostou účty za elektřinu. Mnozí Němci začínají pochybovat o tom, zda se země vydala správnou cestou.

Foto: Shutterstock, zdroj: Frankfurter Allgemeine Zeitung, Bloomberg

Nenechte si ujít

Majitelé aut v Česku musí v roce 2024 zaplatit nový poplatek. Nikdo to nevěděl, ale teď už je to venku

Na české domácnosti se valí jedna nepříjemná zpráva za druhou. Jde především o nejrůznější finanční povinnosti, které se pojí s konsolidací státního rozpočtu. Ovšem neutěšené situace využívají i všichni ostatní a snaží se všeobecného zdražování využít ve svůj prospěch. Jakoby si snad říkali, že nejlépe se zvyšování cen všeho možného protlačí najednou. Málokoho však zajímá, jak moc velkou zátěží to vlastně je. Připravte si peníze Jak jinak si také vysvětlit, že zrovna v tomto náročném období si vzpomněla Evropská unie, že už v rámci silničního provozu nestačí takové limity, jaké tu platily dlouhou dobu. V konečném důsledku to neznamená nic jiného než to, že za naprosto stejnou službu budete platit podstatně více. Řeč je pochopitelně o povinném ručení. To měla většina řidičů v České republice uzavřeno s pojistným krytím do 35 milionů korun. To je pro lidi naprosto nepředstavitelná částka a mnozí se tak pídili po tom, zda by nebylo možné limit nějak snížit a platit méně. To však dle zákona o povinném ručení nebylo a nebude možné. Naopak, od roku 2024 je tu novinka a lidé budou muset platit více. Pětatřicet milionů už totiž podle všeho nestačí. Nově bude minimálním limitem 50 milionů korun. S nižším krytím už povinné ručené neuzavřete. Další možností je potom 100 milionů korun. Může dojít na nejhorší “I když zničíte velmi drahé auto, škoda na něm bude pořád v řádu jednotek milionů, což by pokryl i původní limit. Klíčový rozdíl je hlavně ve škodě na zdraví a ušlém zisku,” uvedl k tomu odborník na pojištění vozidel Martin Daneš. Skutečně tu nejde o to, že se někomu pomačkají plechy na vozidle, jako spíše na teoretické možnosti, že způsobíte takovou nehodu, v rámci které dojde k trvalým následkům na zdraví. Tam se potom operuje s pojmy, jako jsou ušlé příjmy apod. Pakliže byste takto indisponovali člověka, který měl například statisícový plat, je třeba mu to nějak kompenzovat. A to už zkrátka bez vysokého krytí není možné. Těžko si představit, že to platíte z vlastní kapsy. Čtěte také: Skoro každý Čech bude muset zpět do autoškoly dělat nový řidičák. EU tu našla velký problém, který nemá jiné řešení Připravte se tedy na to, že pojišťovny vám smlouvy o povinném ručení letos změní, a to tak, aby vyhovoval novým standardům. Nebude to však jen tak a ve sto procentech případů to bude znamenat to, že si pořádně připlatíte. Foto: Shutterstock [...]

Pohlreich má průšvih jako vrata. Jeho budoucnost je vážně ohrožena

Asi žádný jiný šéfkuchař to v historii české televizní tvorby nedotáhl tak daleko jako Zdeněk Pohlreich. A to navzdory tomu, že proslulý šéf a provozovatel vyhlášeného podniku Café Imperial se na obrazovkách začal objevovat až po padesátce. Slavný návrat se nekonal Jak sám ale rád říká, u něj se úspěch, ať už v gastronomické nebo showbusinessové rovině, dostavil zkrátka později. O to byl ale větší. Jeho ráznost a nevybíravý slovník zkrátka byly přesně tím, co diváci, často vybaveni nepříliš pozitivními zážitky z tehdejších restaurací, požadovali. Pořad Ano, šéfe byl zkrátka velkým úspěchem, a tak se na něj neustále navazovalo. Po čase se však přeci jen vyčerpal, ovšem Pohlreich jel dále v nejrůznějších dalších pořadech. Dokonce došlo k tomu, že dal na nějakou dobu košem své domovské TV Prima a přesel za většími penězi na Novu, kde uspořádal takzvaný Souboj restaurací. Ten však nebyl tak velkým úspěchem, jak se očekávalo. Ale na druhou stranu ani propadákem. Nakonec se šéfkuchař vrátil na Primu, kde začal připravovat jeden z nejambicióznějších projektů, na kterých se dosud podílel. Reality show Česko na grilu. Cílem bylo opanovat jarní sobotní večery a vykouzlit nejvyšší sledovat. Poslední šance? Jenže v tomto ohledu zaznamenal Zdeněk Pohlreich velký průšvih. Asi největší ve své kariéře. Na Česko na grilu totiž nikdo nekouká. Třetí díl sledovalo pouhých 150 tisíc lidí v hlavním vysílacím čase. Po takovém propadáku musel být pořad přesunut na pondělí do nočních hodin, kde už ho nebude sledovat vůbec nikdo. Ale alespoň nebude dále zaclánět v nejlukrativnějším čase celého týdne. Neúspěch Česka na grilu má pochopitelně řadu důvodů, avšak někteří se přiklánějí k tomu, že Pohlreich do toho už zkrátka nedává všechno a bere to jen jako další kšeft. Na výsledku je to potom bohužel vidět. Prima se pak dokonce údajně zalekla další série Ano, šéfe, kterou již připravuje. A začalo se mluvit o tom, zda by v ní měl figurovat právě Zdeněk Pohlreich. Čtěte také: Do Česka přišla nová televize zdarma pro všechny. Nova a Prima nemají šanci, mohou rovnou zavřít Nakonec to zřejmě bude asi skutečně on, ovšem dá se to chápat jako svého druhu poslední šance. Pokud to bude opět odfláknuté a takříkajíc “bez srdíčka”, zřejmě se za Pohlreichem definitivně zavře televizní voda. Foto: TV Prima [...]

Na Čechy udělali boudu. Pokud si nezměníte smlouvu, dostanete v roce 2024 méně peněz

V letošním roce se řada lidí vůbec nestačí otáčet, jak rychle se věci mění. Skutečně přišla celá řada různých opatření, které mají vliv na jejich životy a s nimiž je třeba se postupně vypořádat. Kdo tak neučiní, obvykle přijde o nemalou finanční částku. Podpora se redukuje Přesně to je případ změn v rámci důchodového spoření. Ty začnou platit od 1. července 2024, přičemž od lidí s tímto produktem se vyžaduje důležitá změna, pokud si chtějí udržet stejnou výši státního příspěvku, případně ji dokonce navýšit. Jde totiž o to, že dosavadní vklad ve výši 300 Kč už nebude pro získání státní podpory stačit. Je třeba si posílat alespoň 500 Kč. Jenže ani to nebude znamenat, že si udržíte podporu ve stejné výši. Zatímco teď byste za zasílanou pětistovku dostali 130 Kč od státu, nově to bude pouhých 100 Kč. Pakliže si dnes posíláte na spoření 1000 Kč měsíčně, což je velmi častá částka, kterou si lidé na důchod odkládají, dostáváte k tomu velmi zajímavý státní příspěvek ve výši 230 Kč. Od července ale obdržíte už jen 200 Kč. Lze dostat i víc peněz Není ale všechno tak špatné, jak se zdá. Zatímco u nižších částek se podpora ze strany státu snížila, v případě těch vyšších šla naopak nahoru. Pokud si tedy dokážete odložit 1500 Kč, budete moci od poloviny roku získat státní podporu 300 Kč, což je o sedmdesát korun více než dnes. Nejvyšší příspěvek ve výši 340 Kč je možné získat tehdy, když si budete posílat alespoň 1700 Kč na důchodové spoření. Stojí tedy za úvahu, zda nejít touto cestou a nespořit si na důchod více z vlastních zdrojů, protože o to více potom dostanete od státu. Čtěte také: Česká banka nečekaně krachuje. Lidé nevěří vlastním očím, jde o velké peníze Zároveň je třeba si vše pohlídat, pokud si dnes posíláte pouhé tři nebo čtyři stovky. Vězte, že v takovém případě nedostanete navíc ani korunu, což by byla škoda. Je tedy rozhodně třeba být aktivní a v bance si změnit trvalý příkaz. Měsíční vkladSoučasný státní příspěvekStátní příspěvek od 1. 7. 2024300 Kč90 Kč0 Kč500 Kč130 Kč100 Kč1000 Kč230 Kč200 Kč1500 Kč230 Kč300 Kč1700 Kč230 Kč340 Kč2000 Kč230 Kč340 KčZměny v důchodovém spoření od 1. července 2024. / Zdroj: MFČR Foto: Shutterstock [...]