Málokdo si dnes už vzpomene na to, s jakými hodnotami vstupoval současný premiér Andrej Babiš do politiky. Jisté je, že se svezl na vlně absolutního propadu důvěry v tehdejší politickou reprezentaci (vzpomeňme na Nečase, Věci Veřejné a spol.) a zaujal líbivým krédem “řídit stát jako firmu”, které bylo podpořeno reálnými základy v podobě mocného holdingu Agrofert. A zabralo i ono otřepané “všeci kradnů”, protože korupce už lidem skutečně lezla na nervy.
Občas se povedl i vyrovnaný rozpočet
Sedm let poté, co Babiš poprvé usedl do poslanecké lavice a krátce poté i do křesla ministra financí tu máme zemi, která je skutečně v mnohém odlišná. Bohužel se dá najít jen velmi málo věcí, které se změnily k lepšímu. Politická kultura zhrubla, policií vyšetřovaní i obvinění politici neodstupují a chybí jakákoliv vize, jak republiku posouvat dopředu.
Realistický pravicový volič mohl mít alespoň dlouhé roky radost z toho, že se daří státní finance skutečně držet na uzdě, byť nebyl rok, kdy by Babiš nebo jeho nástupkyně Alena Schillerová nenaplánovali alespoň malý schodek, jakkoliv podle odborníků nebyl třeba. Nebylo to tedy úplně jako řídit Agrofert, ale nějakou průměrnou firmu možná ano. Občas se totiž povedlo skončit rok i s vyrovnaným rozpočtem. Málo platné, to se žádné vládě předtím nepovedlo a to, že současné politické garnituře přála bezprecedentní ekonomická konjunktura, to je zkrátka její štěstí.
Příchod koronaviru však nakonec přeci jen dokázal, že Andrej Babiš stát jako firmu v žádném případě neřídí. Zatímco mnohé podniky se na pandemii připravily ještě před jejím propuknutím, premiér se na jejím počátku ocitl doslova v nedbalkách, kdy občanům nebyl schopen nabídnout ani pár desítek tisíc roušek, natožpak desítek milionů, které byly třeba.
Koronavirus otevřel stavidla
To ale ve výsledku není to nejdůležitější. Největší nebezpečí koronaviru možná již pominulo, a když ne, tak brzy pomine. Vláda už ale na letošní rok stihla schválit rekordní schodek ve výši půl bilionu korun. Dejme tomu, narušené ekonomice je třeba pomoci zpět na nohy a opět nastartovat její motor.
Jenže Andrej Babiš jakoby se namlsal a definitivně zjistil, že řídit stát jako firmu, tedy myslet na zadní kolečka a především to, v jakém stavu předá zemi příštím generacím, je z dnešního pohledu zbytečné. K tomu, aby se udržel u moci, má přeci k dispozici takřka neomezené prostředky, které stačí jen v pravý čas rozdat.
A tak tu máme vážně míněné návrhy, které v koronavirové krizi zcela postrádají logiku. Nejprve se mezi ANO a sociální demokracií strhla hádka o to, kdo příští rok přidá důchodcům větší částku. Málo platné, že po vlně bezprecedentního zvyšování důchodů už ani sami důchodci nad jejich výší nelamentují. Proč si ale jejich hlasy ještě více nepojistit? V příštím roce si tak mohou v průměru polepšit až o 16 000 Kč. Státní kasu to bude stát o 40 až 50 miliard ročně navíc a významně to přiblíží okamžik, kdy důchodový systém začne být neudržitelný, protože ho produktivní ročníky už nebudou schopny financovat. Důchody totiž jen těžko mohou dlouhodobě růst více než mzdy zaměstnanců. A ty se nezvedají letos a moc neporostou ani v příštích letech. Tady totiž opět narážíme na to, že firmy se v nejistém období řídí trochu jinými principy než současná vláda.
Zaměstnanci si polepší, státní rozpočet utrpí
Aby toho nebylo málo, rozhodl se Andrej Babiš zrušit superhrubou mzdu. V zásadě smysluplný krok, který se měl odehrát už dávno. Nikoliv ale bez dalšího, jak to premiér plánuje. Chce zrušit současný výpočet daně, ale samotnou daň ponechat na 15 %. V koaliční smlouvě se přitom počítá s tím, že výpadek bude vyrovnán zvýšením daně z příjmu na 19 %. To už ale neplatí, což vyvolalo zdvižené obočí i u jinak věrné ministryně financí Aleny Schillerové. Její resort spočítal, že výpadek rozpočtu bude v takovém případě činit 90 miliard korun ročně. Tyto prostředky přitom není kde brát. Bude tak zapotřebí o ně navýšit schodek. A to každý rok.
Už nemůžeme být na pochybách, že se z Andreje Babiše stal přísně levicový politik, který vychází vstříc i těm nejoptimističtějším návrhům odborů, jež by ale jako kapitalista ve své firmě tvrdě potlačoval. Jde o pozoruhodný přerod, který pro Českou republiku bude mít bohužel následky další desítky let. Je totiž pravděpodobné, že se Babišovi skutečně hlasy podaří “koupit” a zvítězí i v příštích parlamentních volbách za rok.
Foto: vlada.cz
