Téma zrušení superhrubé mzdy je opět na stole a tentokrát se zdá, že už ji vláda s největší pravděpodobností skutečně zařízne. Jako jeden z hlavních úkolů si to totiž vytyčil premiér Andrej Babiš. Varování ministryně financí Aleny Schillerové, že to státní kasu přijde na miliardy korun ročně, nejspíše nepadne na úrodnou půdu a peníze k tomuto líbivému kroku se budou muset někde najít.
Babiš pravděpodobně využívá příhodného okamžiku, kdy se nějaká ta miliarda v rozpočtu hravě ztratí, respektive se o ní navýší schodek. Ten je na letošek v plánu v rekordní výši 500 miliard a vláda už naznačila, že příští rok nemusí být o tolik nižší.
Úspora na daních bude citelná
“Samozřejmě zrušíme superhrubou mzdu. To určitě všichni uvidíte na výplatách, protože je potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců,“ uvedl ve videu na svém facebooku. Jeho podporovatelé přitom už vědí, že pokud slíbí něco na tomto místě, udělá vše pro to, aby to dodržel.
Změna by spočívala v tom, že patnáctiprocentní daň z příjmu, která se dnes počítá z takzvané superhrubé mzdy, by se počítala ze mzdy hrubé. Snížil by se tak základ, z něhož se daň počítá, protože superhrubá mzda zahrnuje také odvody na zdravotní a sociální pojištění, které hradí zaměstnavatel. Oněch 15 % se tak nyní počítá z částky, která je velmi vzdálená od toho, co lidé reálně dostávají.
Úspora pro zaměstnance by byla poměrně citelná. Člověk, který pobírá hrubou mzdu 30 000 Kč, což je dnes přibližně medián, tedy nejčastější odměna, by na daních ušetřil podstatných 1500 Kč.
Pojďme se podívat, kolik ušetříme na dani podle výše mzdy.
- Mzda 20 000 Kč – úspora 1020 Kč
- Mzda 30 000 Kč – úspora 1530 Kč
- Mzda 40 000 Kč – úspora 2040 Kč
- Mzda 50 000 Kč – úspora 2535 Kč
- Mzda 60 000 Kč – úspora 3045 Kč
Vypadá to pochopitelně lákavě, ale když se k mírnému odporu postavila i zarytá Babišova stoupenkyně, ministryně financí Alena Schillerová, je třeba zbystřit. Ta uvedla, že státní kasu zrušení superhrubé mzdy nebude stát jednotky miliard, ale rovnou nějakých 90 miliard korun. “Když započteme multiplikaci, tedy že lidé vezmou peníze, utratí je, a tak získáme něco na DPH. Asi 75 miliard,” řekla Schillerová pro iRozhlas.
Čtěte také: Babiš prozradil, kolik chce příští rok přidat důchodcům. Maláčová žádá ještě víc
Zbytečná podpora bohatších
Ekonom Miroslav Zámečník není snahou o zrušení superhrubé mzdy překvapen. Podle něj nikde neměla dlouhého trvání. Problém ale vidí ve způsobu, jakým k tomu vláda chce přistoupit. “Když děláte opatření jako právě rušení superhrubé mzdy, tak chcete maximalizovat spotřebu. Orientujete to zkrátka na lidi, kteří mají nejvyšší sklon ke spotřebě, což jsou obvykle nízkopříjmové vrstvy. Když ji zrušíte pro všechny, tak fiskální efekt je, že to bude pro stát drahé a hospodářský efekt je, že ti bohatší lidé si peníze odloží stranou. Když se spotřeba povzbuzuje tak, že dáváte daňovou úlevu lidem, kteří peníze neutratí, tak to není zrovna nejchytřejší,” řekl portálu iDnes.
Zámečník zřejmě uhodil hřebíček na hlavičku. Zatímco lidem s průměrným a podprůměrným platem zrušení superhrubé mzdy jednoznačně pomůže k vyššímu životnímu standardu a udržení rodinného rozpočtu v kondici, lidé s vyšším příjmy si rozdíl spíše uloží stranou a nevrátí ho do ekonomiky.
Foto:
