Ať někdo před volbami řekne: zastavme nesmyslný růst důchodů. Bude koukat, jak to zabere

V posledních letech střídala jedna zpráva o rekordním navýšení důchodů druhou. Faktem je, že žádná jiná vláda v historii samostatné České republiky nenavýšila důchody způsobem, jakým to učinila vláda Babišova. Jen tak pro připomenutí: Andrej Babiš vstupoval do politiky s tím, že chce dát státní finance do pořádku a stát řídit jako firmu. Stálo by každopádně za to, podívat se, zda v “jeho” Agrofertu navyšovali mzdy podobným způsobem.

Pochopitelně nelze říct, že si důchodci vyšší důchody nezaslouží. To v žádném případě. Každá koruna navíc jim budiž přána. Je také pravdou, že důchody v Česku nedosahovaly zrovna hvězdných výšin a byly zralé k určitému navýšení, obzvlášť po letech takzvané fiskální konsolidace pravicových vlád.

Jak už to tak ale bývá v České republice zvykem, s navyšováním důchodů se to přehnalo. Na tomto místě je třeba podotknout, že důchody jsou valorizovány automaticky na základě inflace. A ta byla v minulých letech průměrně tříprocentní, což už samo o sobě založilo na slušný růst důchodů. Jenže vláda každoročně přidávala ještě nad rámec této valorizace. A to nezřídka ještě významnější částky.

Výjimkou nebyly ani oba covidové roky, shodou okolností volební. Přestože se ekonomika dostala do obrovských problémů a stát se musel nevídaným způsobem zadlužit, na důchody se překvapivě zdroje našly. Letos tak důchodci dostali průměrně o 839 korun navíc a v příštím roce to bude přibližně stejná částka. A nezapomínejme ani na loňské rouškovné. Jde o mnohaprocentní nárůsty, o kterých si například zaměstnanci mohou nechat jen zdát. Vše se přitom děje v době, kdy se nejen státní finance, ale i samotný důchodový systém dostávají do velkých problémů.

Jakoby však politické strany neviděly realitu. Na místě by bylo říct, že s nadstandardním růstem důchodů je na nějakou dobu konec. To neznamená že neporostou: budou se navyšovat o inflaci, která je v současné době vysoká.

Politici si ale nechtějí dát pokoj, a tak jdou strany do předvolebního boje s podivnými programy. Na jedné straně všechny deklarují nutnost dát státní finance do pořádku, protože hospodařit s takto vysokými schodky není dlouhodobě možné. Jedním dechem jsou ale schopni vyhlásit další důraz na zvyšování důchodů. V čele je pochopitelně Andrej Babiš, jehož elektorát tvoří z větší části právě důchodci. Ten se s tím nepáral, a když jeho strana dostala ve volbách číslo 20, rovnou ohlásil, že na konci dalšího volebního období budou přesáhnou důchody 20 tisíc. Nutno dodat, že Babiš v tomto ohledu plní: před minulými volbami slíbil překonat hranici 15 tisíc, což se mu podařilo s velkým náskokem. Od příštího roku bude průměrný důchod přesahovat dokonce 16 tisíc korun.

Jen o málo skromnější jsou vůči důchodcům Piráti, kteří přislíbili, že pod jejich vládou vzrostou důchody k 19 tisícům. Je přitom překvapivé, že vůči růstu důchodů se nijak zvlášť nevymezuje ani koalice Spolu, od které by to volič přeci jen čekal. Naopak, i pravicové strany v minulých letech hlasovaly pro razantní navyšování důchodů.

Rozhazovat je pochopitelně ta nejjednodušší možnost. Politické strany by si však měly uvědomit, že důchodci toužící po co nejvyšším růstu důchodů, už stejně volí Andreje Babiše. Pro ně se tak naopak vytváří prostor, aby řekly: dost, teď na takové navyšování důchodů nemáme peníze, je třeba se soustředit na jiné věci.

Doba je sice jiná, ale zejména pravicové strany by si měly vzpomenout, jak před jedenácti lety ve volbách skvěle fungovalo hesla varující před kolapsem státních financí v řeckém stylu. Následně se to zase přehnalo s šetřením, stejně jako se to teď přehání s rozhazováním. Co ale takhle zkusit střední cestu?

Foto: Shutterstock

Odebírat
Upozornit na
guest
67 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
View all comments