Časopis Forbes naletěl podvodníkovi, který Čechy okradl o miliardy. Dělal mu reklamu zadarmo

Současný svět umí být pořádně divoký. V jednu chvíli o vás píše časopis Forbes a další média jako o geniálním investorovi s neuvěřitelnou schopností rozmnožovat spravovaný majetek, a o pár měsíců později už sedíte na výslechu v Národní centrále proti organizovanému zločinu, kde se z vás snaží dostat, kam jste si vybrané peníze ulili.

Takový je ve zkratce příběh Ondřeje Janaty. Člověka, který se svou společností Growing Way přesvědčil čtyři tisíce lidí, aby mu svěřili jejich úspory, že s nimi bude obchodovat. Celkem se tak Janata dostal přibližně k 1,5 miliardě korun. Jak se teď ale ukázalo, prostředky nebyly geniálně investovány na světových trzích, jak se jejich majitelé domnívali. Ondřej Janata si z nich předně pořídil luxusní živobytí a následně nastartoval klasické letadlo, tedy odborně řečeno Ponziho schéma. Z vybíraných prostředků uspokojoval investory, kteří naskočili dříve. Je to podvod starý jako lidstvo samo, a přesto neustále funguje. Janatův “úspěch” je toho nejnovějším příkladem.

Tato kauza má však přeci jen zajímavější pozadí než řada dalších obdobných podvodů. Zatímco na jiné šejdíře média často upozorňují dopředu a jim se peníze snaží získávat expertům navzdory, v případě Ondřeje Janaty to bylo jinak. Tomuto “geniálnímu investorovi” se podařilo získat pozitivní pozornost médií, která z nějakého důvodu ignorovala veškeré svítící kontrolky a vesele psala o “mladém géniovi, který investicemi vydělal stovky milionů a teď ke zbohatnutí pomůže i vám”. Tak ve zkratce vyznívala většina článků, jež publikovaly různé weby, ale také třeba česká mutace časopisu Forbes na svém serveru.

Forbes v dubnu publikoval článek s titulkem Začínal v pubertě, dnes na burze točí stamiliony. Dnes už článek nelze dohledat, protože ho redakce smazala a místo něj umístila omluvu, ve které si sype na hlavu to, že si Janatu lépe neprověřila a jeho příběh považovala za čistokrevnou “success story”. Pravidelní čtenáři Forbesu dobře ví, že takové příběhy má tento časopis rád a obvykle si neklade žádné kritické otázky. Teď na to však doplatil, stejně jako řada lidí, kteří si článek přečetli, uvěřili mu a s Janatou začali investovat.

Článek Forbesu popisoval Janatův fond jako svého druhu perpetuum mobile na peníze, aniž by si kladl otázky, jak mohl osmadvacetiletý muž sestrojit něco takového, co se ještě nepodařilo nikomu na světě. A kdo tvrdil, že ano, byl dříve či později usvědčen jako podvodník. Symptomatická je tato pasáž článku, který lze stále dohledat ve webovém archivu: “Ve fondu to nefunguje tak, že když by klient chtěl nakoupit ropu, Ondřej mu ji na burze koupí. To musí jít do jiných brokerských firem. Klient mu svěří peníze a on jich investuje podle uvážení. Zákazníkům za to slibuje až třicetiprocentní roční výnos a je nutné podotknout, že i když má fond více zaměstnanců, Ondřej je jediným, kdo strategii a příkazy na burzách realizuje.

Z článku se tak dozvídáme, že kdo bude bezmezně věřit Janatově genialitě, může se těšit na 30% výnos ročně. Jen se nesmí moc ptát. To však v poslední době někteří klienti začali dělat a celý podvod vyšel najevo. Ukázalo se, že nejenže obchody nerealizoval žádný ze zaměstnanců Growing Way, ale ve skutečnosti neobchodoval ani sám Janata. Peníze pouze protáčel a přesměrovával.

Každý zkušenější investor by při podobných pohádkách zbystřil. Dobře totiž ví, že peníze na stromech nerostou a zhodnocení ve výši desítek procent ročně je většinou náhodou, než že by ho někdo dokázal realizovat na pravidelné bázi.

Měl by to vědět i časopis Forbes, který se prezentuje jako luxusní magazín pro movitou klientelu. Ve skutečnosti je to ale trochu jinak. Pokud by se radami redaktorů tohoto časopisu řídili ti nejbohatší, svůj majetek by zřejmě rychle ztratili. Časopis reálně cílí na skupinu takzvaný “wannabee millionaires”, tedy lidí, kteří sní o tom, že jednou zbohatnou a rádi si čtou nejrůznější podobné příběhy o tom, jak se to jiným podařilo. Třeba právě Ondřeji Janatovi. Čím jednodušší recept, tím lepší. Z tohoto pohledu byl pro Forbes Janata ideálním produktem.

Není přitom sám. Forbes se v minulosti rád věnoval také podnikání Michala Mičky a jeho holdingu kolem značek Pietro Filipi a Kara. Jak známo, Mička velkolepě zkrachoval a nechal za sebou miliardové dluhy a sám na sebe vyhlásil bankrot. Bohužel netratily jen velké banky, ale i drobní investoři do jeho dluhopisů. Zájem o Mičku a jeho firmy přitom Forbes do značné míry podporoval svými oslavnými texty, ve kterých už se ale nezabýval Mičkovou minulostí, jež spočívala ve finančním poradenství doslova na hraně a možná někdy i za hranou zákonů, jak upozornil třeba magazín Reportér. Neupozornil ani na to, že je tento byznys financován z velké části na vysoce rizikový dluh.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít
Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 24SdíleníSdíletTweet [...]
Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]

Šéfredaktor deníku Mix24.cz. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a již více než dvacet let působí v médiích na redaktorských a editorských pozicích. Specializuje se na oblast ochrany spotřebitele.

One Reply to “Časopis Forbes naletěl podvodníkovi, který Čechy okradl o miliardy. Dělal mu reklamu zadarmo”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *