Navzdory slibům vlády, že nouzový stav na jaře byl jednorázovou záležitostí a už se nebude opakovat, vstoupí Česká republika 5. říjnem do tohoto režimu s největší pravděpodobností znovu. Jak premiér Andrej Babiš, tak ministr zdravotnictví Roman Prymula sice tvrdí, že už znovu nechtějí uzavírat ekonomiku, ale opatrně připouštějí, že s ohledem na vývoj epidemie je možné vlastně vše.
Pravomocí vlády je vyhlášení nouzového stavu na 30 dní. O dalším prodloužení by musela rozhodnout Poslanecká sněmovna, tak jako tomu bylo na jaře. Roman Prymula už nastínil první opatření, která chce v rámci nouzového stavu zavést. Půjde především o distanční výuku na středních školách v regionech země, které semafor označuje jako oranžové nebo červené (Prymula už dříve připustil, že zanedlouho bude červená celá republika). Dále se potom omezí počet účastníků vnitřních akcí na deset a venkovních potom na dvacet. Mimo jiné to znamená, že například amatérští fotbalisté nebudou moct hrát v počtu jedenáct na jedenáct. Profesionálové mají výjimku.
Tato opatření jsou ale podle všeho pouhým začátkem. Roman Prymula v úterý v České televizi uvedl, že na doporučení českých expertů působících v prestižních institucích všude po světě šlápne prudce na brzdu, aby ji po 14 dnech tvrdých opatření opět mohl povolit.
K čemu všemu tedy vládu nouzový stav opravňuje?
Omezení cestování za hranice
První koronavirová vlna byla spojena především s uzavíráním hranic evropských států, kdy Česká republika byla jednou z těch prvních. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Česko mělo znovu blokovat přechod svých hranic. V tomto ohledu je ve “výhodné” situaci, kdy z epidemiologického hlediska patří k nejhorším v Evropě, a tak jsou to spíše okolní státy, které Čechům omezují vstup na své území, respektive ho podmiňují testy a karanténou. Od října nicméně bude možné vycestovat alespoň do Saska na 24 hodin.
Pracovní povinnost
Může to znít jako relikt z komunistických dob, ale stát skutečně v nouzovém stavu může nařídit pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc. Ostatně, učinil tak už na jaře tohoto roku, kdy povolal na pomoc studenty. Ministr zdravotnictví už připustil, že počítá s opakováním tohoto scénáře. Cenní jsou v tomto směru zejména studenti lékařských fakult a zdravotnických škol. Stát má zároveň možnost nařídit vybraným firmám dodávat své výrobky přednostně státu, případně ve svých prostorách skladovat určený materiál.
Armáda může plnit civilní úkoly
Armáda České republiky je dle ústavy určena k tomu, aby působila za hranicemi země. O vnitřní pořádek se má za běžných dob starat policie. Jde o opatření, které civilizované země přijaly na základě zkušeností z minulosti, kdy se armáda mohla chtít chopit moci ve státě. Ovšem pokud je vyhlášen nouzový stav, může být na pomoc povolána právě i armáda. Vojáci potom mohou pomáhat například s logistickými operacemi.
Zrychlená výběrová řízení
V době nouze potřebuje stát nebo jemu podřízené organizace nakupovat ve zrychleném režimu. Je možné obejít také zákon o zadávání veřejných zakázek. Této možnosti bylo v první vlně epidemie využito v mnoha případech nákupu zdravotnického materiálu. Bohužel se okamžitě ukázalo, jaká rizika to s sebou nese. Zejména resort zdravotnictví nakupoval extrémně předražené roušky a respirátory. Tyto obchody dnes vyšetřuje policie, ale její možnosti jsou právě kvůli tehdy platnému nouzovému stavu omezené.
Vyšší tresty
Nouzový stav s sebou automaticky přináší také přísnější posuzování trestných činů, a to zejména takových, které využívají právě probíhající krize, případně ji prohlubují. Hodně vymstít se tak může zdánlivě banální skutek porušování nařízené karantény či izolace. Vysoké tresty ale mohou padnout také za drobné krádeže v obchodech, a to zejména tehdy, dopouští-li se jich dotyčný opakovaně. Trestní sazby se v tomto směru zvyšují na dvojnásobek a za krádež zboží v obchodě tak může hrozit i osm let odnětí svobody.
Plošná karanténa
Zatím se počítá pouze s omezením vzájemného kontaktu, a to na dvacet lidí venku a deset lidí uvnitř, pokud jde o skupiny. Pravděpodobně také dojde k určitému omezení lidí, kteří mohou být najednou v nákupních centrech či restauracích. Zatím se spíše nepočítá s plošnou karanténou, tedy se zákazem vycházení s výjimkou nutných případů. Pokud se ale situace zhorší, připadá v úvahu i toto drastické opatření, které několik týdnů platilo i na jaře.
Foto: Freepik
