Veřejnost má znovu oprávněný pocit, že se jí neříká vše. Způsobil to zcela nečekaný zvrat v politice prezidenta Miloše Zemana. Ten se ještě před pár dny jevil vyzbrojen do souboje s designovaným premiérem Petrem Fialou, když vyjmenoval nedostatky kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského, aby nakonec nepochopitelně couvl a svolil se jmenováním Fialovy vlády jako celku. Nutno dodat, že to Zeman notně schytal i od svých příznivců, kteří byli připraveni za ním stát. A něco takového prezident nedělá jen tak.
Lipavský byl ideální terč
Je jen logické, že se lidé začali ptát, co za takovým veletočem stojí. Jen těžko si lze představit, že Fiala tvrdohlavého Zemana, kterého navíc sužuje jeden zdravotní trabl za druhým, dokázal přesvědčit svými líbivými a bohužel často bezobsažnými slovy. Zeman byl v minulosti znám tím, že přesně takové typy politiků si rád mazal na chleba.
V případě Lipavského měl prezident navíc slušně nabito. Tento kandidát je skutečně zřejmě nejslabším článkem chystané vlády. Kromě toho, že ve volbách kandidoval do Poslanecké sněmovny a ani se tam nedostal, jsou na pováženou především jeho odborné znalosti. Je skutečně dostatečné, aby měl ministr zahraničí pouhý bakalářský titul? Vždyť na tomto resortu se na vzdělání hodně hraje. Je to také post, který je jako stvořený pro seniorní, byť nikoliv silové politiky. Nic z toho Lipavský nesplňuje.
Miloš Zeman pravděpodobně očekával, že zacílením na Lipavského vrazí do pětikoalice první klín. A například u některých členů ODS se mu to podle všeho zadařilo, byť nikdo kandidáta Pirátů veřejně neodstřelil. První vlaštovky už ale přilétaly. Například senátor Zdeněk Hraba jednoznačně řekl, že by Piráti v případě nejmenování Lipavského měli přijít s jiným kandidátem, aby nezdržovali sestavení vlády. Petr Fiala by možná nakonec přeci jen spustil kompetenční spor s premiérem, ale to je běh na dlouhou trať. Je docela pravděpodobné, že toto martýrium by Lipavský jako kandidát nepřežil.
Proběhl obchod?
Proto je na místě se ptát, co že se to vlastně stalo. Jak vyplynulo na povrch, ještě předtím, než Zeman přijal na pondělní schůzce Fialu, kde se dohodli na jmenování vlády, jednal budoucí premiér s kancléřem Vratislavem Mynářem. Právě ten podle mnohých teď na Pražském hradě rozhoduje. Slíbil snad Fiala něco přímo jemu? Připomeňme, že Mynář má po zdravotních peripetiích Zemana máslo na hlavě a dostal se dokonce do hledáčku policie. Možná mu bylo přislíbeno, že se vše zamete pod koberec.
Důležité bude také sledovat, jak to dopadne se šéfem BIS Michalem Koudelkou, kterého prezident i jeho okolí nemohou vystát. Když ještě rozhodoval Andrej Babiš, opozice za Koudelku bojovala. Po volbách se ale začaly ozývat hlasy, zda přeci jen není příliš spřízněn s končícím premiérem. Petr Fiala by tak mohl zabít dvě mouchy jednou ranou. Vyhověl by Zemanově přání a na vlivné místo instaloval sobě bližšího člověka.
Jsou pochopitelně možné i další výměnné obchody. Zemanovo okolí má nejrůznější obchodní zájmy, které se prolínají s těmi státními.
Foto: ODS
