Není obvyklé, aby členové rady České národní banky, natožpak její guvernér, hodnotili politiku české vlády. Situace je ale podle všeho tak vážná, že Jiří Rusnok nemohl nadále mlčet a popsal stav věcí tak, jak ho vidí on. Nejde přitom o příjemné zprávy. Guvernér ČNB naopak vykreslil Českou republiku jako zemi, jejíž veřejné finance se vysokou rychlostí řítí do zdi.
“Budeme se muset podívat pravdě do očí, přestat vypouštět mlhu před volbami a říct, že na naše současné výdaje naše současné příjmy dlouhodobě nestačí,” uvedl Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce v kontextu neustálého navyšování deficitu veřejných financí.
V loňském roce zaznamenala Česká republika rekordní schodek ve výši 6,2 %. To by se v důsledku koronavirové epidemie dalo přijmout, jenže výdaje české vlády se doslova utrhly ze řetězu a schodky v podobné výši budou pokračovat i v příštích letech. Letos se počítá s deficitním hospodaření ve výši 500 miliard korun a příští rok by to mohlo být až 400 miliard korun. To jsou čísla, na které Česko nebylo vůbec zvyklé. Značnou roli v tom hraje i snížení výběru daní vlivem zrušení superhrubé mzdy, které Babišova vláda načasovala přímo doprostřed krize.
“Naše příjmová kvóta nejenže byla nízká i předtím, ale ještě podle mě zcela neuváženě byla snížena tím velmi podivným zásahem do úrovně zdanění příjmů,” vyjádřil se k tomuto kroku Jiří Rusnok. Zrušení superhrubé mzdy navíc podle něj ekonomice nepomůže. Právě její oživení si od něj Babišova vláda slibovala.
“Buď si musíme říct, že někde zkrátíme výdaje, a to nejsou nějaké hry, že propustíme někde pár set nebo tisíc úředníků, to nebude stačit, to si prostě bohužel musíme přiznat. To je o tom, že si musíme říct, jak potom budeme moci valorizovat všechny klíčové položky sociálních transferů včetně důchodů. Asi nastane doba, kdy tak štědrá valorizace ve všech situacích asi nebude možná,” uvedl Jiří Rusnok.
S jeho hodnocením souhlasí i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ní Česká republika v této době není schopna vydělat ani na současnou výši sociálního státu. Není proto na místě přemýšlet o jejím navyšování, jako spíše omezování. Dodala také, že už v roce 2024 Česko narazí na dluhovou brzdu, což znamená, že vláda bude muset předložit vyrovnaný rozpočet. To by mohlo znamenat dramatické omezení investic i sociálních výdajů.
Foto: ČNB
