Hřib královský je delikatesou mezi houbami. Za jeho sběr ale hrozí pokuta až milion korun

Je to něco jako svatý grál mezi houbami. Hřib královský je naprostou delikatesou, kterou si ale mohou dopřát pouze odvážlivci, kteří poruší jeho ochranu a jí navzdory ho utrhnou. Tu a tam se tím někdo neprozřetelně pochlubí na sociálních sítích, čímž se vystavuje postihu.

Dříve rostl i v Praze

Hřib královský byl jako druh na českém územím popsán v 19. století. Zasloužil se o to přírodovědec Julius Vincenc Krombholz. V průběhu devatenáctého a ještě počátkem dvacátého století šlo o poměrně hojně se vyskytující houbu, se kterou se obchodovalo i na trzích. Mimochodem, často se vyskytovala i na území Prahy. Ostatně i Krombholz ji našel v dnešní oboře Hvězda. V průběhu 20. století nicméně houba začala prudce ustupovat. Narazit na ni přesto stále lze. Vyskytuje se v listnatých lesích, zejména pak pod duby.

Méně zkušení houbaři si hřib královský mohou splést s jinými druhy hřibů, což je ale pochopitelně neomlouvá. Pokud vyrážíte na houby, měli byste se seznámit s aktuálním stavem věcí a především houby dobře znát. Jinak kromě pokuty riskujete i své zdraví. Klobouk hřibu královského měří 6 až 15 centimetrů a vyznačuje se růžovou, růžovofialovou nebo růžovočervenou barvou. Dužina, třeň a rourky houby pak mají zase barvu jasně žlutou. Zkušený houbař tento kousek pozná na první pohled.

Pokochejte se a na pochoutku zapomeňte

Hřib královský roste především v období od června do září. V současné době se pak vyskytuje především v Polabí, na jižní Moravě nebo v jižních Čechách. Narazit na něj ale můžete i v jiných oblastech, byť by šlo o velkou náhodu. Pokud se tak stane, houbu netrhejte, a pokud chcete památku, pouze se s ní vyfoťte.

Přestože je hřib královský houbou fantastické chutě, chuť si na ní musíme nechat zajít. Když už by se vám ji náhodou podařilo najít, nemůžete ji legálně utrhnout. Houba je totiž řazena do kategorie zvláštně chráněných druhů. Pokud takový hřib utrhnete, můžete dostat pokutu od 50 000 Kč do milionu korun.

Důvodem mizení hřibu královského jsou především zásahy lesníků do biodiverzity lesů, změna složení půdy způsobená lidskou činností, ale také prudce rostoucí obliba houbaření. Nejde přitom o jediný chráněný hřib. Stejnou pokutu můžete dostat za sebrání hřibu moravského a Fechtnerova hřibu.

Foto: Mushroom Observer

Nenechte si ujít
V České republice brzy zmizí velmi důležité platidlo, které zároveň představuje významnou součást naší historie. Lidé by se na to měli připravit, a pokud ho mají ještě doma, jelikož ho z různých důvodů potřebovali, měli by se ho co nejrychleji zbavit. Zanedlouho s ním totiž nikde nezaplatí. Konečně se to vyřeší Nejde o nic menšího než kolkové známky, takzvané “kolky”. Kolikrát se vám na nějakém úřadu stalo, že po vás chtěli vaši žádost okolkovat. Právě k tomu tyto kolkové známky sloužily. Jejich odpůrci nicméně dlouhodobě namítají, že tento pozůstatek ještě z Rakouska-Uherska by měl z českého systému platidel vymizet. Pravdou je, že Česká republika byla v tomto ohledu anomálií. Všude jinde, kde kolky dříve platily, už se totiž dosti dlouho nepoužívají. Například Slovensko tento způsob platby zrušilo již před deseti lety. A teď je tedy na řadě i Česko, jakkoliv se to mnoha lidem nelíbí. Kolkové známky by pravděpodobně platily dále, jen kdyby nevznikl takzvaný konsolidační balíček, v rámci kterého se stát snaží o nejrůznější úspory. Jde o soubor stovek nejrůznějších opatření, jejichž dopady odhalujeme postupně. Zrušení kolků je jedním z nich, jelikož podle státu s jejich vydáváním, prodejem a používáním vznikají pouze dodatečné administrativní náklady. Ještě máte možnosti V době, kdy je možné platit elektronicky kartou nebo bezhotovostně převodem na účet už něco takového zkrátka není potřeba. Dalším důvodem je také skutečnost, že právě na kolky se v poslední době zaměřili podvodníci. Snažili se je falšovat a potom různě směňovat, jelikož předpokládali, že na tomto poli je menší znalost a tedy i kontrola. Čtěte také: Češi musí fofrem do své banky. Kdo si tam tohle nevyřídí, přijde v roce 2024 o velké peníze V tomto roce ještě platí určité přechodné období, v rámci kterého se budete moci bezproblémově zbavit starých kolků. Můžete je využít, odprodat, případně vyměnit na některých pobočkách České pošty. Od příštího roku už se ovšem budou správní poplatky hradit pouze peněžní formou, ať už hotovostní či bezhotovostní. Foto: Shutterstock 7SdíleníSdíletTweet [...]
Velkými změnami prochází aktuálně společnost Zásilkovna, která spadá do skupiny Packeta Group. Po dlouhých letech totiž přichází o svou výkonnou ředitelku a zakladatelku, která ji vybudovala do současné podoby. Simona Kijonková ze společnosti po 13 letech odchází a bude nahrazena někým jiným. Musela odejít Jde o velký předěl, který souvisí s tím, že Packeta Group v nedávné době změnila majitele. Tím se stala investiční firma CVC Capital Partners a také společnost Emma, která patří českému miliardáři Jiřímu Šmejcovi. Ti měli za Zásilkovnu a další přidružené firmy spojené ve skupině zaplatit skutečně horentní cenu, jež mnohým zájemcům připadala až příliš vysoká. Prodej se přitom podle dostupných informací odehrál proto, že mezi spolumajiteli Zásilkovny začaly narůstat rozpory a takzvaný exit byl zřejmě jedinou možností, jak je vyřešit. Někdo nicméně mohl předpokládat, že tu nejdůležitější figuru celé společnosti si noví majitelé ponechají. Obvykle je tomu tak, že zakladatel firmy musí při takovémto prodeji ještě alespoň několik let zůstat a předávat své know-how. Jenže v tomto případě se tak nestalo a Kijonkovou si noví majitelé pravděpodobně nechat nechtěli. Novým ředitelem se stane zkušený manažer Erich Čomor, který pomáhal rozjíždět například úspěšnou Air Banku, jak firma informuje v tiskové zprávě. Přišly velké problémy Zásilkovna vznikla již v roce 2010 a po nesmělých začátcích se z ní stala společnost, bez které se český trh ecommerce v podstatě neobejde. Byznys vzala především České poště, jejíž služby byly postupem času horší a horší, zatímco Zásilkovně se dařilo budovat zákaznickou spokojenost, byť v posledních letech ve špičkách také nestíhala a docházelo k určitým problémům. V loňském roce přitom řešila velkou reputační komplikaci, kdy jeden z jejích logistických partnerů zadržel tisíce zásilek, které odmítal vydat. Ty se tak k lidem nakonec nedostaly a Zásilkovna je musela finančně kompenzovat. Čtěte také: Zásilkovna v obrovských problémech. Balíky lidem nedodala už 3 měsíce. Co se to děje? Ikonické se každopádně staly výdejní místa a v poslední době také výdejní boxy, které Zásilkovna provozuje. V loňském roce přitom firma dosáhla obratu 7,25 miliardy korun a v poslední době jí hodně pomáhá doručování pro velké čínské eshopy, jako je Temu. Foto: Shutterstock 1SdíleníSdíletTweet [...]
O čem už se nějakou dobu mluví, je teď definitivně vidět i na číslech. Důchodový systém v České republice je naprosto vyčerpaný a reálně se příliš neví, co s tím dělat. Chystá se sice určitá podoba důchodové reformy, ovšem odborníci už teď tvrdí, že je to nedostatečné, a to její hlavní náběh přijde teprve za celou řadu let. Rychle to roste Těžko ale říct, co se bude dít v nejbližší budoucnosti. Dá se totiž usuzovat na to, že na důchodce v Česku jednoduše docházejí peníze. V loňském roce totiž celý systém skončil v rekordním schodku ve výši 72,8 miliard korun. To jsou peníze, které z důchodového systému odplynuly navíc oproti tomu, kolik do něj přiteklo. Dalo by se nad tím mávnout rukou s tím, že v dalších letech se to určitě zlepší. Jenže ono se to samo od sebe nezlepší. Naopak, bude se to zhoršovat. To už je daná věc na základě demografické křivky, která je na příštích pár desítek let rozjetá opravdu hodně špatně. S každým dalším rokem budeme ve větší a větší krizi, až nakonec můžeme dojít do stavu, kdy na důchody skutečně peníze nebudou, jelikož by to ohrožovalo hospodářskou stabilitu státu. Ostatně, tímto už se argumentovalo loni, když stát nečekaně zarazil mimořádnou valorizaci penzí, a to podle mnohých protizákonně. Jednoduše oznámil, že na takové navýšení důchodů na základě zvýšené inflace jednoduše nejsou peníze. Je třeba tvrdý zásah Opravdu hodně si Česká republika zavařila tím, že v posledních deseti letech se na důchodech přidávalo příliš mnoho. Vždyť loni oproti roku 2022 vzrostly výdaje na penze o neuvěřitelných 97,2 miliardy korun. Celková částka na penze dosáhla téměř 700 miliard korun. Jen ono navýšení tak tvořilo přibližně sedminu celkové částky. Za jeden jediný rok. Letos už to bohužel zase začíná a je pravděpodobné, že deficit celého systému bude ještě vyšší. Jen za leden totiž skončil ve schodku ve výši 8,1 miliardy korun. A takto to bude pokračovat po celý rok, jelikož tu není žádný faktor, který by to zvrátil. Čtěte také: Důchodcům v Česku se do bytu nastěhují cizí lidé. Mají na to právo. Tohle bude ostré Řešení je spíše dlouhodobé. Lidé budou muset chodit do důchodu výrazně později než dnes, a to proto, aby déle pracovali a kratší dobu pobírali penzi. Zároveň je nutné výrazně přibrzdit růst důchodů, případně ho dokonce zcela zmrazit. Jinak by se také jednou mohlo stát, že bude nutné přistoupit dokonce ke snížení důchodů, a to už by byla skutečně citelná rána, kterou si nikdo nepřeje. Foto: Shutterstock 6SdíleníSdíletTweet [...]

Redaktor deníku Mix24.cz. Absolvent žurnalistiky na Karlově univerzitě, který v informování veřejnosti o aktuálním dění spatřuje nejen poslání, ale chápe ho i tako svůj největší koníček.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *