Světové mocnosti se neustále drží ve střehu s ohledem na hrozbu využití jaderných zbraní. Již od projektu Manhattan, jenž měl ve 40. letech otestovat sílu atomového výbuchu, je zřejmé, že válečný konflikt s využitím těchto zbraní bude mít zničující důsledky. A to takové, jaké si mnozí nedovedou ani představit.
Jaderné mocnosti
K vlastnictví jaderných zbraní se otevřeně hlásí Rusko, USA, Severní Korea, Pákistán, Indie, Čína, Francie a Velká Británie, přičemž prvně dvě jmenované země jsou největšími jadernými mocnostmi. Některé nedemokratické státy dokonce využívají vlastnictví jaderných zbraní jako pohrůžku při vyjednávání se znepřátelenými zeměmi. Proto je potřeba s jejich představiteli jednat velice uváženě.
Celkem tak je na světě evidováno 13 080 jaderných hlavic. Před pěti lety pak byla sice na půdě OSN sjednána dohoda o zákazu užívání jaderných zbraní, nicméně státy s největším počtem těchto zbraní dokument nepodepsaly. Ať už je důvod odmítnutí podpisu strategický či jakýkoli jiný, v případě válečného konfliktu jim v jejich použití nic nebrání.
Konec civilizace po jaderné válce
Pokud bychom se měli zamyslet nad tím, jakou škodu by mohly způsobit jaderné zbraně, je nutné tyto hlavice rozdělit podle jejich dostřelu. V zásobě mají země totiž jak rakety s dostřelem několika desítek až stovek kilometrů, tak i střely, jež jsou schopny doletět na jiný kontinent. Destruktivní důsledky ale mají i ty nejmenší hlavice, naopak ty nejsilnější jsou schopny srovnat se zemí i oblast o velikosti Francie.
Následky po atomovém výbuchu by se neprojevily jen v okolí místa dopadu. Do vzduchu by se uvolnilo několik milionů tun prachových částic, což by znamenalo znatelný úbytek dešťových srážek. Vlivem zkrácení zemědělské sezóny by se pak svět musel vypořádat s velkým hladem. Rovněž by svět byl zasažen silným ochlazováním, jelikož by se přes množství částic nedostaly sluneční paprsky.
Foto: Shutterstock, zdroj: Cordis, Salon
Nenechte si ujít
Když jsem před lety poprvé pronajímal byt, měl jsem v hlavě jednoduchou rovnici. Byt + nájemník = pasivní příjem. Slovo pasivní mi tehdy přišlo naprosto samozřejmé.
Trvalo asi čtrnáct měsíců, než jsem pochopil, že na tom slově je něco hodně optimistického.
Nechci strašit. Většina nájemníků je v pohodě, platí včas a byt vám nezdemolují. Ale pronájem není spořicí účet. Je to malý podnik, který má provozní starosti, a ty přicházejí ve chvílích, kdy se vám to nejmíň hodí. Odchod nájemníka v listopadu, kdy trh spí. Prasklá baterie v koupelně v sobotu ráno. Dva měsíce, kdy někdo „zrovna teď nemůže, ale příští týden určitě”. A mezitím hypotéka, která si na nic nehraje a strhne se každý měsíc naprosto spolehlivě.
Právě ta asymetrie mě štvala nejvíc. Výdaje jsou fixní a jisté. Příjem je pohyblivý a nejistý.
Co s tím vlastně jde dělat
Možnosti jsou v zásadě tři.
První: řešit si to sám. Nejvyšší výnos, nejvíc práce. Funguje, pokud bydlíte poblíž, máte čas a nevadí vám telefonovat s instalatérem.
Druhá: dát byt do správy. Někdo za vás shání nájemníky, řeší opravy a komunikaci, vy platíte odměnu. Starosti zmizí, riziko ne. Když je byt prázdný, nájem nechodí. Když nájemník neplatí, ztráta je pořád vaše.
A třetí, na kterou jsem narazil až později a dlouho mi nedávala smysl: nechat si byt pronajmout celý, natvrdo, firmě.
Přesně tohle dělá garantovaný nájem od RentControl.cz. Nejsou prostředník mezi vámi a nájemníkem — sami se stanou vaším nájemcem. Podepíšete s nimi nájemní smlouvu s možností podnájmu na pevnou měsíční částku a oni si byt dál pronajímají koncovým lidem. Jestli ho zrovna obsadili, nebo ne, už není vaše starost. Vaše platba chodí tak jako tak.
Je třeba si uvědomit, že byt, ať už cíleně investiční nebo třeba z dědictví, tvoří významnou část vašeho majetku. Přistupujte k němu proto s náležitou péčí.
Kde je háček (protože nějaký být musí)
Je a nemá smysl kolem toho chodit po špičkách: garantovaný nájem je nižší než ten tržní.
Poprvé, co jsem to slyšel, mi to znělo jako špatný obchod. Proč bych bral míň?
Odpověď mi došla až ve chvíli, kdy jsem si sedl a spočítal, kolik mě reálně stály ty „drobné výpadky”. Dva měsíce prázdného bytu mezi nájemníky ročně nejsou žádná exotika a sežerou vám kolem šestnácti procent ročního příjmu. Jeden neplatič, kterého musíte řešit, dokáže dopadnout hůř. A k tomu připočtěte inzeráty, prohlídky, předávací protokoly a večery strávené odpovídáním na dotazy lidí, kteří pak stejně nepřijdou.
Když se to sečte, rozdíl mezi „vyšším nájmem s výkyvy” a „nižším nájmem bez výkyvů” najednou není tak dramatický, jak vypadá na papíře. Platíte si pojistku. A jako u každé pojistky platí, že vám připadá zbytečně drahá přesně do dne, kdy ji potřebujete.
RentControl to na svém webu mimochodem říká otevřeně — že nižší částka je cenou za to, že riziko neobsazenosti i neplatičů přebírají oni. Ocenil jsem, že to nezabalili do marketingové vaty. Konkrétní číslo navrhují až po prohlídce bytu, podle lokality, stavu a reálně dosažitelného nájmu, a schvalujete ho vy dřív, než se cokoli podepíše.
Spravovat byt, to znamená i schopnost akceptovat problémy. Skutečný pasivní příjem přichází až tehdy, když správu bytu předáte profesionálům.
Jak to běží v praxi
Postup je poměrně nudný, což je u nemovitostí dobrá zpráva. Přijedou se na byt podívat, navrhnou částku. Pokud kývnete, podepíše se nájemní smlouva. Od té chvíle vám každý měsíc chodí dohodnutý nájem. Hledání nájemníků, prověřování, smlouvy, komunikace, běžná údržba — to všechno je na nich. Po skončení spolupráce vám byt předají ve smluveném stavu.
Zásadní opravy a technické zhodnocení zůstávají na majiteli, což mi přijde férové. Kdyby slibovali, že vám zaplatí i novou střechu, byl bych podezíravý.
Přehled o bytu přitom neztrácíte — mají na to vlastní aplikaci, takže nejde o model „dali jsme vám klíče a půl roku o vás neslyšeli”.
Pro koho to dává smysl
Upřímně: ne pro každého.
Pokud vás pronajímání baví, umíte si vybrat lidi a výkyvy v cashflow vás neruší, budete na klasické správě nebo vlastní režii vydělávat víc. Tečka. Nikdo by vám neměl tvrdit opak.
Ale je skupina lidí, pro které je tohle přesně ono:
Ti, co splácejí hypotéku. Fixní výdaj proti fixnímu příjmu. Spíte líp.
Ti, co bydlí daleko nebo v zahraničí. Řešit prasklou trubku přes dvě časová pásma je zážitek, který si nemusíte dopřávat.
Ti, co byt zdědili nebo koupili jako investici a nechtějí si k tomu pořizovat druhou práci.
A ti, kdo mají jednoduše rádi klid. Což je legitimní ekonomické rozhodnutí, i když se to tak často neformuluje.
Co bych řekl sám sobě před lety
Že „pasivní příjem” je marketingové sousloví, ne popis reality — pokud si tu pasivitu aktivně nezařídíte.
Garantovaný nájem není zázrak. Je to výměna: část výnosu za veškeré riziko a starosti. Buď vám ten obchod sedne, nebo ne. Ale minimálně stojí za to si ho spočítat, než ho odmítnete, protože „přece nebudu brát míň”.
Konzultace a nacenění jsou u RentControl zdarma a nezávazné, takže jediné, co riskujete, je jeden e-mail a vědomí, kolik váš byt reálně umí vydělat s jistotou — a kolik bez ní.
RentControl pak nabízí i klasickou službu správy bytu, kdy sice negarantuje nájem, ale i tak se stará o všechno spojené s pronajmutím a správou dané jednotky. Taková služba je pak levnější a vám zůstane více peněz, i když možná také o něco více starostí. [...]
Jde o další důkaz, v jak moc pokřiveném světě aktuálně žijeme a fungujeme. Tepelná čerpadla si užila svých pomyslných pár minut slávy v době energetické krize, kdy se na ně také dávaly štědré dotace, což ostatně nadále trvá.
Není to v pořádku
Mnoho domácností po tomto řešení sáhlo, protože se zdálo, že půjde o nejlevnější formu vytápění rodinného domu. Nebylo to vůbec levné. I se státní dotací totiž běžná instalace takového zařízení dosáhla 500 tisíc korun.
Kdyby ovšem fungovalo tak, jak bylo uvedeno na papíře, tedy šetřilo nemalé prostředky například vůči plynovému kotli, pravděpodobně by se nikdo tolik nezlobil, protože návratnost by byla stále velmi slušná.
Jenže to se u spousty lidí jednoduše nestalo. “Dnes bych vás s tepelným čerpadlem vyhodil. Takového trápení, co nám to přineslo. Stále jsou s tím nějaké problémy a poruchy. A úspora? Ano, nějaká tam je, ale tak kolem 15 %, což je skoro zanedbatelné a při původní investici se to prostě nevyplatí,” říká Roman Jasný z Berouna.
Jak rychle tepelná čerpadla vystřelila, tak svižně zájem o ně také opadl. Jedna firma za druhou, jež se na jejich instalaci specializovala, dnes krachuje, ať už je to třeba S-Power nebo Woltair.
Proč to pořád nutí?
Paradoxně jim však stačilo nějakou dobu vyčkat, protože se připravuje něco podobného, jako byla energetická krize, až na to, že tentokrát to bude vyvoláno uměle a schválně. Řeč je o emisních povolenkách pro domácnosti v rámci systému EU ETS 2. Ten totiž způsobí, že lidem dramaticky zdraží cena vytápění plynem a dalšími fosilními panely.
Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc
Ačkoliv politici tvrdí, že tomu zabrání, reálně to není možné. Odborníci naopak tvrdí, že to opět způsobí obrovskou poptávku po fotovoltaických elektrárnách a tepelných čerpadlech. Jenže co je to jiného než prosté vnucení takové technologie i těm, kdo o ni vlastně vůbec nestojí?
Foto: Shutterstock [...]
Přichází podle všeho velká změna v rámci sociálního systému, která byla dlouhodobě potřebná jako sůl. Vytvořila se tu totiž poměrně velká kasta lidí, kteří se rozhodli nepracovat, protože jim chodí slušné peníze v rámci sociálních dávek.
Musí se to změnit
Takto ale systém vůbec nebyl zamýšlen a v takových podmínkách nedokáže fungovat. Na příspěvky a dávky by měl mít nárok jen ten, kdo se dostane do problémů. Například ztratí práci, a potom je logické, že by měl pobírat podporu v nezaměstnanosti. A to po dobu, kdy si bude hledat nové zaměstnání. Ne však způsobem, že na dávkách zůstane další roky.
Bohužel je tento nešvar velmi rozšířený, a to zejména v některých oblastech České republiky. Vede to hned ke dvěma zásadním problémům. Na jedné straně je vyčerpaný sociální systém, v němž se nedostává peněz pro skutečně potřebné a na straně druhé jsou potom nespokojení zaměstnavatelé, kteří nejsou schopni získat dostatečné množství pracovní síly, jelikož jim v tomto konkuruje nejen stát jako zaměstnavatel, ale rovnou i jako rozdavač nejrůznějších dávek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto představilo reformu, která platí od října a je založena na tom, že lidé budou muset pracovat. “Sociální systém tu není od toho, aby živil zdravé lidi, co nechtějí pracovat. Proto jsem prosadil ReVizi dávek, která už od října platí a podmiňuje u zdravých lidí dávky prací,” uvedl ministr sociálních věcí Marian Jurečka.
Vše by mělo být efektivnější
Již dříve se mluvilo o tom, že to v podstatě vrací do hry povinnou práci. Najdou se totiž tací, kteří si nebudou schopni sami sehnat zaměstnání. Ti by potom měli vykonávat třeba obecně prospěšné práce, kterými si sice nevydělají tolik, ale minimálně prokáží, že něco dělají, a tak jim stát nějakou tu korunu dá.
Čtěte také: Kaufland a Lidl se tvrdě zakously do Čechů. Obírají je o peníze nehorázným způsobem
Dalším faktorem je skutečnost, že by se pomoc skutečně potřebným měla zrychlit a zefektivnit. Reforma by zkrátka v ideálním případě měla vést k tomu, že nebude házet takové klacky pod nohy lidem, kteří finanční pomoc skutečně potřebují, a zároveň ji znemožní čerpat těm, kdo ji zneužívají.
Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Úřad práce [...]
Dodnes jedinými, kdo použil atomové zbraně proti jiné zemi jsou USA. Ty je dokonce použily proti civilistům a civilní infrastruktuře a ještě v době, kdy to nemělo už žádný vojenské opodstatnění. Šlo jen o demonstraci síly. Kdo tenhle barbarský čin udělal jednou, může jednou zaútočit atomovými zbraněmi znovu. Na to se můžete spolehnout. USA se nikdy nerozpakovaly používat proti jiným zemím ani jiné zbraně hromadného ničení. Takoví Vietnamci by mohli vyprávět. Rusko si atomové zbraně nepořídilo s cílem aby s nimi zaútočilo proti jiné zemi. Rusko se bude vždycky jen bránit.
Lubajsi podepisuji. Jen úplně nesouhlasím pouze s obranou politikou Ruska, Vůbec si nevšímejte té smršti mínusů. Počítám se stejným. Už jsem o lidech ztratil veškeré iluze. Nejsou konceptuálně gramotní natolik, aby porozuměli tomu co tu velmi statečně mmjn píšete, protože dnes jsou za tyto názory i postihy a minimálně si člověk vyslouží nějakou hanlivou nálepku jakési kremrole apd. i když to s tím nemá vůbec co dělat. Já jsem denodenně zdrcený z toho, čeho jsem se dožil. Co se stalo z lidí okolo. Ne všech, ale většiny. Ještě donedávna jsem věřil v nějaký obrat, že s lidmi něco zatřese, aby se změnili, ale nestane se nic. Už jsem to vzdal. Život se stal opravdu smutným. Slyšel jsem, že každý národ má vládu, jakou zaslouží. Myslím, že na tom něco bude. Vemte si ty věci od roku 89. Lidé prohospodařili a rozkradli všechno co jejich předci za cenu tvrdé a dlouholeté práce získali a nejen hmotně, ale i duchovně. Mladí nazývají své otce a matky dezoláty a ruskými šváby. Ty samé lidi co jim poskytli v letech minulých dobré jídlo, oblečení a střechu nad hlavou, protože prostě mohli. Teď se o svou existenci docela obyčejně strachují a snaží se to vyjádřit. Pravdou však je, že to svádějí na volené politiky s tím, že je zklamali. Jak mohli zklamat politici? Četli, či zjistili si voliči důkladně jejich programy? Nemyslím ta bilboardová lákadla a stánková na náměstích, ale skutečný program té strany na vývěsce tohoto seskupení. Tam se člověk dozví věcí. Jak je tedy mohli politici zklamat? Vždyť vždy dělali a dělají a naplňují své programy.V rámci dané osy určitě. Že nebyl tento program do důsledku vytrubován do světa na rozdíl od lákadel (tedy pouhého výňatku) je věcí druhou. Neznalost neomlouvá. Druhou částí a velmi početnou jsou lidé co to vzdali a k volbám nechodí. Přiznám se, že já také ne, ale je to špatně, protože pak vznikne situace, že jsou ve vládách lidé, kteří zastupují jen tu část národa co volit šla i kdyby účast byla procentuálně mizerná a pro zbytek jsou, ale nepřijatelní, avšak opět to není vina těch politiků, ale vina národa. Samotní lidé jsou na vině současných událostí a pokud dojde nedej Bůh ke katastrofě co popisuje článek, pak za to budou moci opět ti samí lidé. Jde to rozpoznat co jsou vlastně zač a o co nosí v hlavách právě z těch mínusů. Věřte mi. Je to zbytečné někomu z nich cokoliv vysvětlovat. Je to marné, marné, marné.
Ať jde ta negramotná svoloč do zádele. Mínusáci. Až jim možná atom přiškvaří půlky budou mluvit jinak. A že to visí na vlásku o tom snad, ani potom. Nacističtí pobrobci nikdy nekapitulovali. Jejich rodiny. Co,, svědomitě” vychovali své nástupce. Dědečkové atd. Přesunuti po válce hádejte kde? Odkud se znovu vylíhli? Nevíš? Tak drž hubu negramote a vůbec se nezapojuj. Běž na svou značku co ti systém přidělil.
Tento scénář znám,takzvaná nuklearní zima!!!!!!!!!!!Jak řekl Albert Einstein – nevím čím se bude bojovat v třetí světové válce,ale ve čtvrté to bude klacky!!!!!!!!!!!