Jak si středověká města poradila s tunami výkalů a moči? Ulice se doslova topily v odpadu

Středověk si lze představit v několika podobách; hradby, stavby z hlíny a dřeva, dvory, zahrady, brány měst, trhy, vzkvétající obchod, hospody, nevěstince, rolníky či šlechtu. Co si ale s tímto období spojováno příliš není, tak je tamní hygiena, řešení odpadků a lidských výkalů.

Přelidnění

Středověká města se potýkala s nedostatkem prostoru pro své obyvatele. Lidé bydleli a využívali místo, kde se dalo. Domy se stavěly do výšky a z oken často vyčuhovaly předměty, které v domech zbytečně zabíraly místo. Projít ulicemi byl často nebezpečný úkon a současně docházelo k zácpám.

Odpad, kam jen oko dohlédlo

Tyto už tak úzké ulice měst byly neustále zahlcovány odpadky, již nechtěným jídlem, exkrementy, fekáliemi, a všemi dalšími nechtěnými předměty. Situace se nejvíce vyostřovala během letních měsíců a teplejších dnů. Odér to byl neuvěřitelný. Ti bohatí v tomto období města opouštěli a ubírali se na svá sídla na venkově.

Výkaly jakožto hlavní problém

Největší boj se sváděl s lidskými výkaly. Správa měst se situaci snažila zvládat pomocí zákazů, bohužel se však jednalo o zcela marný způsob. Metaři nahromaděné tuny nezvládaly uklízet, prakticky nebylo ani kam. Velkou úlohu ve městech hrály řeky, kam byly splašky hromadně seskupovány a vhazovány.

Foto: Shutterstock

Bohatí a chudí a jejich rozdílné podmínky

Na hradech a v klášterech se využívalo jiných způsobů; kamenné prevéty ústící do hradních příkopů nebo latríny ústící do řek a náhonů. Obyvatelé měst žijící v prvních či nižších patrech budov se chodili převážně vyprazdňovat na dvory. Jiní je naprosto běžně vylévali na ulici, do jakýchkoliv žlabů, kanálů či do volných prostor mezi stavbami.

V této době, ve 13. století, začaly vznikat tzv. odpadní jímky neboli jámy různých tvarů, které v podstatě sloužily jako latríny. Jak byly veliké a hluboké, bylo dáno geologickým umístěním každého místa. Umisťovány byly v zadních prostorách staveb nebo po jejich stranách. Postupem času se nad jímkami začaly stavět přístřešky a kolem 15. století přichází první podoby dřevěných prkýnek. 

Jímky bylo nutné čistit, tato náročná a nepopulární práce byla svěřována těm chudším. Jednalo se úkol ponižující, který se lidem často ukládal jako jejich trest.

Foto: Shutterstock, zdroj: sciencenorway, link.springer, pubmed.ncbi

Nenechte si ujít
Odebírat
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments