Jaké houby sbírali naši předkové a proč jiné národy na houby nechodí

Znalosti hub se dříve dědily z pokolení na pokolení. Obliba hub mezi obyvateli střední a východní Evropy pochází z dob slovanských kmenů, které se skrývaly v lesích před divokými nájezdníky. Houby byly součástí jejich jídelníčku. Jaké houby sbíráte vy?

Houby a jejich historie

Houby sbírali už staří Římané a recepty na houbové pokrmy se dochovaly už z 1. a 3. století. Psal o nich Seneca a M. Gavia Apida. Dříve patřily k pokrmům bohatých. Římané rozpouštěli jedovaté houby ve víně a pak je dávali pít svým odpůrcům. Údajně Nero otrávil jedem z muchomůrky zelené svého předchůdce císaře Claudia.

Pak je o houbách zmínka až ve středověku a dochovaly se o nich veršované slovníky z dob Karla IV. Ve slovníku z roku 1360 jsou zmíněny hřiby, pestřec, smrž a pečárka. Ve slovníku z roku 1365 byly uvedeny další druhy a jejich názvy se užívají dodnes. Předkové byli ale k houbám nedůvěřiví. Lékař na dvoře vévodském mistr Havel se domníval, že častá konzumace hub škodí.

V roce 1587 překládal Tadeáš Hájek z Hájku spis italského lékaře a botanika Petra Ondřeje Mathilioliho a lékaře arciknížete Ferdinanda na pražském dvoře, překlad vyšel v roce 1592 a jsou v něm hlavně jedlé houby, které rostou u nás, jako hřiby, smrže, holoubci, ryzce, podborovníky a další. Často lidé mysleli, že jsou houby od ďábla nebo zlých duchů.

Až v 16. století je začaly houby zkoumat, od roku 1590 i objeveným mikroskopem. O pokrmech z hub se píše i v nejstarším českém kuchařském spisu Severina z 1. poloviny 16. století. Poddaní je sbírali pro vrchnost. V 19. století roku 1826 se objevily recepty od M. D. Retikowy. Zájem o houby v zemích Evropy rostl počátkem 20. století. Použitím hub v kuchyni se začali zabývat mykologové Bezděk, Melzer, Macků, M.J. Pulec a M. Smotlacha.

Už před stovkami let chodili Češi na hřiby nebo smrže. / Foto: Shutterstock

Evropané a houby

U nás v Česku je nejoblíbenější hřib smrkový a borový, v Rusku jsou to ryzce. Rusové ročně snědí dokonce až 1,3 milionu tun hub. Hojně se houby sbírají i na Slovensku. Řekové a na houby nechodí a Balkánské národy houby moc nesbírají. Nejlepší houbaři jsou Slovinci. Bulhaři dávají přednost pěstování žampionů. Maďaři houby sbírají jen občas a nejraději mají hlívu ústřičnou. Angličané jsou velkými pěstiteli žampionů, stejně jako Belgičané a Nizozemci, sběru hub v lese moc neholdují. Rakušané mají na sběr hub a lesních plodů přísná zákonná pravidla. Němci dávají přednost uměle pěstovaným houbám a houby sbírají jen Bavoři.

Někde panují přísná pravidla

Francouzi dávají přednost pěstovaným žampionům a lanýžům. Švýcaři mají nejpřísnější zákony regulující sběr hub a mohou je sbírat jen 1x až 2x v týdnu a maximálně 2 kg. Italové musí mít od majitele lesa povolení ke sběru za poplatek na den. Sbírat se smí jen v sudých dnech maximálně 1 kg. Ve Finsku na houby chodí jen ruská menšina. Skandinávci Švédové ani Norové na houby nechodí.

Houby dálného východu

Nejrozšířenější jedlou houbou v Číně, Thajsku, na Tchaj–wanu a v jihovýchodní Asii je kukmák sklepní. Nejvíce zde sbírají houby Číňané a Japonci. Národním jídlem Japonců je sukijaki ze shiitake, enokitake a simezdi, tedy houževnatce jedlého, penízovky sametonohé a líhy klubčité. V čínské kuchyni je to ucho Jidášovo neboli rosolovka stříbrná. V Indii se houby nesbírají.

Plný košík hub, to je především česká tradice, kterou jinde nemusí znát. / Foto: Shutterstock

Houby v Austrálii a Americe

V USA chodí na houby potomci evropských přistěhovalců. V Austrálii se nejvíce jí podhoubí choroše sklerociového nazývané černochův chléb. Jihoameričtí indiáni sbírají indiánský chléb, podhoubí choroše Wolfiporia cocos. V Mexiku se konzumují halucinogenní houby na šamanské obřady, jinak hřiby, holubinky, ryzce, pečárky a václavky, jako u nás.

Neprobádaná Afrika

Pralesy Afriky skrývají mnoho druhů hub, i těch neznámých. Největší známý druh kloboukaté lupenaté houby termitovník obrovský má klobouk velký až 100 cm. V tropické Africe zase domorodci sbírají hřib sudánský s kloboukem až 120 cm, obvodem nohy až 50 cm a váhou až 5 kg.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Ředitel České televize pohrozil divákům. Přijdete o své oblíbené pořady

Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 24SdíleníSdíletTweet [...]

Důchodci v Česku mohou dostat speciální příspěvky. Je to dost peněz. Kdy vám je vyplatí?

Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]

Česká spořitelna oznámila změny. Lidé už toho mají plné zuby. Neuvěříte, co se tam děje

Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]