Katastrofa, ze které se Česko může poučit. Odmítači roušek protestovali už při španělské chřipce, druhá vlna pak byla drastická

Lidstvo opakuje stále stejné chyby. Přitom z historie se lze v mnoha případech velmi dobře poučit a znovu se stejných přešlapů nedopouštět. Problémem je ale v mnoha případech neznalost.

Ačkoliv se v souvislosti s koronavirovou pandemií často mluví o paralele se španělskou chřipkou, která začala řádit před více než sto lety v roce 1918, málokdo jde hlouběji a přečte si například dobové novinové články o tom, jak tato epidemie probíhala.

Odmítání roušek stálo životy milionů lidí

Pokud už se ale do nich začnete, naleznete až znepokojující podobnost s tím, co se děje dnes. A na náladě jednomu příliš nepřidá ani zjištění, že první vlna španělské chřipky byla svého druhu selankou, která měla ale jeden nepříjemný efekt: lidé začali tuto nemoc podceňovat. Když pak udeřila podruhé a potřetí, byly následky katastrofální. Vzhledem k tomu, že práce s daty tehdy ještě nebyla zdaleka tak propracovaná jako dnes a že svět nebyl tak propojený, můžeme jen odhadovat celkový počet obětí španělské chřipky. Dle fundovaných odhadů šlo o 17 až 50 milionů mrtvých, někteří autoři uvádějí až 100 milionů.

Virus španělské chřipky začal řádit na jaře roku 1918. V první vlně se rozšířil především mezi americkými vojáky na základně v Brestu. V některých případech končila nemoc smrtí, ale tehdy ještě nikdo netušil, co teprve přijde. Druhá vlna začala zkraje podzimu a byla to právě ona a další nárazy viru, co stálo životy desítky milionů lidí.

Pro někoho možná překvapivě se už tehdy lidstvo do značné míry šíření viru bránilo rouškami. Natolik solidní znalosti o chování virových infekcí už byly. Je přitom s podivem, že to byly právě roušky, které na počátku epidemie vzbudily takové diskuze. Například Světová zdravotnická organizace až příliš dlouho tvrdila, že roušky šíření koronaviru nezabrání. Nakonec je ale začal nosit celý svět. Česká republika byla jednou z prvních zemí s plošnou povinností, ale také jednou z těch, kdo se roušek nejrychleji zbavili.

Podobnost čistě náhodná?

Podobně tomu bylo v roce 1918 v San Franciscu. V létě toho roku ve městě opadla ostražitost vůči španělské chřipce a lidé ve velkém začali roušky odmítat. Tento odpor se dokonce institucionalizoval do takzvané Ligy proti rouškám, která podle odborníků velkou měrou přispěla k tomu, že krize, která se dala zvládnout, přerostla ve velké drama.

Už tehdy přitom nošení roušek vyžadovaly úřady, a kdo šel například nakupovat bez zakrytých dýchacích cest, dostal pokutu, která se nejčastěji pohybovala v rozmezí od pěti do deseti dolarů. Jenže veřejnost si právě s pomocí Ligy proti rouškám vymohla rychlé uvolnění opatření. Ta byla následně opět zavedena na jeden měsíc, jenže následně znovu zrušena. Nekoncepčnost vedla k rychlému šíření nemoci.

Liga proti rouškám argumentovala tím, že povinnost zakrývat si nos a ústa je protiústavní. Podobně dnes mluví právníci, kteří podávají žaloby na Českou republiku. Zajímavé také je, že proti rouškám tehdy rovněž protestovaly lidé ze všech vrstev obyvatelstva – od dělníků, přes podnikatele až po některé lékaře.

Z dějinného hlediska tu tak v žádném ohledu nemáme nic nového. Je tu virus, který se poměrně snadno podceňuje, ale který umí velmi silně udeřit. A jsou tu lidé, kteří chtějí protestovat proti opatřením, která je omezují. V srpnu, kdy vláda stáhla přísnější opatření, částečně uspěli a ukázalo se, že to mělo svou cenu. Jaký ale bude konečný účet?

Foto: Wikimedia / volné užití

Nenechte si ujít
Na jedné straně slýcháme, že obchodní řetězce v České republice mají na růžích ustláno a sklízí plody předražených potravin, které prodávají. Na druhé straně jsou ovšem ekonomická data, která svědčí o tom, že to v tomto ohledu přehnaly. Maloobchodní tržby neustále klesají, a to už více než rok. Obchody na odpis To pochopitelně není pro obchodníky optimální situace. A zatímco velké značky supermarketů se stále drží, jelikož mají velkou vyjednávací sílu vůči dodavatelům a prodejní vůči zákazníkům, na některé obchodní řetězce už to tvrdě dopadá. Neměli bychom být tedy překvapeni tím, že přijde větší vlna krachů. Ostatně, už to začalo v loňském roce, kdy zničehonic zkrachoval jeden z oblíbených obchodních řetězců Enapo, respektive jeho provozovatel, společnost Rosa Market. Ačkoliv jde spíše o menší prodejny, celkově jde o velký řetězec, který provozoval kolem 130 vlastních prodejen a další desítky formou franšíz. Šlo tedy o skutečně významného hráče. Rána pro zákazníky je o to větší, že často bylo Enapo či sesterský Pramen jediným obchodem ve vsi či v menším městě. Teď se tamní zákazníci ocitli bez možnosti si ve svém přímém okolí nakoupit. Některé prodejny sice přebírají konkurenti, ovšem zájem nemají ani zdaleka o všechny. Lidé bez práce Ono kdyby ty prodejny totiž nějak skvěle fungovaly, potom by Enapo zřejmě nemuselo končit. Firma přitom generovala mnohamiliardové obraty, ovšem už se jí nedařilo z nich vytvářet zisk, který je pro fungování společnosti klíčový. Nějakou dobu byla ztrátová, přičemž v posledních letech už šlo o stovky milionů ročně. Čtěte také: Nejlevnější obchodní řetězec je najednou v Česku. To nikdo nečekal, nakupují tam i Ukrajinci Dle insolvenčního návrhu činí dluh společnosti nějakých 430 milionů korun. Dluží například svým dodavatelům. Opravdová nepříjemnost je to nicméně především pro zaměstnance, kteří pochopitelně letí na dlažbu. Rosa market jich přitom na plný úvazek zaměstnávala téměř tisíc a další stovky na dohodu. Spousta těchto lidí si teď musí hledat nové zaměstnání. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Je to nepochopitelné, ale české obchodní řetězce si ani v této době, kdy jsou doopravdy pod drobnohledem, nedávají pozor, a stále se snaží zákazníkům prodávat nekvalitní potraviny. Pozornost se tentokrát upřela na Penny Market, který jinak u zákazníků v poslední době sklízí docela pozitivní reakce, a to mimo jiné i za své privátní značky. Nedají si pokoj Jenže právě na tomto poli teď pořádně selhal. Nestalo se to přitom poprvé. Státní zemědělská a potravinářská inspekce už v listopadu loňského roku konstatovala, že řetězec prodává výrazně ošizené těstoviny San Fabio Reginelle. Obsahovaly totiž podstatně méně vajec, než kolik bylo deklarováno na obalu. Jednou by se prohřešek dal pochopit, pokud by si řetězec vzal ponaučení a již ho znovu neopakoval. To se ale bohužel nestalo, a tak teď přišla další rána. Kontroloři si vzali na paškál ten samý výrobek, a opět zjistili, že co do složení nevyhovuje. “Podle informace na obalu měla předmětná potravina obsahovat 20 % vajec, avšak rozbor v akreditované laboratoři potvrdil obsah vajec v množství pouze 12,1 %,” uvádí SZPI ve své zprávě. Jde opět o těstoviny San Fabio Reginelle, tedy produkt pod privátní značkou Penny Marketu. Už toho bylo dost Jeho datum minimální trvanlivosti je do 3. února 2027 a prodává se v balení 500 gramů. Výrobcem je maďarská společnost Gyermelyi Zrt. “Spotřebitelům tak byla poskytnuta zavádějící informace o skutečném složení potraviny,” dodala inspekce. Upozorňujeme na další případ klamání o obsahu vajec v těstovinách z Penny Marketu 🥚 👎➡️ Více informací o zjištění a kompletní fotodokumentace:https://t.co/jOQ40nZBxO🔗 Zjištění obdobného charakteru jsme zveřejnili dne 7. 11. 2023: https://t.co/YJYXRBKrbz #napranyri pic.twitter.com/Fc1O1fwWZm— Potraviny na pranýři (@NaPranyri) February 21, 2024 Čtěte také: Obchody ve velkém ruší samoobslužné pokladny. Češi na ně vyzráli a nakupují zadarmo Tyto těstoviny tedy sice konzumovat můžete. Nebylo na nich shledáno nic závadného, ale na druhou stranu je budete jíst s vědomím, že jste byli oklamáni. Opět se tu někdo pokouší prodávat výrobek, který nesplňuje to, co slibuje. Podobné jednání by mělo být pokutováno přísněji, aby si řetězce daly dobrý pozor. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Rok 2024 přináší značné množství změn, které se dotýkají financí českých domácností. Některé probíhají automaticky a nic s nimi nezmůžete. Jednoduše dostanete méně peněz v rámci čisté mzdy kvůli zavedené nemocenského pojištění a nebudete mít ani nárok na nejrůznější daňové slevy. Je potřeba upravit příkaz Některé věci ovšem přeci jenom zachránit lze. Došlo například k velkým změnám v důchodovém spoření, a to zejména v tom, jakým způsobem ho stát podporuje formou státního příspěvku. Lidé by si však měli u svých bank neprodleně zajistit příslušnou úpravu parametrů, jinak totiž přijdou o peníze, na které by měli nárok. Letošní rok totiž přinesl nutnost navýšit si minimální vklad pro čerpání státního příspěvku na důchodové spoření. Vše začne platit až od 1. července 2024, tudíž máte ještě určitou porci času, avšak rozhodně byste neměli váhat. Pakliže jste si dosud posílali minimální částku ve výši 300 Kč, přičemž jste za to dostávali poměrně velmi štědrý příspěvek 90 Kč měsíčně od státu, potom od července nic takového platit nebude. Devadesát korun totiž neobdržíte. Sice si stále budete moci spořit ony tři stovky za měsíc, ovšem už to bude bez podpory ze státní kasy. Abyste si ji udrželi, musíte si v bance upravit příkaz alespoň na 500 Kč. Potom budete dostávat státní příspěvek ve výši 100 Kč. Došlo přitom i k úpravě dalších částek, respektive toho, jakým způsobem jsou ze strany státu podporovány. Až do částky 1500 Kč jde o zhoršení, ovšem od této částky se situace pro střadatele zlepšuje. Můžete na tom vydělat Kdo si tak například spoří částku 1500 Kč, dosud dostává od státu 230 Kč, ovšem nově bude dostávat 300 Kč, což je rozhodně příjemnější. Od částky 1700 Kč se potom podpora navyšuje dokonce ze současných 230 Kč na 340 Kč. Měsíční vkladSoučasný státní příspěvekStátní příspěvek od 1. 7. 2024300 Kč90 Kč0 Kč500 Kč130 Kč100 Kč1000 Kč230 Kč200 Kč1500 Kč230 Kč300 Kč1700 Kč230 Kč340 Kč2000 Kč230 Kč340 Kč Jak je vidno, nejsou to zrovna malé změny a byla by škoda jich nevyužít. V tomto případě lze totiž získat i více, než kolik jste dostávali doposud. Zejména u vyšších částek je rozdíl ve státní podpoře téměř padesátiprocentní ve váš prospěch. Čtěte také: Stát pro důchodce náhle zavádí úsporný režim. Připravte se na to, peněz moc nebude Horší to ovšem mají důchodci, kteří přijdou o možnost čerpat v rámci důchodového spoření státní příspěvek. Prý není důvod, aby dostávali tuto formu podpory ve chvíli, kdy už jsou v penzi a čerpají řádný důchod. Foto: Shutterstock 27SdíleníSdíletTweet [...]

Šéfredaktor deníku Mix24.cz. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a již více než dvacet let působí v médiích na redaktorských a editorských pozicích. Specializuje se na oblast ochrany spotřebitele.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *