Po bitvě je každý generál. A přestože na poli koronavirové pandemie zdaleka není dobojováno, je možné si vzít přinejmenším ponaučení z chyb, které některé země udělaly.
Dlouho se zdálo, že Izrael bude v boji s koronavirem možná nejúspěšnější zemí na světě. Země s podobným počtem obyvatel jako Česká republika, ale mnohem větší hustotou osídlení malého území zachytila nákazu v zárodcích a dařilo se jí čísla nakažených držet extrémně nízko. Izrael jako jedna z prvních zemí také uzavřel hranice, vytvořila originální způsoby testování a zavedla výuku žáků na dálku.
Pomoc ekonomice a uspěchaný návrat do škol
Jak se teď ale ukazuje, školy nakonec otevřela příliš brzy – a to bylo kamenem úrazu. Důležitý moment se odehrál 17. května, kdy se úřadu ujala nová vláda a s určitou blahosklonností, ale možná také omámena dosavadními úspěchy, otevřela školy. Nový ministr školství Jo’aw Galant se nechal slyšet, že návrat dětí do škol je důležitý zejména proto, aby jejich rodiče mohli naplno začít pracovat a postavili těžce zkoušené hospodářství zpět na nohy.
Nešlo přitom jen o školy. Izraelská vláda nepostupovala jako například ta Česká a nerozvolňovala opatření postupně. Ve velmi rychlém sledu otevřela také restaurace, bary, hotely, nákupní centra či posilovny. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval občany, aby si vyrazili užívat a pomohli poskytovatelům služeb.
Krátce nato už začalo být mnohým jasné, že nešlo zrovna o prozíravý postup. Na jedné střední škole v Jeruzalémě se totiž objevilo najednou hned několik nakažených. Virus se rychle rozšířil na rodinné příslušníky či sousedy. Pak se dostal do několika dalších škol a najednou se počty znovu nakažených začaly počítat ve vyšších stovkách. Postižené školy musely znovu zavřít a na desítky tisíc studentů a učitelů byla uvalena karenténa.
Bezpříznakoví studenti
V Izraeli se ukázalo, jak neskutečně rychle se koronavirus na školách může šířit. Například gymnázium Herzlija obdrželo 26. května telefonát od matky jednoho ze studentů, která oznamovala, že její syn měl pozitivní test. Další den se potvrdil druhý případ. O pár dní později pak tato škola hlásila 154 nakažených studentů a 26 zaměstnanců.
Jako velký problém se ukázala vlastnost koronaviru, který u dětí a mladších lidí probíhá bezpříznakově. V případě dané školy se to týkalo přibližně 60 % žáků, další měli jen mírné obtíže. Naopak učitelé měli průběh nemoci o poznání těžší a někteří z nich museli být hospitalizováni.
Podle nařízení izraelského ministerstva školství měli žáci nosit roušky, dodržovat rozestupy a hygienu a ve třídách měla být otevřená okna. Mnoho žáků ale velmi brzy pokyny přestalo dodržovat a navíc se ukázalo, že dvoumetrové rozestupy jsou ve třídách v praxi nerealizovatelné.
Iluze vítězství
Ze škol se nákaza rychle přelila do celé společnosti. Na konci června tak už Izrael hlásil 800 nových případů denně a ke konci července činil denní přírůstek už 2000. Vzhledem k populaci je to skutečně vysoké číslo. A co hůře, nákazu se příliš nedaří brzdit, a tak se nebezpečně rychle plní lůžka akutní péče, kterých má přitom Izrael nadstandardně velké množství.
“Nízký počet nakažených vytváří iluzi, že už je po všem,“ řekl pro New York Times profesor epidemiologie Dr. Hagai Levine z hebrejské univerzity Hadassah Braun School of Public Health. „Můžete otevřít školy, ale všechno postupně a především opatrně. A právě to jsme Izraeli neudělali,“ dodal Levine.
Pro ostatní státy by měl být případ Izraele příkladem. Obzvlášť pak pro Českou republiku, která první fází prošla podobně úspěšně, ale už se tu začínají objevovat první známky problémů. Jak se ukazuje, opravdovou výzvou bude návrat žáků do škol plánovaný na září.
Foto: Freepik
