Komentář: Očkování nelze lidem nutit. Jejich obavy je nutné chápat

V Evropě se stále hlasitěji začíná diskutovat otázka, zda by státy neměly očkování proti koronaviru nařídit povinně. Nejen v České republice se totiž ukazuje, že lidé o vakcíny nemají takový zájem, jak někteří možná čekali. Odhaduje se, že koncem léta by mohlo být proočkováno přibližně 60 % obyvatelstva a další nárůst už bude jen velmi pozvolný. To přitom pro spolehlivé zajištění kolektivní imunity nestačí. Zde by podle odborníků bylo třeba proočkovat 80 až 90 % populace včetně dětí. To je ale na dobrovolné bázi jen obtížně představitelné.

Také v České republice se občané rozdělili do několika táborů s nejrůznějšími motivacemi. Nemalá část lidí se koronaviru skutečně obává, a tak se nechá očkovat především z toho důvodu, že jím nechce být ohrožena na zdraví. Zřejmě neméně početná skupina se potom očkovat nechá nikoliv proto, že by z covidu měla nějaký velký strach, ale především proto, aby se mohla vrátit k normálnímu životu a mohla nerušeně využívat služby a cestovat.

Pak jsou tu ale lidé, kteří se očkovat nechtějí. Také oni se dělí do několika skupin. Ačkoliv to podle nejrůznějších výstupů na sociálních sítích působí nepravděpodobně, jen naprosté minimum z nich věří konspiračním teoriím typu, že se v očkování skrývají čipy na kontrolu populace a dalším podobným nesmyslům. Přesto se však lidé, kteří se v současné době nechtějí očkovat, setkávají s osočováním, že jsou to hlupáci a jsou házeni do jednoho pytle s konspirátory.

Podstatě větší skupina lidí se ale nechce očkovat, protože se jednoduše bojí toho, aby to nemělo negativní dopad na jejich zdraví. Tito lidé dobře chápou, že vakcíny fungují, ale zkrátka nemají důvěry v látky, které sice prošly klinickými testy, ale přeci jen jsou velmi nové. Bojí se tedy různých vedlejších efektů. Nikoliv snad těch krátkodobých, ale spíše dlouhodobých. Co, když se za pár let ukáže, že tyto vakcíny přispívají k rozvoji autoimunitních onemocnění? Právě na imunitu člověka totiž cílí.

A nelze říct, že to není možné. U naprosté většiny autoimunitních onemocnění nevíme, co je způsobuje. Pravděpodobně to bude kombinace různých faktorů. A je také docela pravděpodobné, že se na nich očkování nepodílí. Není to ale vyloučené. Žádný z vědců ani lékařů nemůže stoprocentně říct, že jsou vakcíny dlouhodobě bezpečné, protože zatím nemáme dostatek dat. Stejně jako není možné říct, jak dlouho vlastně budou účinkovat a zda bude nutné přeočkování. Skutečně, očkujeme látkami, jejichž přesný efekt zkrátka neznáme.

Je nesporné, že vědecké týmy udělaly maximum pro to, aby vakcíny bezpečné byly. Opravdu se na nich podílely ty největší špičky a do vývoje se nalily obrovské prostředky, aby to fungovalo a bylo bezpečné. Ne, nebavíme se tu o tom, že by skrz vakcíny chtěl někdo škodit.

Přesto se nelze divit lidem, kteří na to hledí s jistou skepsí. A není je možné označovat za konspirátory. Takové označování se ostatně v souvislosti s koronavirem nejrůznějším spolkům moc nevyplatilo. Za konspirátory považovali například ty, kteří tvrdili, že virus mohl nešťastnou náhodou uniknout z čínské laboratoře. Po roce se ukázalo, že je to zřejmě nejpravděpodobnější verze.

A pak tu máme krátkodobé vedlejší účinky, z nichž část už jsme si mohli ověřit. Přestože vakcíny prošly přísnou kontrolou Evropské lékové agentury, u dvou z nich, tedy vakcíny AstraZeneca a Johnson and Johnson, se poměrně brzy ukázalo, že by neměly být podávány mladším lidem, protože u nich hrozí riziko vzniku vážné krevní sraženiny. Ta skutečně u několika mladých žen způsobila smrt. U vakcíny Johnson and Johnson teď americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) vydal varování, že může způsobit Gullain-Barrého syndrom. A to jsme přitom teprve pár měsíců poté, co se ve světě očkování pořádně rozjelo.

V milionových počtech, v jakých se očkuje, jde pochopitelně o marginální čísla. Nikdo ale nechce být tím, kdo by po aplikaci vakcíny mohl mít vážné problémy nebo dokonce zemřít. Tyto lidi do očkování zkrátka nelze nutit.

Faktem je, že se v České republice poměrně dobře a rychle podařilo proočkovat rizikové skupiny, kde už má očkování kolem 80 % lidí. To by mělo zajistit přinejmenším to, že další případné vlny epidemie nezahltí nemocnice. Stát by tak dále měl k očkování nabízet alternativu těm, kteří hrozbu nemoci berou vážně, ale očkovat se nechtějí. Měl by jim tedy ponechat přístup co nejlepší přístup k testům a nikoliv ho omezovat.

Foto: Shutterstock

Odebírat
Upozornit na
guest
18 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
View all comments