Soumrak levných letenek? Rakouské aerolinky s nimi končí, další budou následovat

V době před nástupem koronavirové krize jsme byli zvyklí létat po Evropě doslova a do písmene za pár stovek. Kdo pořídil letenku do některé z evropských metropolí za pár tisíc, byl už přáteli považován za příliš rozhazovačného. Mnozí si tak své víkendy zvykli trávit v jiných zemích, a to zkrátka proto, že to bylo extrémně dostupné.

Letenky budou spíše zdražovat

Pandemie, respektive opatření s ní spojená, by to ale mohla zvrátit nepříjemným směrem. Přestože se očekává, že většina služeb a komodit bude v nejbližší době spíše zlevňovat, letenky mohou být právě opačným příkladem. Pokles poptávky v tomto případě totiž nemusí znamenat, že aerolinky nutně zlevní. Než prodávat celý let za podnákladové ceny, bude výhodnější ho raději vůbec nevypravit. Kapacit tak nemusí být v dohledné době dostatečné množství, a tudíž nebudou ani tak dostupné.

Čtěte také: Proč by stát neměl zachraňovat Smartwings? Je to nekonečná díra na prostředky daňových poplatníků

A pak je tu ještě druhý faktor, proč letenky spíše zdraží, respektive z trhu zmizí ty extrémně levné. Tento důvod se jmenuje státní podpora. Všude na světě letecké společnosti bojují o přežití a žádají státy, aby jim s ním pomohly. Jenže státy mají své podmínky.

Například letecká společnost Austrian Airlines nyní od rakouské vlády dostala příslib pomoci ve výši 600 milionů EUR. Jednou z hlavních podmínek je, aby si společnost po dobu minimálně deseti let ponechala svou bázi ve Vídni. To mateřská společnost Lufthansa přislíbila.

Vzhůru k zeleným zítřkům

Jenže podmínky se dotknou i samotného podnikání firmy. Vláda si u firmy vymínila takzvanou “anti-dopingovou regulaci”. Ta spočívá v zákazu prodeje levných letenek. Zjednodušeně řečeno to znamená, že Austrian Airlines nebudou moct vůbec nabízet letenky s cenovkou pod 40 EUR, tedy přibližně tisíc korun (jedním směrem). Zároveň nesmí nabízet letenky na trasách, kde je lepší obslužnost vlakem.

Kromě toho, že by bylo velmi podivné, kdyby firma mohla prodávat podnákladové letenky ve chvíli, kdy čerpá obří finanční injekci od státu, zatímco konkurence na ni třeba nedosáhla, je tu také další motivace rakouské vlády: snaha o plnění klimatických cílů. Už dříve bylo vyhlášeno, že jsou to právě levné letenky, co nadměrně znečišťuje životní prostředí.

Pokud by tato opatření dopadla pouze na Austrian Airlines, asi by to s trhem nic zásadního neudělalo. Ale je velmi pravděpodobné, že tyto podmínky budou spojeny také s pomocí dalším leteckým přepravcům. O pomoc žádá například německá Lufthansa nebo francouzsko-nizozemské Air France-KLM.

Stále nevyřešená zůstává otázka státní pomoci pro české aerolinky Smartwings. Ty spustily velkou mediální ofenzívu pro její získání, ale vládní představitelé od ní navzdory původním náznakům spíše ustupují. Aktuálně ji nepodporuje ministryně financí Alena Schillerová a podle ministra dopravy a průmyslu Karla Havlíčka věc v této chvíli není na stole. Podle informací od akcionářů firmy budou Smartwings na záchranu potřebovat 2 miliardy korun. Přibližně polovinu by ale mohli složit sami majitelé.

Jak to bude fungovat reálně

Abychom celou problematiku lépe pochopili, je třeba se podívat na způsob, jakým aerolinky své letenky prodávají. Obvykle jsou do systémů zařazeny se standardní cenou, která leteckým společnostem umožní standardní ziskovou marži. Pokud se prodají, dobře. Většinou se tak ale nestane a nadejde druhá fáze aktivního prodeje (cca tři měsíce před odletem), kdy se objeví řada míst za opravdu atraktivní ceny, mnohdy reálně podnákladové. Firmy si tím ale zajistí to, že nepoletí s prázdným letadlem. Zajistí si zkrátka kritickou masu cestujících. Přibližně měsíc před odletem ale ceny začnou strmě stoupat a poslední místa v letadle se prodávají za výrazně vyšší částky. Tady už aerolinky realizují čistý zisk.

Je třeba si uvědomit, že letecké společnosti ani do této chvíle reálně nelétaly podnákladově, tedy alespoň dlouhodobě ne. Pokud se nějaká linka nevyplatí, obvykle se zruší. Bylo ale možné koupit podnákladové letenky, kdy vám místa v zásadě zadotovali ostatní cestující. Právě tento segment nyní odpadne nebo se citelně zmenší. V průměru ale letenky zase o tolik zdražit nemusí. Například prodeje na poslední chvíli nebudou za tak vysoké ceny.

Foto: Freepik

Nenechte si ujít
Vypadá to, že chystaná důchodová reforma se stane největším tématem příštích týdnů a měsíců. Ostatně, jde o zcela zásadní změnu, která se dotkne úplně všech. Vzhledem k tomu, v jaké šlamastyce se celý důchodový systém ocitl, je třeba provést skutečně dalekosáhlé změny na všech stranách. Do důchodu dříve Všeobecně to pochopitelně půjde směrem, který se lidem příliš nelíbí. Produktivní věk se prodlouží a důchodový věk naopak oddálí. Smyslem je to, abyste v penzi netrávili tolik času. Podle aktuálních propočtů se počítá s průměrem 21 let a i to bude podle odborníků dost možná třeba ještě zrevidovat, jelikož je to příliš mnoho, vezmeme-li v potaz, že pro odchod do penze je třeba odpracovat 35 let. Ovšem s tím, jak se bude věk pro odchod do důchodu prodlužovat, je třeba zohlednit i velmi náročné profese, kterých by se to týkat nemělo. V některých případech by si dokonce měly polepšit a odejít do penze dříve než dnes. Do důchodu půjdou zcela jednoznačně dříve pracovníci spadající do 4. kategorie podle metodiky Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. “To jsou práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření,” uvádí web BOZP Info. Kdo tam spadá? Do této kategorie však aktuálně spadá necelých 20 tisíc lidí, což není mnoho. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale už oznámilo, že dřívější důchod se bude týkat i řady profesí spadajících do třetí kategorie. Tam už jde teoreticky o téměř půl milionu zaměstnanců. Počítá se s tím, že dříve půjdou například zedníci, dlaždiči, obsluhovači důlních zařízení, montéři nebo pracovníci odvozu a recyklace odpadů. Překvapivě by se to mělo týkat také šéfkuchařů a kuchařů. Čtěte také: Jsem na světě 70 let, ale takhle špatně se mi ještě nežilo. Důchodkyně řekla, kolik skutečně dostává a co si myslí o tomto státě Je tedy vidět, že některé skupiny se do tohoto seznamu propracovaly a jiné nikoliv. Proč tam nejsou například pokojské nebo recepční, které také neustále stojí na nohou a vykonávají fyzickou aktivitu? Mnozí to zcela jistě budou považovat za nespravedlivé. Zároveň se tu vytváří skupina privilegovaných, a to často ne se zcela propracovaným argumentačním pozadím. Foto: Shutterstock, zdroje: SUIP, MPSV 0SdíleníSdíletTweet [...]
Lidem v České republice hrozí poměrně velký malér, o kterém většina z nich zatím nic moc netuší. Je to spojeno s držbou nemovitého majetku, která bude nově vyžadovat o poznání více povinností a papírování, než tomu bylo dosud. Jde tak trochu o vedlejší produkt schválení nového stavebního zákona, který přišel i s mnoha takzvanými přílepky, které z něho udělaly ukázkový paskvil. Dejte si papíry do pořádku Co mělo řešit zrychlení stavebního řízení, aby se v Česku konečně začaly pořádně stavět byty, které jsou potřeba jako sůl, paradoxně přináší ještě mnoho dalších komplikací, jež tu dříve nebyly. A to překvapivě i pro stávající majitele nemovitostí. Navíc neplatí, že by se nový stavební zákon týkal především developerů či stavebních společností, jak často panuje mylně rozšířený názor. Dotýká se úplně všech, a to i těch, kdo mají už postavený obyčejný rodinný domek. Nová regulace vstoupila v platnost od 1. ledna 2024, avšak celá záležitost je natolik komplikovaná, že druhá fáze přijde až od 1. července tohoto roku. Právě tehdy naběhnou i všechny možné povinnosti, které už však v té době musíte plnit. Odborníci se teprve teď seznamují s veškerými dopady, které novinka přináší, a informují o nich veřejnost. Ta tak může být ještě nepříjemně překvapena. Jako například v tomto případě, kdy se ukazuje, že lidé, kteří mají nějakou nemovitost, musí uchovávat její projektovou dokumentaci, a to tu, podle které se projekt nakonec realizoval. Nestačí tedy různé prvotní či pozměněné verze. Musíte mít v ruce papír, podle kterého se stavělo. Bude to hodně drahé Mnozí ho pochopitelně nemají, takže bude docházet k paradoxní situaci, kdy si budou muset opatřit projekt na základě toho, jak byl dům ve skutečnosti postaven, tedy jaksi reverzně. A teď se podržte. Netýká se to totiž pouze těch domů, které budou postaveny poté, co vstoupila novela stavebního zákona do praxe. Vše bude platit i zpětně na veškeré již postavené nemovitosti v České republice. Čtěte také: Výrazně vyšší dědická daň vás může odradit od toho, abyste odkázali nemovitost dětem Pakliže si říkáte, že to nebude tak žhavé, jak to vypadá a že na tuto hru nepřistoupíte, potom byste měli také vědět, jaké jsou v takovém případě sankce. Ty totiž nejsou vůbec nízké. Původně se počítalo s už tak vysokou pokutou ve výši 200 tisíc korun, avšak ta byla pro jistotu ještě navýšena na 400 tisíc. V případě, že tedy povinnosti nesplníte, připravte si rovnou tučný balík. Foto: Shutterstock, zdroje: ČKA, MMR, ČKAIT 15SdíleníSdíletTweet [...]
Ani v dnešní době, kdy se pocitově zdá, že jsou Češi ochotní utrácet velmi vysoké částky za běžné služby, nemají obchodníci na růžích ustláno. Například v případě restaurací zavírá jedna za druhou, a to i věhlasné podniky, jako nedávno ten, který patřil šéfkuchaři Emanuelovi Ridimu. Jde však i o velmi tradiční podniky, které tu fungovaly desítky let, ale teď to najednou přestaly zvládat. Těžké časy Řeč je o lahůdkářství Zlatý kříž, které centrum Prahy zdobilo přinejmenším sto let. Jeho vznik se datuje do tak dávných dob, že přesné datum dnes již není známo. Ale už je to také tak trochu jedno, jelikož podnik před několika týdny definitivně zavřel. Nejprve se dle nápisu na dveřích zdálo, že řeší nějaké technické problémy, avšak teď už je jasno. Firma je rovnou v likvidaci, takže provoz neobnoví. Tyto lahůdky pravděpodobně budete znát také. Sídlily v Jungmannově ulici a dosud si je lidé, přinejmenším dle hodnocení na Googlu, pochvalovali, a to navzdory tomu, že sem v posledních letech začali ve velkém chodit také turisté. Těm o slavných českých chlebíčcích básní různí průvodci, takže je pochopitelně musí vyzkoušet. Drahé chlebíčky Rychle však ubývá míst, kde tak mohou učinit. Ostatně, hodně rychle rostou také jejich ceny. Kdo by ještě před pár lety řekl, že takový chlebíček může stát 45 Kč, jako tomu bylo právě ve Zlatém kříži, ještě než zavřel. Mnohým to připadá hodně, ovšem sami si odpovězte na otázku, za jakou cenu byste je dnes byli ochotni prodávat. Čtěte také: Tak to je rána. V Česku končí 160 let stará firma. Přežila všechno, ale tohle už ne Jak se totiž ukázalo, Zlatý kříž nedokázal přežít ani s těmito cenami a velkou tradicí. Důvodů může být hned několik. Mluví se o tom, že měl podnik příliš vysoký nájem, ale také o tom, že se Praha 1 vylidňuje, takže se tu nedá opřít o pravidelnou klientelu, kterou by podnik tohoto typu potřeboval jako sůl. Podle jiných už se také zřejmě vyčerpal model tradičního lahůdkářství. Lidé sem sice stále tu a tam zašli, ale na nějaké velké vyskakování to zkrátka už nebylo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]

Redaktor deníku Mix24.cz. Zkušený zprávař v minulosti působil v papírových i webových projektech zpravodajského střihu. Blízká je mu oblast ekonomiky a osobních financí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *