Proč by stát neměl zachraňovat Smartwings? Je to nekonečná díra na prostředky daňových poplatníků

Česká vláda podle všeho zvažuje významnou pomoc aerolinkám Smartwings, které tvrdě zasáhla koronavirová krize, ostatně jako kteroukoliv jinou leteckou společnost na světě. O možné pomoci této firmě, jež je z poloviny vlastněna českými miliardáři a z poloviny neprůhledným čínským koncernem, nejprve promluvil sám premiér Andrej Babiš s tím, že stát bude tuto možnost zkoumat. Přímo pro pomoc se pak vyslovila ministryně financí Alena Schillerová a naposledy se k věci vyjádřil ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Ten poprvé uvedl, že by stát mohl krachující Smartwings převzít rovnou ze sta procent. Je evidentní, že si vládní představitelé připravují půdu pro nějaký větší krok, který budou muset vysvětlovat daňovým poplatníkům.

Majitelé mají miliardy, ale investovat je nechtějí

Z jejich hlediska přitom asi neexistuje jediný skutečný důvod, proč společnosti Smartwings pomoci. Je totiž více než pravděpodobné, že pomoc této soukromé firmě by stát přišla na miliardy korun, jež by se za pár let mohly ukázat jako nenávratně ztracené. Ano, dnes se mluví o tom, že Smartwings potřebují alespoň 1,5 miliardy korun, aby přežily. Za záchranu aerolinky se to nezdá mnoho. Jenže jde jen o první injekci, jež by zasanovala ty největší ztráty. Problém je v tom, že dnes nikdo netuší, jak bude situace na leteckém nebi vypadat za dva měsíce, natožpak za rok či dva. Je tu stále vysoká pravděpodobnost, že se letecký provoz nepodaří obnovit v podobě, která by menším aerolinkám zajistila profitabilitu. Pak by musely přijít na řadu další miliardové injekce v příštích letech. Smartwings se tak mohou jednoduše proměnit na černou díru na peníze daňových poplatníků. Dokázal by ji pak stát v kritický moment utnout a firmu se ztrátou položit? Pravděpodobně ne, sypal by do ní dál miliardy a doufal, že se to jednou otočí.

Smartwings z jedné poloviny vlastní skupina kolem miliardářů Jiřího Šimáně a Jaromíra Šmejkala. Jejich společný majetek odhadl magazín Forbes v posledním vydání žebříčku nejbohatších Čechů na 17 miliard korun. Jistě, zdaleka ne všechny prostředky drží v cashi, ale bylo by zvláštní se domnívat, že by dnes požadovanou miliardu a půl nedokázali do společnosti vložit. Šimáně kromě jiného argumentuje složitým vztahem s čínským spoluvlastníkem CITIC, který se k záchraně firmy společnými silami příliš nemá (respektive neměl v loňské krizi s letouny Boeing MAX). Jenže byl to právě on, kdo před několika lety polovinu Smartwings Číňanům zastoupeným Jaroslavem Tvrdíkem prodal. Nabídka pravděpodobně byla tak lukrativní, že ji nešlo odmítnout. Šimáně a Šmejkal dostali zaplaceno. Proč teď čínské straně tyto peníze nevrátí a firmu neovládnou celou? Možná by to šlo i levněji.

Důvod je jasný. Majitelé Smartwings mají dobře spočítáno, že lepší je vrabec v hrsti než holub na střeše. Tito ostřílení obchodníci vědí, že koruny, které do aerolinky nasypou, se jim jen tak nevrátí, jestli vůbec. Je to pro ně příliš velké kalkulované riziko, a tak volají na pomoc stát. Vládní představitelé totiž nepracují s vlastním majetkem, ale státním rozpočtem, který patří všem. Pro daňové poplatníky se vytvoří srdceryvný příběh o tom, jak je nutné zachránit jedinou českou aerolinku a že na tom vlastně možná ještě vyděláme. Vždyť ji koupíme za jedinou korunu. Ale samozřejmě s předdefinovaným mnohamiliardovým dluhem v podobě budoucích investic.

Smartwings mají nevalnou pověst v Česku i ve světě

A co to vlastně ty Smartwings jsou? V evropském, natožpak světovém kontextu jde o malou, lokální aerolinii, která operuje flotilu o 35 úzkutrupých letadlech. Největší vývar každoročně generuje na základě smluv s českými cestovními kancelářemi o charterové dopravě do oblíbených letovisek. Vedle toho si vybírá lukrativní linky do evropských měst, jako je například Řím nebo Malaga. Rozhodně ale nejde hovořit o tom, že by tato firma vytvářela nějaká strategická letecká spojení, bez kterých se neobejdeme.

Součástí Smartwings je také bývalé státní rodinné stříbro – České aerolinie. Ty už ale víceméně tvoří jen značku, kterou její matka na některých letech používá. Majitelé měli jedinečnou šanci celou firmu přebarvit do barev národního dopravce ČSA a držet jeho kdysi pověstnou kvalitu. Neučinili tak – nechali si jméno Smartwings a služby ve svých letech i letech ČSA osekali na úroveň nízkonákladových aerolinek. Nutno dodat, že ceny letenek neklesly. Podle řady odborníků tak dnes Smartwings tvoří jakýsi podivný mix mezi nízkonákladovkou a standardní aerolinkou. Z obou pólů si ale bere to nejhorší, tedy špatný servis a vysoké ceny.

Pověst Smartwings, respektive ČSA je v současné době opravdu nevalná. V roce 2016 je dokonce renomovaná konzultantská společnost Skytrax zařadila mezi dvacítku nejhorších aerolinek na světě. Společnost jí dělaly takové „značky“ jako Iran Air, Sudan Airways, Syrianair nebo Tajik Air. Vskutku jedinečná vizitka a ideální kandidát na záchranu.

Internet je doslova plný negativních recenzí na služby Smartwings. Nejde ani tak o tragický palubní servis, jako spíše neustálá zpoždění, která se v případě této letecké společnosti stala už normou. Pověstná je také šikana v oblasti přepravovaných zavazadel. Pokud je zavazadlo jen o kousek větší, než připouští norma, je nutné uhradit nemalý příplatek.

Uvolněné místo zaplní lepší

Opravdovou korunu zoufalství pak Smartwings nasadily v loňském roce. V loňském roce absolvoval stroj této společnosti let na trase z řeckého Samosu do Prahy pouze s jedním funkčním motorem. Cestou přitom minul několik letišť, na kterých měl podle předpisů z bezpečnostních důvodů přistát. Pilot navíc mezinárodním dispečerům tento defekt zamlčoval a prozradil ho až překvapené věži v Praze, kam skutečně doletěl. Vyšetřování pak ukázalo jednoznačné zavinění ze strany Smartwings, která to nicméně hodila na posádku. V kuloárech se mluvilo o nemístném tlaku vedení firmy na náklady, kdy se šetřilo úplně na všem a přistání mimo domovskou bázi by přišlo zbytečně draho. Kvůli tomu tak byly ohroženy životy 170 cestujících.

Z toho všeho plyne, že Smartwings není firmou, o jejíž záchranu by měl mít český daňový poplatník zájem. Ba právě naopak. Majitelé aerolinky hrozí pomalu tím, že v případě jejího krachu ztratí Češi kontakt s mnoha místy na světě. A kdo je pak bude vozit na dovolené?

V případě krachu Smartwings se stane pouze to, že firma poskytující nekvalitní služby bude nahrazena jinou nebo jinými, které se budou v konkurenci muset ohánět. Oproti tomu, co se nám snaží zástupci firmy nebo státu namluvit, totiž vybudování aerolinky není kdovíjak složité, obzvlášť po koronavirové krizi. Pokud to nevíte, tak aerolinky v drtivé většině nekupují letadla do svého držení, ale pronajímají si je od specializovaných leasingových společností. Ty teď drží několik tisíc letadel, pro něž hledají využití. Stejně tak se bez práce ocitl personál. Leasingovky budou své letouny poskytovat za výrazně nižší ceny, aby je vůbec udaly a také piloti a letušky budou mít zájem o práci. Pak už stačí jen vytvořit příslušnou administrativní základnu a začít prodávat letenky. Mnoho aerolinek vznikalo velmi živelně a na pročištěném trhu to bude platit dvojnásob. Výsledkem mohou být především služby za adekvátní ceny. Tedy to, co se Smartwings nikdy příliš nedařilo poskytovat.

Nenechte si ujít
Příjemné procházky malebnou krajinou patří ke koloritu životního stylu v České republice. Vždyť jsme zemí turistických klubů a například nikde jinde na světě nenajdete tak skvěle značenou síť turistických stezek. Nejlepší na tom je, že na rozdíl od mnoha jiných zážitků jsou procházky zcela zdarma a dostupné pro každého stejně, ať už je to boháč nebo člověk, který má hluboko do kapsy a nic moc jiného si dopřát nemůže. Vstup zakázán To vše je teď ale ve velkém ohrožení. Přichází totiž novela o myslivosti, která opravdu nečekaně zasahuje do možnosti procházet se na mnoha místech. Jde o to, že majitelé budou mít mnohem větší kontrolu nad svými lesy. Možná si říkáte, že ty přeci v Česku vlastní především stát, jenže tak tomu vůbec není. Možná ani netušíte, kolikrát jste se na svých toulkách přírodou procházeli v lesním porostu, který někomu patří. Vy jste ho ale mohli zcela volně prozkoumávat, bez jakýchkoliv omezení. To už napříště nemusí být možné, jelikož novela dává majitelům lesů značné možnosti, jak s nimi nakládat. Předně jde o to, že kdo vlastní alespoň 50 hektarů lesa, může si tam zřídit oboru a veřejnosti zakázat, případně výrazně omezit přístup. Lze si ostatně představit i situace, kdy taková obora bude zřízena nikoliv za účelem myslivosti, ale prostě proto, aby měl někdo svůj les jen sám pro sebe, popřípadě proto, aby zde mohl za vstup či průchod vybírat poplatky. Odborníci mají obavy Mohlo by tak dojít k naprosto bizarní situaci, kdy se vydáte na nějakou túru, ale v jejím průběhu budete muset několikrát zaplatit jakési mýto za průchod lesa. Český svaz ochránců přírody proto už bije na poplach a varuje před tím, že běžní lidé jednoduše ztratí přístup k velké části přírody, která jim byla dosud přístupná. “Podle Ministerstva zemědělství se nyní bude oplocení obor (někdy o délce několika km) posuzovat jako drobná stavba a tedy bez povolení stavebního úřadu. Hlavním argumentem ministerstva je přitom ochrana a posílení vlastnických práv,” uvádějí k tomu ochránci přírody. Čtěte také: EU zakáže oblíbené potraviny. Tohle už si v Česku nikdy nekoupíte. Lidé jsou z toho na větvi Dnes je v České republice přibližně na 200 obor, ovšem jakmile vejde zmíněná novela v platnost, jejich počet se pravděpodobně hodně rozšíří. Je pravdou, že účelové zřizování obor se může dostat do rozporu s právem na obecné využívání lesa, ovšem je otázkou, zda bude stát schopen vše náležitě hlídat a kontrolovat. Nehledě na to, že zvířatům budou narušeny jejich přirozené koridory. Foto: Shutterstock, zdroje: ČSOP, ASZ 0SdíleníSdíletTweet [...]
Zdá se, že v České televizi byla rozehrána skutečně velká hra. Velké změny se očekávaly už poté, co loni nastoupil nový generální ředitel Jan Souček. Avšak ten se několik měsíců držel velmi zkrátka a do personálií příliš nezasahoval. Tu a tam se ovšem objevovaly náznaky, že se přeci jen něco chystá. Už to propuklo Například na konci loňského roku skončil kontroverzní moderátor Jakub Železný, byť to bylo vysvětleno tak, že si bere volno na vlastní žádost. Takovýchto případů ale postupně přibývalo. Na neplaceném volnu je nově také známý redaktor Jiří Hynek, který se podle všeho zamotal do kauzy IKEM a čelí podezření, že se snažil ovlivňovat vysílání a reportáže ve prospěch jedné ze stran. Do sporu se Součkem se pustil i známý moderátor Václav Moravec, kdy stížnost na něj se řešila na etickém panelu České televize. Zatímco tento panel se ho zastal, generální ředitel jeho rozbor nepřijal a požadoval ho více zdůvodnit, což je veřejně bráno jako podkopávání Moravcovy pozice a zpochybňování práce etického panelu, který tvoří vážené osobnosti z akademického a odborného světa. Respektive byl jimi tvořen, jelikož se stala skutečně nečekaná věc. Coby vyjádření nesouhlasu s postupem ředitele České televize totiž kompletní etický panel rezignoval. Nezdá se však, že by to Součka nějak zvlášť popudilo. Ústy své mluvčí označil bývalé členy za lidi někdejšího ředitele Petra Dvořáka s tím, že do panelu vybere nové členy. Musí se to vyřešit Každopádně už je naprosto jasné, že v České televizi zuří souboj dvou křídel. Nový ředitel se zjevně rozhodl skoncovat s odporem, který proti němu vytváří dlouholetí zaměstnanci, kteří jsou většinově loajální právě Dvořákovi. V takovém prostředí, kdy řadoví zaměstnanci házejí šéfovi klacky pod nohy, se pochopitelně nedá pracovat, a tak je třeba celou situaci vyřešit. Čtěte také: Česká televize rozzuřila Čechy. Zvyšuje poplatek a platit ho budete muset i za mobilní telefon Vše se přitom děje v době, kdy Česká televize nemá velkou podporu veřejnosti, jelikož lidé si stěžují na nevyvážené zpravodajství. Do toho navíc ČT požaduje navýšení koncesionářských poplatků, což je také mimořádně nepopulární téma. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Kakao astronomicky zdražuje, čokoládová vajíčka jsou na splátky, výrobci typu Marsu potajmu snižují gramáž tyčinek, v Kit Kat nenápadně ubylo čokolády. A bude hůř – tuna kakaových bobů včera prvně v historii uzavřela na ceně přes 200 000 korun Tak draho ještě nebylo Kakaové boby jsou nejdražší v novodobé historii. Tuna kakaových bobů včera poprvé v historii na newyorské burze uzavřela na úrovni převyšující v přepočtu 200 tisíc korun, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže). Konkrétně nyní tuna bobů vyjde na 209 719 Kč. To je skutečně jejich nejvyšší korunová cena za celé období od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Přitom průměrná korunová cena tuny bobů v období od ledna 1993 až do včerejška činí 49 092 korun (viz graf níže – vodorovná křivka). Včerejší uzavírací cena je tedy více než čtyřnásobná oproti dlouhodobému průměru. Rekordní je ovšem cena kakaa také v dolarech. Tuna bobů včera obchodování uzavřela na cenovce 8939 dolarů. Přitom průměrná burzovní cena bobů se v období od roku 1959 do letoška pohybuje kolem 1727 dolarů. Nynější cena je tedy více než pětinásobná, ač toto vyjádření nebere v potaz inflační znehodnocování dolaru. Za posledních dvanáct měsíců kakaové boby v dolarech zdražily o zhruba 210 procent. Bezprostředním důvodem je vlna veder v kombinaci se značnou vlhkostí, která letos v únoru zasáhla země jižní části západní Afriky, včetně Pobřeží slonoviny a Ghany, které představují dva světově vůbec největší producenty kakaových bobů. Teploty v dané části Afriky v únoru stoupaly až na 40 stupňů Celsia. Pocitová teplota však kvůli zvýšené vlhkosti dosahovala až k padesáti stupňům, protože vlhké ovzduší omezuje možnost pocení se, tedy přirozeného ochlazování se organismu. Experti abnormální počasí dávají do souvislosti s procesem klimatických změn. Bude ještě hůř Abnormálně vysoké teploty však ohrožují také právě kakaovníky. Již v dubnu přitom tradičně začíná jedna ze sklizňových sezón roku. Obchodníci s kakaem se domnívají, že sucho poničilo úrodu tak rozsáhle, že jsou současné cenové nárůsty opodstatněné – a mnozí dokonce soudí, že cena půjde ještě výše. Podle únorové analýzy americké banky Citigroup mohou kakaové boby zdražit až na úroveň 10 tisíc dolarů za tunu, a to v během následujících měsíců. Jen letos přitom kakaové boby zdražily na burze v New Yorku o 113 procent. Tento dramatický letošní nárůst přitom ještě na pulty obchodů v Evropě nedorazil. Současné ceny čokolády a výrobků z ní odrážejí v Evropě, včetně Česka, tak maximálně jen loňské zdražení kakaových bobů, z nichž se čokoláda vyrábí. Letošní zdražení bobů se kvůli předzásobování výrobců čokolády zatím v její ceně neprojevuje. Jenže časem se samozřejmě projevovat začne. I zákazníci v Česku se tak musí připravit na zdražování čokolády a čokoládových výrobků. Nebo na nenápadné zmenšování velikosti tabulek čokolády nebo třeba gramáže čokoládových tyčinek – při zachování ceny, ovšem. Takto prudce vystřelila cena kakaa v posledních týdnech. / Foto: Lukáš Kovanda Výrobci snižují gramáž Již loni reagoval na růst cen kakaových bobů cukrovinkářský kolos Mars, jehož tyčinky jsou dobře známé také v Česku. Mars potajmu snížil gramáž své čokoládové tyčinky Galaxy, aniž by tedy ovšem snížil také její cenu. V podobném duchu – a kvůli pokračujícímu růstu cen kakaa ještě intenzivněji – budou v nadcházejících měsících reagovat na situaci také další výrobci cukrovinek a čokolády. Klíčový rival Marsu, společnost Hershey, už nenápadně snížila obsah čokolády a kakaového másla ve své klasické tyčince Kit Kat, dobře známé opět i konzumentům v Česku. Čtěte také: Ceny potravin v Česku brzy znovu vystřelí vzhůru. Ekonom prozradil datum. To snad není možné Výrobci cukrovinek začínají ve zvýšené míře nahrazovat čokoládu ve svých výrobcích třeba karamelem, místo kakaového másla zase uplatňují třeba lacinější palmový olej. Do toho dochází ke zmíněnému zmenšování, „smrskávání“, gramáže či velikosti tyčinek a jiných výrobků, a to při zachování ceny, tedy v souladu s praktikou označovanou jako „smrskflace“. Přesto výrobce cukrovinek nakonec zdražující kakao dožene. Ne všichni zákazníci budou tolerovat levnější náhražky a sníženou gramáž za nezměněnou cenu. Banka Morgan Stanley nedávno zhoršila své doporučení ohledně akcií zmíněné čokoládovny Hershey. Růst cen kakaa, jenž započal v polovině loňska, podle banky na Hershey plně dolehne v příštím roce. Už od začátku loňského května se ale její akcie propadly o takřka třicet procent. Čtěte také: Kaufland v Česku spustil úžasnou novinku. Je to tady, konečně tu nakoupíte za ceny jako v Polsku Malou ochutnávkou toho, co vše se ještě může na trhu s čokoládou stát, je nynější předvelikonoční dění v Brazílii, tedy v zemi, kde lidé oslavě Velikonoc tradičně přikládají poměrně silný význam. Někteří tamní prodejci oblíbených čokoládových vajíček je už kvůli růstu ceny nabízejí na splátky. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]

Šéfredaktor deníku Mix24.cz. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a již více než dvacet let působí v médiích na redaktorských a editorských pozicích. Specializuje se na oblast ochrany spotřebitele.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *