Konkubíny se vzbouřily proti císaři. Přišel tvrdý trest

Konkubíny jsou úzce spjaty s čínskou historií. Stejně jako pokusy o atentáty na císaře. Oba tyto pojmy spojuje navíc i jedna událost, k níž v čínských dějinách došlo. Jmenuje se Renyinské spiknutí a nedopadlo tak, jak bylo původně zamýšleno.

Konkubíny a jejich hlavní cíl

Pojďme si nejprve společně připomenout, kdo byly konkubíny a jaké bylo jejich postavení ve společnosti. Přestože je jejich existence spjata nejvíce s čínskou historií, vyskytovaly se také ve starověké Mezopotámii a Římě. Ovšem na druhou stranu je pravda, že právě v Číně zanechala jejich existence nejvýraznější stopu. Konkubíny byly společnice, které s mužem udržovaly milostný vztah, nebyli ovšem sezdáni. V současné době by se o konkubínách řeklo, že to jsou milenky. Cílem každé konkubíny ve starověké Číně bylo otěhotnění s císařem. Díky tomu se totiž jejich postavení ve společnosti zlepšilo.

Z konkubíny císařovnou

Příkladem toho, kam to až konkubína mohla v Číně dotáhnout, je příběh konkubíny Wu Čao. Ta žila v šestém až sedmém století našeho letopočtu, a dokonce byla jmenována císařovnou. V mládí se stala konkubínou, ale získala si pozornost Kao-cunga, čínského císaře, který ji dokonce přenechal vládu nad zemí. Jeho špatný zdravotní stav mu totiž nedovoloval vládnout.

Příčiny vedoucí k Renyinskému spiknutí

Ovšem Renyinské spiknutí nemá bohužel s tímto až pohádkovým životním příběhem konkubíny Wu nic společného. Došlo k němu totiž došlo v 16. století, v době vlády dynastie Ming, a podílelo se na něm 16 konkubín. Jaké byly příčiny tohoto činu?

Císař Ťia-ťing, který byl v té době u moci, byl proslulý svým krutým chováním a zacházením s mladými dívkami. Ty byly drženy v paláci a jako obživa jim sloužila pouze dešťová voda a morušové listy. Věk těchto dívek se pohyboval mezi 13 a 14 lety. Kromě nedostatku jídla a pití byly také vydány napospas císaři a musely plnit každý jeho rozmar. Pokud neuposlechly, byly surově bity, popřípadě vyhozeny na ulici. Proto se není čemu divit, že na císaře nachystaly past.

Průběh Renyinského spiknutí

Když jednoho večer císař Ťia-ťing usnul u jedné ze svých konkubín, která se jmenovala Duan, 16 dalších konkubín se vydalo za ním a ve spánku se jej pokusily uškrtit hedvábným šátkem nebo v provazem, v tom se historické prameny liší. Jedna z konkubín ale dostala strach a vydala se varovat císařovu ženu Fang. Ta dorazila do komnat konkubíny Duan společně s eunuchy, kteří se císaře snažili probudit. To se jim po osmi hodinách povedlo, ale císařovna Fang zuřila vzteky – a všechny konkubíny v paláci nechala zajmout.

Foto: Shutterstock

Vysoký trest pro palácové ženy

Tím ovšem trest pro tyto ženy, které se na spiknutí přímo či nepřímo podílely, neskončil. Císařovna Fang nechala osud těchto žen zpečetit opravdu krutým způsobem. Všechny byly odsouzeny k smrti pomalým řezáním. Ale trest smrti nepotkal pouze palácové ženy, nýbrž i jejich chotě a další příbuzné. Aby se podobný incident již neopakoval, byla těla konkubín po usmrcení vystavena v paláci pro výstrahu ostatním.

A jak to bylo s císařovnou Fang?

Přestože se na odsouzení konkubín strašlivý císař  Ťia-ťing nepodílel, nemohl své ženě odpustit, že nechala zabít také jeho oblíbenkyni Duan, která byla údajně nevinná. Proto i císařovnu potkal nehezký osud. O několik let později, kdy část paláce zachvátil požár, odmítl císař svou ženu zachránit a nechal ji uhořet.

Zastávat post konkubíny tedy opravdu nebylo nic záviděníhodného. Přestože existují výjimky, platí pravidlo, že osud konkubín byl protkán s nemilosrdným zacházením.

Foto: Shutterstock, zdroj: Wikipedia

Nenechte si ujít
Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
View all comments