Největší zlatý poklad v Evropě našel Čech. Jenže o něj přišel

Kdo by si nepřál stát se ze dne na den milionářem? Tento sen se málem splnil v 18. století jednomu sedlákovi na Rokycansku, který našel opravdový zlatý poklad. Jak k tomu došlo, co mu stálo v cestě a kdo byl původním majitelem pokladu?

Nejdražší vesnice na světě

Na Rokycansku se nachází vesnice, která se může chlubit něčím neuvěřitelným. V roce 1771 byl totiž v Podmoklech, jak se vesnice jmenuje, nalezen největší zlatý poklad. Nejenom v celé České republice, ale také v celé Evropě. Těmto nalezeným mincím, kterých bylo okolo sedmi tisíc, se přezdívá podmokelský poklad.

Poklad v Podmoklech

Píše se rok 1771, konkrétně 12. června 1771, a vesnici Podmokly na Rokycansku postihly záplavy. Kdyby tehdy její obyvatelé tušili, co jim povodeň přinese, možná by z ní nebyli tak nešťastní. Ve stejný den šel totiž kolem rozvodněného potoka jistý Jan Koch, obyčejný sedlák, který se živil jako nádeník. V okolí potoka zahlédl něco blyštivého. Při bližším zkoumání zjistil, že se jedná o jakési malé blyštivé plíšky podobné knoflíkům. Proto nelenil a několik jich vzal domů dětem na hraní.

Duhové knoflíky, které se blyští na slunci

Jenomže, tyto blyštivé knoflíky, o nichž se Koch domníval, že jsou zcela bezcenné, byly ve skutečnosti duhovky. Zlaté keltské mince zvané statéry, které svou přezdívku duhovky získaly díky tomu, že se na slunci blyští. Jak vás již jistě napadlo, nález takových mincí byl něco neuvěřitelného. V podstatě našel Jan Koch poklad nevyčíslitelné hodnoty, protože se usuzuje, že v Podmoklech bylo nalezeno sedm tisíc těchto mincí.

Foto: Shutterstock

Radost celé vesnice

Když si hrajících dětí Jana Kocha všiml místní židovský obchodník, nabídl se, že za směšný obnos knoflíky odkoupí. Koch na tom neviděl nic divného, ale záhy jemu, i zbytku vesnice došlo, že se jedná o něco cenného. Proto se celá vesnice vydala k potoku a odnášela si domů náruče zlatých mincí.

Poklad musí být zabaven

Jenomže radost obyvatel z nalezeného pokladu neměla bohužel dlouhého trvání. Nedlouho po objevu se totiž o mincích dozvěděl majitel panství. Tím byl Karl Egon I. z Fürstenbergu. Jakmile se o vzácném objevu doslechl, nelenil a do vesnice ihned vyslal dráby, kteří měli za úkol celý poklad zabavit. Koneckonců, jak se Karl Egon I. domníval, pozemek, na němž vesnice stála, patřil jemu, tudíž i nalezený poklad byl přeci jeho.

Nemilosrdní drábové

Pokyny, které byly drábům předány, zněly jasně. Všechno zlato mělo být zabaveno. V případě nutnosti bylo možné použít i násilí, k čemuž také došlo. Pokud některé rodiny nechtěly vydat nalezené mince, drábové použili násilí. Muže přivázali k lavicím a mrskali je tak dlouho, dokud nebylo všechno zlato odevzdáno. Poté, co drábové obešli všechny domy ve vesnici, vydali se na místo nálezu, kde našli mnohem více mincí, než doposud zabavili. Karl Egon I. se tak stal majitelem obrovského pokladu. Bohužel nalezené mince nechal okamžitě roztavit a vyrazil z nich tereziánské dukáty a pamětní medaile se svou podobiznou.

Proč se v Podmoklech nacházel poklad?

Z obrovského podmokelského pokladu, který vážil přes třicet kilogramů, se tak dochovalo pouze několik málo mincí, které jsou k vidění v Národním muzeu v Praze a také v křivoklátském muzeu. Otázkou ale zůstává, proč se vůbec mince v Podmoklech nacházely. Nejpravděpodobnější možností je ta, že se jednalo o keltský národní poklad, který byl schován před Římany a Germány.

Zajímá-li vás, jak místo nálezu vypadá, udělejte si výlet do Podmokel. Místo nálezu je označeno a opatřeno památníkem s prostým označením: 1771.

Foto: Shutterstock, zdroje: Blesk, Faei

Nenechte si ujít
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments