Koronavirus je příliš komplikovaný. Kolektivní imunity nikdy nemusíme dosáhnout, tvrdí vědci

Kolektivní nebo také stádní imunita je v mnoha strategiích boje proti koronaviru finálním cílem. V průběhu času se liší pouze způsob, jak jí dosáhnout. Na počátku epidemie mnozí uvažovali o tom, že by bylo nejlepší koronavirus nechat projít populací a získat tak rychle kritickou míru imunity, jež by následně viru bránila v dalším šíření. Částečně do toho vstoupila Velká Británie, která pak horko těžko dostávala první vlnu epidemie pod kontrolu. Hojně bývá zmiňováno také Švédsko, ale to do značné míry chránilo nejohroženější skupiny obyvatel.

Dnes už je jisté, že virus nemůžeme nechat žádným způsobem v populaci působit, protože nás vždy zahnal do úzkých. Ke kolektivní imunitě tak lidstvo směřuje oklikou, tedy prostřednictvím očkovací kampaně. Ale ani to nebude tak jednoduché, jak se možná zpočátku zdálo.

Zjednodušeně řečeno, práh kolektivní imunity je podíl obyvatelstva, který musí mít imunitu, aby virus odezněl. Ve skutečném světě je to složitější,” uvedla pro CNBC Lauren Ancel Meyers, která se na univerzitě v Texasu zabývá matematickými modely šíření viru.

Podle ní má sice lidstvo určitou naději, že kolektivní imunity dosáhne očkováním. Stále však v tomto ohledu o koronaviru víme příliš málo. Například stále nevíme, jak přesně má vypadat hráz, která zamezí dalšímu šíření epidemie, tedy kolik procent populace je třeba mít proočkovaných. “Velice to záleží na nakažlivosti. A čelíme variantám, které mají různé schopnosti se šířit, myslím, že kvůli tomu je velmi obtížné kolektivní imunity dosáhnout nebo na ni spoléhat,” říká Meyers.

Podobně se na to dívá český biochemik Jan Konvalinka. “Jsou to poměrně komplikované matematické modely, které vycházejí z infektivity viru. A vzhledem k tomu, že ta je hodně vysoko nad chřipkou, potřebujeme mnohem větší proočkovanost, abychom dosáhli kolektivní imunity,” řekl Konvalinka pro Český rozhlas. “Možná jí ale nikdy nemusíme dosáhnout. A potom by bylo minimálně důležité, abychom dosáhli co největší ochrany ohrožených, a zbytek populace bude promořován. Není to výsledek, který by se mi líbil, ale možná to bude výsledek, který budeme muset akceptovat.

Podle Andrewa Polla z Oxfordské univerzity, který se podílel na vývoji vakcíny AstraZeneca, mohou matematici spočítat, jak velkou část populace je nutné proočkovat. Například v případě spalniček to je celých 95 % populace, zatímco pro jiné viry stačí kolem 80 %. Koronavirus však poměrně rychle mutuje a už se ukázalo, že se to má vliv i na účinnost očkování.

Další věcí je potom ochota lidí nechat se proti koronaviru očkovat, která podle všeho klesá spolu s tím, jak klesá pocit nebezpečí v důsledku slábnoucí epidemie. Například v České republice se dosud na kritických 80 % proočkovanosti nedostala žádná z věkových skupin obyvatelstva. Není proto vyloučeno, že se přístup státu nakonec změní a očkování proti covidu nařídí tak, jako v případě řady jiných vakcín.

Foto: Shutterstock

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments