Nefunguje to. Proč bylo vytvoření koalic PirStan a Spolu obrovskou chybou, která vystřelí k moci Babiše?

Poslední předvolební průzkumy stále jednoznačněji ukazují, že vytvoření dvou velkých koalic s jednotným cílem odstavit Andreje Babiše od moci, zřejmě nebyly tím nejlepším možným řešením. Navzdory veškeré jejich snaze je dnes pravděpodobnější to, že se Babišovi znovu podaří sestavit jeho vládu a pět koaličních stran zůstane na ocet. A i kdyby se mu to nepodařilo, je tu velká otázka, na kterou se často zapomíná: jak by pětice mnohdy velmi odlišných stran mohla vytvořit stabilní vládu?

Vytvoření koalic PirStan a Spolu je učebnicovým příkladem toho, jak jsou s vidinou jednoho velkého cíle přehlíženy veškeré problémy. V době, kdy koalice vznikaly, se mohlo zdát, že Babiše jiným způsobem zkrátka porazit nelze. Byl tu racionální kalkul spočívající v tom, že jedno větší uskupení dostane více mandátů v Poslanecké sněmovně, než kdyby kandidovaly dvě či tři strany samostatně a daly dohromady procentuálně stejný výsledek. Tuto nerovnost však shodil ze stolu Ústavní soud a říjnové volby budou prvními, v nichž už menší strany nebudou mít tuto významnou nevýhodu.

To pochopitelně nemohl dopředu nikdo tušit. Tento faktor však ještě více podtrhuje nesmyslnost koalic. Hlavním problémem, který uskupení Spolu a PirStan mají, je totiž ztráta identity. Už mnohokrát se ukázalo, že volby jsou do značné míry emocionální záležitost a že programy hrají podružnou roli. Jenže jak nadchnout voliče pro zcela nové značky, za nimiž se navíc skrývají strany s různými zájmy?

Stalo se to vlastně to nejhorší, co se stát mohlo. Mezi účastníky koalic nastalo takzvané obrušování hran, tedy snaha upozadit témata, na kterých se neshodnou. Typicky jde o spor ODS a TOP 09 o to, zda by se mělo přijímat euro. Zatímco ODS je striktně proti, TOP 09 je naopak propagátorem společné měny. Jenže ani jedna ze stran teď před volbami nemůže o svém přirozeném tématu mluvit, protože kandidují společně. Omezují se tak na neurčité sliby o vyrovnaném rozpočtu, přičemž raději nezabrušují do detailů, protože ani na nich by se dost možná neshodli. Na čem se shodnou? To je pochopitelně odpor vůči Babišovi. Jenže to je málo.

Proč v předvolební kampani tak zoufale chybí zajímavá témata? Protože je koalice raději neotevírají, aby si nepřidělaly problémy. Ve výsledku však působí jalově. Málokdo vlastně ví, co od PirStanu či Spolu ve skutečnosti čekat, protože to dost možná neví ani strany samotné. Vše chtějí řešit až po volbách. Jenže pak přijde ještě větší bolehlav, a to nutnost spojit se do jedné megakoalice, ve které to už nebude jen o sporu ODS s TOP 09, ale rovnou ODS a Pirátů, tedy stran, jež jsou na zcela opačných pólech politického spektra.

Je to pochopitelně jen teorie, ale něco mi říká, že pokud by strany kandidovaly samostatně, mohly být jejich výsledky v současné době někde úplně jinde. ODS by mohla dělat svou autentickou pravicovou politiku a neodrazovat potenciální voliče spojením s dvěma menšími stranami. Stejně tak Piráti mohli znovu vytáhnout svůj silný étos, který tak zabodoval v předchozích volbách. Namísto toho se, i kvůli spojení se STAN, snažili působit státnicky a přijatelně pro všechny. Naopak umírnění Starostové mohli lépe cílit na své voličské jádro, které o nich teď pochybuje právě kvůli spojení s Piráty.

Byla to rizika, o kterých se vědělo. Bohužel se naplnila v plné míře. Ve výsledku tak spojení do velkých koalic může přinést přesný opak než to, proč vlastně vznikly. Umožní Andreji Babišovi vládnout dále. Hnutí ANO totiž ve srovnání s nepřehlednými koalicemi působí suverénně a samostatně, zkrátka jako silný hráč, který nemá potřebu se s někým spojovat.

Přitom si lze tak snadno představit situaci, kdy by ODS i Piráti sami o sobě dostali po dvaceti i více procentech. Zbylé tři strany by rovněž mohly zabodovat lépe samy o sobě.

Odebírat
Upozornit na
guest
12 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
View all comments