Nejničivější katastrofy v dějinách lidstva. Čísla obětí berou dech

Ačkoliv bychom všichni rádi žili v bezpečném světě, navzdory veškerým snahám se tu a tam přihodí katastrofa gigantických rozměrů. Takové katastrofy jsou obvykle přelomové a stojí životy stovek tisíc lidí. Určitě stojí za to si připomenout ty nejničivější katastrofy, které lidstvo kdy potkaly.

Povodně v Číně

Kdy: červenec/srpen 1931, Počet obětí: 2 až 4 miliony

Za největší klasickou přírodní katastrofu 20. století a pravděpodobně celé historie jsou považovány záplavy, které postihly Čínskou republiku v roce 1931. Nešlo o lokalizovanou událost, ale sérii záplav na proudu řeky Jang-c’-ťiang, tedy takzvané Modré řeky, jak je známá v některých jazycích včetně češtiny.

Na povodně bylo zaděláno velkým suchem, které v Číně panovalo v letech 1928 až 1930. Na konci tohoto roku pak došlo k silným sněhovým bouřím, a když přišlo jarní tání, hladiny řek stouply a půda nasákla vodou. Do toho se přidala mohutná vlna dešťů a cyklónů. Ta dosáhla vrcholu v červenci 1931. Na přelomu července a srpna pak došlo k tomu, že se Jang-c’-ťiang na několika místech vylila z břehů.

Tisíce lidí se utopilo, ale ještě více zemřelo v důsledku vyhladovění, které způsobilo odříznutí některých oblastí od zbytku země. Sekundární vlna úmrtí pak přišla v důsledku epidemie cholery a tyfu. Na některých místech se objevily dokonce případy kanibalismu.

25. srpna došlo k další obrovské katastrofě, kdy voda prolomila hráz rybníka Kao-jou a obří vlna smetla spící město. Najednou se tak utopilo přibližně 200 000 lidí. Celkové ztráty se odhadují až na 4 miliony lidí, v což jsou počítány i oběti sekundárních dopadů záplav. Nějakým způsobem bylo záplavami postiženo 51 milionů lidí, což představovalo čtvrtinu tehdejší čínské populace.

Záplavy na Žluté řece

Kdy: září 1887, Počet obětí: 1 až 2 miliony

Takzvaná Žlutá řeka pramení v Tibetské náhorní plošině ve výšce 4800 metrů nad mořem a její délka dosahuje neuvěřitelných 5464 metrů, kdy ústí v zálivu Po-chaj. Řeka je typická tím, že se v ní nachází velké množství hornin. Tyto jílovité částice zbarvují vodu do žluta, od čehož je odvozeno jméno řeky.

Koncem 19. století vedly silné přívalové srážky k tomu, že se Žlutá řeka rozvodnila ve vícero mocných toků, které se rozlily do obvykle hojně osídlených oblastí. Jak je totiž známo, lidská sídla se budovala především kolem řek. V roce 1887 přišly obrovské přívalové vlny, které smetly z povrchu přibližně 600 měst a vesnic. Počet obětí se různí podle pramenů, ale odhaduje se někde mezi jedním a dvěma miliony lidí.

Zemětřesení v Šen-si

Kdy: 23. ledna 1556, Počet obětí: 830 000

Poměrně málo známé, ale přesto je zemětřesení v čínské provincii Šen-si považováno za nejničivější v lidské historii. Bylo při něm zničen pás země o délce 800 kilometrů a v některých okresech bylo zabito až 60 % obyvatelstva. Lidé v té době žili v obydlích vyhloubených ve sprašových svazích. Mnoho z nich se při zemětřesení sesulo a své obyvatele pohřbilo.

Škody byly obrovské, jakkoliv se z dnešního pohledu velmi obtížně vyčíslují. Obvykle je udáván počet obětí číslem 830 000. Došlo ale také k obrovským materiálním škodám, kdy velká část vnitřní Číny byla zničena. Rozměr škod je možné přirovnat pouze k výbuchu atomové bomby.

Cyklón Bhola

Kdy: 13. listopadu 1970, Počet obětí: 500 000

Zatím nejničivější tropická cyklóna zasáhla v listopadu 1970 východní Pakistán, dnešní Bangladéš. O život přišlo více než půl milionu lidí, především v důsledku vzedmutí mořské hladiny, jež zaplavila většinu níže položených oblastí v Deltě řeky Gangy.

Dopady prohloubila také neschopnost vládnoucí vojenské junty zvládnout záchranné operace. V důsledku toho pak vlivem odporu k centrální vládě došlo k vyhlášení nezávislosti Bangladéše.

Zemětřesení na Haiti

Kdy: 12. ledna 2010, Počet obětí: 150 000 až 300 000

Ničivé zemětřesení zasáhlo v lednu roku 2010 jednu z nejchudších zemí na světě – Haiti. Materiální škody byly obrovské. Poškozena byla velká část budov, včetně klíčové infrastruktury. Došlo také k narušení telekomunikací, což ztížilo záchranářské práce. V hlavní městě země Port-au-Prince se zřítilo 90 % škol. Odhad počtu obětí kolísá mezi 150 až 300 tisíci. Nějakým způsobem zemětřesení poznamenalo 3,5 milionu lidí, přičemž velkou část z nich připravilo o střechu nad hlavou. Zajímavé je, že v sousední Dominikánské republice se budovy sice otřásaly, ale nedošlo zde k žádnému velkému poškození.

Foto: Freepik

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments