Neuznávání protilátek proti covidu je podivné. V lidech vzbuzuje nedůvěru ve stát

Češi stále více nerozumí tomu, proč si nemohou nechat změřit protilátky na covid a následně se s ohledem na očkování zařídit podle zjištěného výsledku. Pokud by jich měli málo, nechají si aplikovat vakcínu. Pokud se protilátek v jejich těle naopak nachází vysoké množství, mohli by se namísto potvrzení o očkování či negativním testem prokazovat právě jimi. Působí to přirozeně a velmi logicky, jenže to bohužel není možné.

Protilátkami získanými po onemocnění jakoby se nikdo nezabýval. Řada expertů je přitom považuje za možná ještě přínosnější než imunitu, kterou člověk získá uměle po očkování. Ostatně, ministerstvo zdravotnictví imunitu po nemoci svým způsobem uznává. Automaticky všechny po pozitivním testu na koronavirus dalšího půl roku pardonuje od očkování či testů. Stačí potvrzení o tom, že jste jednou byli pozitivní a následně prošli karanténou.

Tady je ale první kámen úrazu. Mnoho lidí má sice pozitivní test, ale nemoc covid-19 u nich nepropukne ani v nejlehčí formě. S těmito lidmi, kterým infekce mohla uvíznout jen na sliznici a jejich imunita se s ní vypořádala bleskurychle, se zachází stejně jako s těmi, kdo třeba měsíc leželi v nemocnici, kde se jejich tělo s nemocí všemi silami pralo. Dnes už přitom víme, že z hlediska protilátek záleží i na vážnosti prodělaného onemocnění. To však ministerstvo zdravotnictví vůbec nereflektuje. Potom ale jako s bezinfekčními zachází i s těmi, kdo se mohou jednoduše znovu nakazit a nemoc roznášet. Nemluvě o falešně pozitivních testech, které rozhodně nejsou statisticky bezvýznamné.

Mnohem logičtější by přeci bylo zavést alespoň nějaký program na měření protilátek. Lidé, kteří si nechali protilátky za své vlastní peníze změřit, totiž zjišťují, že jich mají v řadě případů značné množství i výrazně déle než půl roku po prokázání infekce. Zatím nevíme, jak dlouho tyto protilátky vydrží a jakým způsobem se budou chovat při setkání s novými mutacemi, na to je tu koronavirus přeci jen příliš krátkou dobu. Jenže to přesně nevíme ani u očkování, kde stále nebylo stanoveno ani to, zda bude zapotřebí přeočkování. A v této situaci, kdy toho moc nevíme, automaticky zahazujeme to asi vůbec nejlogičtější poznání, tedy, že přirozené protilátky zkrátka fungují.

Lidé přestávají rozumět tomu, jak se vláda chová a proč je nutí do co nejrychlejšího očkování, když mají protilátek stále velké množství. Naopak se vůbec neřeší riziko toho, když se někdo nechá očkovat poměrně krátce poté, co koronavirus prodělal, natožpak očkování do nezjištěné infekce, které může mít nepříjemné vedlejší efekty.

Dnes už také velmi dobře víme, že očkování sice chrání před těžkým průběhem onemocnění, ovšem nechrání před samotnou infekcí. Nakažených očkovaných přibývá všude v Evropě, a přestože už tolik nekončí v nemocnicích, mohou nakazit ostatní. Přesto se s nimi zachází jako s bezinfekčními. Na tento rozpor se snaží upozorňovat i Nejvyšší správní soud, ale ministerstvo zdravotnictví jeho výhrady ignoruje.

Na uznávání protilátek se navíc neshodnou ani tuzemští experti. Zatímco epidemiolog Roman Prymula by to považoval za rozumné, další epidemiolog Petr Smejkal je proti. Nutno ale dodat, že ti, kdo jsou v opozici, nedokáží nabídnout dostatečně silné argumenty pro svůj názor. Pouze tvrdí, že zatím účinnost přirozených protilátek nikdo nepotvrdil. To je ale nesmysl. Pokud by si tělo koronavirus “nepamatovalo”, znamenalo by to, že i jakékoliv očkování je nesmysl.

Celé je to tak o tom, že lidem není poskytnuta žádná volba a stát jim shora nařizuje jedinou možnost, která je pro něj nejpřehlednější: masové proočkování, ze kterého přestává být úniku. Je to mustr, kterým je bohužel české zdravotnictví dlouhodobě zatížené. Svým “klientům” nedává na výběr z vějíře možností, které připadají v úvahu, ale jako buldozer postupuje podle jednoho jediného návodu.

Nesmyslnost této situace pak ještě podtrhují příběhy jako ten, který napsala premiérova dcera Vivien. Ta si nechala změřit protilátky a na základě toho se rozhodla, že se očkovat nenechá. Andrej Babiš potom prohlásil, že takový postup má něco do sebe a Česko by ho mělo zvážit.

Foto: Shutterstock