Pochopil, že jeho sny o nadvládě nadřazené árijské rasy jsou u konce. Prohrál. Adolfu Hitlerovi bylo jasné, že mu nic jiného nezbývá, a tak se připravil na odchod na onen svět. Chtěl mít všechno pod kontrolou, nic neponechal náhodě. Kapsli s kyanidem proto nejdříve vyzkoušel na své zvířecí družce, fence německého ovčáka jménem Blondi.
Na ostatky lili benzín
Jed účinkoval. Přesto tomu příliš nevěřil a 30. dubna 1945 si ve svém bunkru v říšském kancléřství v Berlíně zvolil ještě ránu kulkou do hlavy. Pro Evu Braunovou, která se jenom pár chvilek před smrtí stala Hitlerovou zákonitou chotí, byl pak jed elegantním způsobem, jak zemřít. Nechtěla krev, přála si zůstat krásná i v posledních chvílích. Nikdo to ale nemohl ocenit, protože jasný příkaz jejího manžela zněl: Naše těla musíte spálit. Měl hrůzu z toho, že by se jeho mrtvola dostala do ruských rukou a nedej bože byla veřejně vystavována. Takové ponížení odmítal dopustit, což také zdůraznil svému komorníkovi Heinzi Lingemu.
Jakmile se z vůdcovy kanceláře v jeho bunkru ozval osudný výstřel, Linge s ostatními začal konat. Okamžitě bylo dopraveno na místo 180 litrů benzínu. Linge s asistencí Hitlerova pobočníka Otty Günsche a vůdcova osobního řidiče Ericha Kempky rychle vynesli obě mrtvá těla únikovým východem ven z bunkru do zahrady. Okamžitě na ně začali lít benzín.
Zbyla jenom čelist
Byla to pekelná práce, odehrávající se v gejzíru střepin pocházejících ze sovětských granátů. Pro jistotu vběhli zpátky do vchodu bunkru, nechtěli sami skončit v jednom plameni s mrtvým párem. Stačilo tak málo, aby od střepin chytli. Nikdo už se neodhodlal udělat pár kroků a těla zapálit, jak vůdci slíbili. Pochlapil se prý nakonec Günsche, který na Hitlerovu mrtvolu hodil hořící hadr. Podle jiné verze to ale byl Hitlerův tajemník Martin Bormann, kdo po mrtvém vůdci mrštil hořící papír. Ostatky okamžitě začaly hořet, ovšem oheň je nestrávil celé. Skončily v kráteru, vytvořeném od vybuchlého granátu, kde se na ně vrhli Sověti.
Z Hitlera zbyla čelistní kost a lebka uchovávaná v moskevských archivech. Ovšem analýza DNA v roce 2009 ukázala, že jeho domnělá lebka ve skutečnosti patřila 20-40 leté ženě. Hitlerovi náležela pouze čelist se zuby, což v roce 2018 potvrdili francouzští patologové. Podle provedené chemické zkoušky také Hitler před smrtí pozřel kapsli s kyanidem.
Foto: Shutterstock, zdroj: ca.finance, historymatters
