Prezident Miloš Zeman významně vstoupil do hry, ve které se hraje o velmi vlivný post šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterému se v běžné mluvě říká antimonopolní úřad. Jeho dlouholetý šéf Petr Rafaj už nedokáže ustát sérii kauz, jež na něj v poslední době praskly a de facto potvrdily delší dobu trvající podezření, že tento člověk jde na ruku lidem, o kterých má nezávisle rozhodovat. Jeho odvolání u prezidenta, jenž jako jediný o tom může rozhodnout, iniciovali premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček.
Mocný úředník Mlsna
Zeman, nebo spíše jeho okolí, však ucítili šanci urvat něco pro sebe. Přesně podle mustru, který v minulosti předvedli už mnohokrát. Prezident měl Rafaje na soukromé schůzce vyzvat k tomu, aby sám rezignoval. Ostatně, pro něj nejde o významnou ztrátu – druhý šestiletý mandát mu končí už v příštím roce. Naopak Zeman tímto dostává šanci dostat do čela antimonopolního úřadu svého člověka na dlouhou dobu dopředu. Babišovi s Hamáčkem dost možná řekl, že se o Rafaje postará, ale že chce mít (hlavní) slovo ve výběru jeho nástupce.
Tím se má podle informací Lidových novin stát dosavadní náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, který ve státním aparátu plnil už řadu funkcí a jednu dobu byl dokonce ministrem bez portfeje Nečasovy vlády za obskurní stranu LIDEM, za níž coby pohrobkem Věcí Veřejných stáli pražští kmotři.
Mlsnovy ambice vrcholily někdy kolem roku 2013, kdy se pokoušel stát se zástupcem České republiky u Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku. Na tento post ho doporučila právě Nečasova vláda, ale u Soudního dvora narazil. Nestává se to často, ale jeho nominace byla odmítnuta. Tehdejší předseda ČSSD v návaznosti na to označil Mlsnu za směšnou figurku, která by měla okamžitě odejít z vlády.
Podezřelé vazby
Vláda však vlivem Nečasova skandálu padla sama. Mlsnovu kariéru to ale nijak zvlášť nepoznamenalo. Díky spojenectví se Zemanem a jeho okolím získal post náměstka ministryně spravedlnosti Marie Benešové v úřednické Rusnokově vládě. V následné vládě sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců pak zastával nejprve post náměstka ministra školství a následně ministra vnitra. Tam zůstal až dodnes, ale mezitím ještě vykonával funkci místopředsedy Komise rozhodčích FAČR. Podle jejího tehdejšího předsedy Michala Listkiewicze byl Mlsna do této funkce doporučen trestně stíhaným fotbalovým bossem Miroslavem Peltou.
Petr Mlsna je navíc spojen i s kontroverzními rozhodnutími na samotném ÚOHS, jak prozradil konzultant Tomáš Pfeffer. “V roce 2017 Mlsna zadával ve své sekci na ministerstvu vnitra velkou veřejnou zakázku. Šlo o projekt e-Sbírky a e-Legislativy. Zadávací dokumentace byla i na poměry tuzemského IT hodně nejasná a lajnovala soutěžní hřiště dost divoce. Napadli jsme ji námitkami a záhy skončila v Brně na ÚOHS. Ten ale vydal formální alibistické rozhodnutí, kterým zakázku podržel,” uvedl Pfeffer na svém Facebooku. Později se měl dozvědět, že úřad původně prošetřil věc tak, že dojde ke zrušení soutěže. Jenže následně se Mlsna objednal na schůzku k Rafajovi a bylo rozhodnuto opačně. “Jenom říkám nahlas, že pro mě je Petr Mlsna člověk, který se uměl s Rafajem dohodnout a neváhal využít jeho ovlivnitelnosti.”
Petr Mlsna je člověk, který má až příliš mnoho podezřelých vazeb. Už jen skutečnost, že ho do funkce navrhuje Hrad, musí v dnešní době budit pozornost. Byl to ostatně premiér Andrej Babiš, který Zemanovo okolí obvinil z toho, že “dělá kšefty na prezidentovu hlavu”. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potřebuje po katastrofálním Rafajově vedení člověka silného a čistého. Bohužel však není příliš pravděpodobné, že ho současná politická konstelace dokáže vygenerovat.
Foto: Ministerstvo školství
