Před 25 lety utekl vrah Winkelbauer. Policii půl roku unikal, skolili ho až turisté

Vedle Jiřího Kajínka je Ladislav Winkelbauer pravděpodobně nejznámější uprchlý vězeň, obzvlášť když jeho případ ještě více připomíná scénář akčního filmu než ten Kajinkův.

Začátkem srpna roku 1995 si česká policie uřízla pořádnou ostudu. Při převozu vězně Winklebauera k výslechu na policejní stanici v Bartolomějské ulici jim tento unikl. Podle dostupných informací o jeho případu získal už ve věznici od svého spoluvězně klíček k poutům. Ta si v nestřežený okamžik odemkl 3. srpna ve 14:15 na Nuselském mostě. Nějakým způsobem se mu podařilo odzbrojit oba policisty, kteří ho převáželi. Následně je donutil, aby ho odvezli na kraj Prahy k letišti Točná. Zde je připoutal ke stromu, odebral jim pistole, služební průkazy a odjel jejich služební volhou. Ta byla následujícího dne nalezena v Radlické ulici v Praze 5. Jak se později ukázalo, Ladislav Winklebauer na svém útěku nikdy neopustil hranice hlavního města, a přestože byl nejhledanějším mužem v zemi, dařilo se mu v Praze ukrývat.

Pomáhal mu někdo?

Pravdou je, že okolnosti Winkelbauerova útěku jsou na řadě míst přinejmenším rozmlžené a vznáší se nad nimi otázka, zda zločinci náhodou nepomáhal někdo z policistů. Spoutané eskortě se například nějak podařilo zavolat jiné hlídce a nahlásit jí, co se stalo. Tehdejší ředitel Vladimír Nechanický označil za záhadu, jak se policisté mohli dostat ke klíči od pout. Nevyjasněná byla také otázka zbraně, kterou měl mít Winkelbauer už při převozu na služebnu. Útěk vězně měl však pro řadu policistů jasné následky: rozprášen byl celý eskortní oddíl středočeské policie a jeho členové byli zařazeni do základních policejních útvarů.

Od té chvíle měla policie jediný cíl: napravit si svou reputaci a Winklebauera dopadnout. O pomoc požádala také všech 175 členských států Interpolu. Ale jak už víme, tento krok byl zbytečný, protože zločinec byl celou dobu pod pomyslným svícnem.

Jak se později ukázalo, Ladislav Winklebauer navštěvoval různé pražské podniky. Mezi jeho oblíbené patřil bar Divadla Na zábradlí, kde byl hned několikrát. Důvodem, proč nejhledanějšího muže České republiky nikdo nepoznal, byla radikální změna vizáže. Obarvil se na blond, výrazně přibral a nosil brýle. Měl také falešné doklady na jméno Jaroslav Martinů.

Byl to ale právě bar Divadla Na zábradlí, kde začal Winkelbauer v noci 6. března 1996 chybovat. Podle svědků se choval divně, pravděpodobně byl pod vlivem drog a domníval se, že ho pronásleduje policie.

Dopadení si přivodil sám

Tento pravděpodobný stihomam byl začátkem jeho konce. Ačkoliv policie v té době neměla o jeho životě nejspíše žádná zjištění, Winkelbauer byl přesvědčen, že je mu už doslova v patách. Té noci začal ohrožovat lidi v baru a na ulici, až shodou různých náhod skončil v cizím bytě na Smetanově nábřeží. Policie už v té době měla zjištění o podivném chování jakéhosi muže, ale stále neměla nejmenší tušení, že by se mohlo jednat o takovou kořist.

Ve zmíněném bytě zrovna spal šestnáctiletý chlapec Ruben Lang. Na návštěvě tu byli také dva Američané. Když na ně Winkelbauer zničehonic začal mířit pistolí a dokonce vystřelil, zareagovali turisté nebývale přítomně. Zločince se jim společnými silami podařilo odzbrojit a zpacifikovat až do chvíle, kdy si pro něj přijela policie. Ta se stále domnívala, že má co do činění s nějakým narkomanem. Až v nemocnici, kam byl Winkelbauer převezen, ho poznal policista, který se tu shodou náhod léčil.

Winkelbauer byl v listopadu 1996 odsouzen za vraždu dvou lidí s pomocí semtexu. Ještě předtím, v říjnu, se pokusil o další útěk přímo z pankrácké věznice, tentokrát ale už neúspěšně. Odsouzen byl na 23 let, za útěk a pokus o útěk však žádný trest nedostal.

Přestože dostal výjimečný trest, nakonec byl po 18 letech předčasně propuštěn na podmínku. Změnil si jméno na Ladislava Nováka a v současné době mu je 61 let. K vraždě se nikdy nepřiznal.

Foto: Freepik

Nenechte si ujít
Odebírat
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
View all comments