Spotřebitel9

Proč je v Lidlu mléko o 20 korun dražší. Přišlo se na nehezkou věc

Tomáš MrkvičkaPosted on
Článek přečtete za-slov

O cenách potravin se diskutuje už celý poslední rok. Jak přitom ukazují data, obchodní řetězce si poměrně významně navýšily své marže. Pakliže by tomu tak nebylo, mohlo by být zboží výrazně levnější. Takto ho ale stále musíme kupovat za přemrštěné ceny. Agrární komora České republiky teď upozornila na důležitý faktor, který je součástí problému.

Jak to funguje

Jde o takzvané privátní značky, které se v posledních letech v obchodních řetězcích významně rozšířily. Tradičně na ně spoléhá například Lidl, který s nimi umí opravdu velké věci. V nedávné době měl například reklamní kampaň, kde proti sobě stavěl značkový produkt a obdobné zboží v rámci privátní značky. Už tehdy byl jasně patrný rozdíl v ceně. Tehdy to však bylo pojato tak, že si zákazník může koupit luxusnější a lidovou verzi produktu.

Agrární komora to však vidí trochu jinak. Jako příklad uvedla obyčejné mléko. To pochází od stejného výrobce, ale jednou se prodává pod jeho značkou a podruhé pod privátní značkou Lidlu. Zkušenost jasně říká, že privátní značka bude o něco levnější, ovšem tady už je rozdíl doslova do očí bijící. Zatímco značkové mléko stojí 44,90 korun, to od Lidlu jen 24,90 Kč. Přitom je ze stejné mlékárny a prakticky totožné. Za jedno však zaplatíte téměř dvojnásobek.

Podobně je tomu i s dalšími výrobky. Například selský jogurt Hollandia se v Lidlu prodává za 29,90 korun. Můžete však mít také alternativu od privátní značky, a ta stojí 21,90 korun. Opět jde ale o stejnou mlékárnu a prakticky stejný produkt. Mohli bychom pokračovat. Třeba 12% smetana od Mlékárny Kunín stojí 29,90 korun, ale ta samá v balení Lidlu přijde jen na 19,90 korun.

Foto: Shutterstock

Není to dobré

Pojďme si ale rozklíčovat, co se tu vlastně děje a proč k takovým rozdílům dochází. Na první pohled totiž už nejsou příliš logické. Podle Agrární komory však dochází k tomu, že obchodní řetězce, v tomto případě Lidl, na značkové produkty dávají nesmyslně vysoké marže, zatímco na privátní značky o dost nižší. Díky tomu potom své zboží mohou prodávat o poznání levněji.

Podle agrárníků tímto způsobem obchodní řetězce dusí tradiční výrobky a jejich výrobce a snaží se prodeje překlápět do svých privátních značek. Pokud by ale počítaly se stejnými maržemi pro všechny, velká část zboží by okamžitě významně zlevnila. Ušetřili by pak hlavně ti, kdo jsou stále zvyklí kupovat značkové produkty.

Problém privátních značek je přitom hned na několika úrovních. V uvedených případech je stále mohou alespoň vyrábět tradiční výrobci. Jakmile se s nimi ale řetězec nedohodne na ceně, může se v tom samém kelímku najednou objevit produkt od někoho úplně jiného. Takový dodavatel se zkrátka vymění velmi snadno, a proto je také možné ho tlačit do stále nižších cen.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít
Česká televize je molochem, který má tu výsadu hospodařit s rozpočtem ve výši sedmi miliard korun. Žádné jiné médium v České republice tolik peněz k dispozici nemá. A přesto si veřejnoprávní stanice stěžuje na to, že jí peníze nestačí a potřebuje více. Lidé přijdou o pořady Celkem by ráda získala dvě miliardy korun navíc, což by se mělo stát tak, že dojde k navýšení koncesionářských poplatků na 160 Kč a navíc se rozroste okruh těch, kdo poplatek musí hradit. A to tak, že ho budou muset platit prakticky všichni. Dosud to totiž bylo tak, že za ČT musel platit pouze ten, kdo měl doma televizní přijímač. Nově by to měli být i ti, kdo mají třeba jen mobilní telefon nebo notebook. Protože i na těchto zařízeních mohou vysílání veřejnoprávní televize teoreticky sledovat, byť tak třeba nečiní. Generální ředitel Jan Souček teď postavil věc tak, že pokud nedojde ke schválení těchto změn a televize nedostane více peněz, bude to pro diváky znamenat skutečně nepěkné věci. Od ledna roku 2025 by v takovém případě došlo k dramatickému propadu tvorby České televize. Nevznikalo by takové množství pořadů, což by znamenalo neustálé opakování repríz. “Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,” uvedl Souček pro server Seznam Zprávy. Bude se propouštět Ředitel České televize to dokonce kvantifikoval, a to tak, že pokud by se poplatky nenavýšily, způsobilo by to výpadek přibližně třetiny celkové tvorby. Dojít by mohlo také na propouštění zaměstnanců, kdy by o práci mohlo přijít přibližně 350 z nich. Čtěte také: Česká televize chce od lidí další miliardy. Nova a Prima se staví na odpor, už to přehánějí Kritici však poukazují na skutečnost, že Česká televize má peněz dost. Jen se je musí naučit vynakládat efektivně a také nedělat všechno možné, čímž zbytečně tříští síly a dostupné finanční prostředky. Je velkou otázkou, proč by například měla provozovat streamovací platformu iVysílání.cz, kterou lze do zelí komerčním stanicím. Ty si na to také pochopitelně stěžují. Foto: Česká televize 24SdíleníSdíletTweet [...]
Příliš se o tom nemluví, ovšem je třeba mít na paměti, že důchody, které lidé v současné době dostávají, nemusí být konečné. V určitých případech se k nim totiž připočtou speciální příspěvky, které jsou poměrně velkou novinkou celého důchodového systému. Vrátí se zdražování? Byly schváleny teprve v loňském roce a k jejich aplikaci ještě nikdy nedošlo. To se však může poměrně záhy změnit. Jde totiž o náhradu takzvané mimořádné valorizace důchodů, která byla po neblahých zkušenostech z minulých let zrušena. V důsledku vysoké inflace totiž velmi rychle vyletěly také důchody, a to natrvalo. To způsobilo celému systému obrovské problémy, a tak se tento problém musel hasit dosti zvláštním způsobem, kdy se loni důchodcům zkrouhlo i to, na co měli nárok. Respektive jim byly penze navýšeny o tisíc korun méně, než jak by to mělo být. Aby už k něčemu takovému nedocházelo, byla tato automatická mimořádná valorizace pro jistotu zrušena. Jenže nebylo možné nechat věci jen tak. Je totiž docela dobře možné, že se v dohledné době do České republiky vysoká inflace vrátí. A důchodci by na ní potom významně doplatili. Někteří by neměli ani na základní potřeby. Proto jsou tu ony speciální příspěvky. Na ně máte nárok tehdy, když inflace po určité období překoná hranici 5 %. Jen pro srovnání: v loňském roce se blížila 20 %, tudíž nejde o žádné nedosažitelné číslo. Co stojí více peněz? Pokud k takové situaci dojde, navýší se váš důchod o částku, která bude tvořena fixní a zásluhovou částí. Rozdíl oproti mimořádné valorizaci bude ten, že se bude vyplácet pouze do konce daného roku a důchod tak o ní nebude automaticky navýšen. Na začátku dalšího roku potom stát sám rozhodne o tom, jakým způsobem se důchody navýší. Čtěte také: Důchodci v Česku na své peníze nárok nemají. Přijdou o tisíce korun, už je nikdy neuvidí Jak upozorňují odborníci, pravděpodobně nevyjde předpoklad toho, že tento systém bude levnější než mimořádné valorizace. Podle některých propočtů by mohl být dokonce dražší, jelikož příspěvky mohou dosáhnout poměrně značné výše. Na druhé straně to ale bude systém pružnější, který státní rozpočet zatíží jen po určitou dobu a nikoliv natrvalo. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Největší banka v České republice to podle všeho přehnala se svými marketingovými výmysly. Podruhé v krátké době totiž mění způsob úročení na svém spořicím účtů, a to poté, co se jí příliš nepodařilo odkomunikovat ani první změnu. Zase všechno jinak Pakliže by ale někdo očekával, že v druhém případě už to bude přehlednější a jasnější a že se banka vrátí ke srozumitelnému produktu, který je pro její klienty velmi důležitý a využívaný, byl by na omylu. “Mé 86leté mamince, která je klientkou České spořitelny přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v aplikaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel,” ptá se řečnicky ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, který potom banku počastoval skutečně nevybíravými slovy. Toho potom rozzuřila do běla ještě robotická odpověď ze strany České spořitelny, která zněla následujícím způsobem: “Rádi prověříme relevantnost komunikace. Neváhejte nás kontaktovat pomocí soukromé zprávy, doplněné o kontaktní údaje Vaší maminky pro správnou identifikaci.“ Manažer potom dále poukázal na skutečnost, jakým způsobem banka se svými klienty komunikuje a že je stále častěji odkazuje na internetové bankovnictví George. Například papírové výpisy či služby na pobočce jsou přitom stále dražší. Jak se to chovají? “V ČR žije přes 400 tisíc lidí nad 80 let. A tihle se chovají, jako by nebyli,” upozornil na důležitou věc. Přitom spousta seniorů má svůj bankovní účet právě v České spořitelně. Tato tradiční banka se přitom pro seniory začíná stávat nepoužitelnou. Mé 86-leté mamince, která je klientkou @Ceskasporitelna, přišel dopis oznamující změny úročení. Jaké bude, se v něm však nepíše. Sděluje jí pouze to, že vše se dozví v apliaci George nebo pod otištěným QR kódem. Co by si s tím asi tak počala, kdybych za ní nepřijel?Filipe…— Miroslav Bobek (@MiroslavBobek) April 4, 2024 Čtěte také: Česká spořitelna vám strhne nehorázný poplatek. Její bývalý bankéř už se neudržel a vše prozradil Namísto standardního spořicího účtu teď totiž vymyslela složitý konstrukt, který má hned několik složek a který vám bude vaše prostředky úročit například podle toho, jak moc investujete nebo jaké je vaše finanční zdraví. Základní úroková sazba je potom nula a reálně se řeší přes sazbu v rámci marketingové akce. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]

Tomáš Mrkvička

Šéfredaktor deníku Mix24.cz. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a již více než dvacet let působí v médiích na redaktorských a editorských pozicích. Specializuje se na oblast ochrany spotřebitele.

9 názorů k článku “Proč je v Lidlu mléko o 20 korun dražší. Přišlo se na nehezkou věc”

  1. O jakém mléku se tu hovoří? O té odstředěné a všeho zbavené bílé žbryndě?
    V životě bych to nedal do úst, natož žaludku. Cena může pro mě být i 100kč za litr. Už brzy kráva v chlévě zase 😉. Ahoj řetězce.

    Odpovědět

  2. Mnoho farmářů po celé zemi provozuje prodej mléka prostřednictvím mlékomatů, kde se dá koupit čestvé mléko přímo od krávy i za 16 kč litr. Na co kupovat ten odstředěný bílý sajrajt a ještě předražený v supermarketech?

    Odpovědět

  3. Ty ceny v Lidlu jsou s nějakou vysokohorskou přirážkou, ne? V Makru Hollandia 500g stojí i s DPH 17,-, 12% smetana Kunín 16,-, mléko polotučné 16,- a plnotučné 21,-. Takže problém asi nebude ve značkách, nýbrž ve zcela absurdních maržích běžných řetězců jak u klasických značek, tak i u těch jejich privátních. Oboje jsou enormně předražené. Asi si otevřu potraviny. Když si přihodím 20%, pořád budu o 1/3 levnější než kterýkoliv řetězec… 😀 Jenže problém je s lidmi, kteří jsou jako ovce a než by šli do levnějšího obchodu, raději se nechají holit v Lidlu a spol.

    Odpovědět

  4. Tak ať Lidl přestane prodávat značkové nesmysly a je po problému. Kvůli značkám tam fakt nikdo nechodí. P.s. a není to fuk? Stejně už jezdíme nakupovat do Polska a chleba si peceme vlastní.

    Odpovědět

  5. Do Lidlu nechodím a chodit nebudu! Vše je oproti německému trhu totálně předražené,nasrat a ať táhnou domů!!

    Odpovědět

  6. A to je stát, neumí klepnout přes prsty. Vzdyť je to prokázána lichva!
    Minimálně by se to mělo denně připomínat v médiích a Lidl by svou cenovou politiku jistě změnil.
    Po tomto článku bych v Lidlu nekoupil ani zápalky!

    Odpovědět

    1. To ale není záležitost jen Lidlu. Privátní značky mají všechny obchody. Albert, Billa, Penny, Kaufland, Globus, prostě všechny obchody. Navíc koho chcete klepat přes prsty? Výrobci to vyrábějí a asi se jim to vyplatí, nikdo je do ničeho nenutí. To že z těch stovek výrobců pak jeden brečí v médiích mě nezajímá. Teď to funguje jako normální tržní hospodářství. Sáhne do toho stát regulací a zase se to někde poděl* jako vždy.

      Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *