Slováci pomáhali Hitlerovi s napadením Polska. Na temnou kapitolu dějin už se zapomnělo

Málo se již dnes ví, že německá vojska nepřekročila polské hranice sama, ale pomohli jim v tom i Slováci, a to konkrétně speciálně vytvořená polní armáda s názvem Bernolák. Špatné povědomí o slovenském zapojení do napadení Polska ukazuje i fakt, že i samotný Hermann Göring se o této skutečnosti dozvěděl až před norimberským soudním tribunálem. Samotná slovenská účast nebyla při porážce Polska natolik významná, ale dobře posloužila propagandistickým účelům a otestovala sílu a funkčnost nové slovenské armády.

Ve válce s Polskem Slováci nebyli, nikdy totiž Polsku válku nevyhlásili, na rozdíl od USA, kterému válku vyhlásili, ti však na to nikterak nereagovali. Není však složité hledat záminku pro účast na polském tažení, jelikož Slovensko mělo pořád v čerstvé paměti slovenská území postoupená Polsku v letech 1920, 1924 a tehdy nejčerstvěji v roce 1938, tedy rok před polským tažením. O Slovenské účasti se po měsících německého plánování rozhodlo až koncem srpna 1939, přičemž již od března téhož roku existovalo na slovenském území, konkrétně na severozápadě země, německé ochranné pásmo, kde se rozmístili německé jednotky. Na druhé strany barikády u Polských hranic se shromažďovala polská armáda od července 1939 pro oprávněné obavy z útoku vedoucího hlavně ze Slovenska.

Začátek a průběh tažení

O útoku se slovenská vláda dozvěděla až 24. srpna, tedy zhruba týden před útokem. Slovenská strana měla za úkol zejména krýt polsko-slovenskou hranici a zabránit ústupu Poláků do slovenského vnitrozemí. Němci navíc Slovensku slíbili, že jim budou navrácena Polskem zabraná území z roku 1938 a garantovali i zachování slovensko-maďarské hranice, s čímž prezident Tiso bez výhrad souhlasil. V sobotu 26. srpna byla na Slovensku vyhlášena mobilizace. Ihned bylo povoláno 115 tisíc branců, přičemž do konce tažení se toto číslo zvýšilo na 160 tisíc. Již dříve zmíněná polní armáda Bernolák byla zřízena dva dny po vyhlášení mobilizace a čítala sílu o 51 tisících mužích.

Všechny tři vojenské divize byly přesunuty k polským hranicím 30. srpna a čekalo se již na rozkaz ze strany Německa, přetlumočeného slovenskou vládou. Ten přišel o půlnoci na 1. září a jednotky 1. divize tak překročily hranici společně s německými vojsky kolem páté hodiny ranní. Tento akt rozpoutal 2. světovou válku. Slovenští vojáci obsadili původní slovenské území bez většího odporu, který však, ačkoliv slabý, přišel 4. a 5. září. Slovenští vojáci postupovali dále do Polska a 7. září se nacházeli slovenské jednotky až 30 km hluboko v polském vnitrozemí. O 2 dny později začalo postupné stahování se na Slovensko a na obsazených územích zůstal pouze 1 prapor. Slovensko-polská hranice byla chráněna 3. divizí, která čelila občasným výpadům polské pohraniční stráže a 2. divize zůstala v záloze a hlavních bojů se nezúčastnila.

Foto: Shutterstock

Konec slovenské účasti a počítání ztrát

Od poloviny září byly všechny slovenské jednotky povolávány zpět do země, a to zejména kvůli žním a nutnosti práce na poli. Jako definitivní tečku za slovenskou účastí na tažení lze brát zrušení velitelství polní armády Bernolák 7. října.

Slovenská armáda přišla během bojů o 18 vojáků, 46 jich bylo zraněno a 11 se pohřešovalo. Ztráty byly pochopitelně využity k propagandistickým účelům. V novinách se vyvěšovaly životopisy padlých a jejím rodinám byla přidělena půda jako dar od státu. Válka byla obecně prezentována jako obrana nezávislosti Slovenska a vítězné dobytí Polskem zabraných území. Do slovenského zajetí padlo zhruba 1 350 Poláků, z čehož bezmála 1 200 bylo předáno Německu a zbytek byl převezen do zajateckého tábora v Lešti na jihu Slovenska. Během bojů i po nich se povedlo uprchnout asi 12 tisícům Poláků do Maďarska, avšak ti, kterým se to nepovedlo, také skončili v Lešti.

Foto: Shutterstock, zdroj: przystanekhistoria, thefirstnews

Nenechte si ujít
Ještě poměrně nedávno bylo českým domácnostem doporučováno, aby přešli z kotlů na tuhá paliva na plynové kotle. Ty tu s námi měly být desítky let, a to i v rámci přechodu na nízkoemisní energetiku. Nikdo totiž nepočítal s tím, že se někdo pokusí ve snaze o co nejekologičtější provoz skoncovat právě i se zemním plynem. Takhle to brzy bude Jenže přesně to se teď děje. Ačkoliv se o tom stále příliš nemluví, faktický konec plynových kotlů už je v rámci Evropské unie naplánován. Stát by se tak mělo již v roce 2029. To není zrovna vzdálený termín, jelikož to nastane za pouhých pět let. Ještě to sice není schváleno, avšak všechno k tomu směřuje. V Evropě jsme si v poslední době zvykli dávat podobné závazné cíle, byť je otázkou, co se stane, až do těchto termínů dospějeme, ale nebudeme mít hotová náhradní řešení. Termíny se pochopitelně mohou prodlužovat, ovšem když je k něčemu dopředu vydán zákaz, znamená to především to, že výrobci se na daný výrobek přestávají orientovat a pochopitelně začnou i omezovat a zastavovat jeho produkci. Pakliže tedy pojedeme na této notě, v roce 2029 žádné nové plynové kotle stejně nebudou, jelikož se již nevyrobí. V tento rok by měl začít platit zákaz jejich prodeje. Nikoliv snad přímo, ovšem zajímavou oklikou. Nesmyslná účinnost V rámci snahy o takzvaný ekologický design budou připuštěna pouze taková zařízení, která budou mít minimální účinnost 115 procent, a to namísto současných 86 %. To je hodnota, kterou plynové kotle nemohou splnit. Jednoduše tak z nabídky budou muset vypadnout. Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc A jak to bude dále, už není těžké uhodnout. Nějakou dobu se ještě nechají běžet ty plynové kotle, které už jsou v domácnostech nainstalované, ovšem postupně se začne zvyšovat tlak na to, aby se i ty definitivně vyměnily za tepelné čerpadlo, navzdory tomu, že do řady domů není toto zařízení vhodné. A potom přijde zákaz, podobně jako letos s kotly 1. a 2. emisní třídy, které od září tohoto roku již nesmíte používat, a to pod hrozbou pokuty. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Placení daní je nutnou, avšak velmi neoblíbenou součástí života. Málokdo to chápe v širším celku, že hrazením těchto poplatků přispívá na provoz státu, případně si hradí důchodové a zdravotní pojištění. Ať už jsou daně jakkoliv vysoké, vždy vám bude připadat, že byste měli platit méně. Jak optimalizovat daně v roce 2024 Dá se na to ale podívat také z druhé strany. A sice, že vysoké daně jsou vlastně příjemnou starostí. Nutnost je platit totiž znamená mimo jiné to, že vyděláváte poměrně slušné peníze. Ale takto to asi nikdo nechápe. Pravdou ale je, že lidé se stejnými výdělky mohou platit velmi rozdílné sumy. Záleží totiž hodně na tom, jak dobře své daňové přiznání optimalizujete a zda využijete veškerých možností, jak si zátěž snížit. K tomu jsou nejlepší slevy na dani, které v některých případech můžete letos, tedy za rok 2023, uplatnit naposledy. Jde například o školkovné ve výši 17 300 Kč za každé dítě, ale třeba i slevu na manželku ve výši 24 840 Kč. Dále to jsou třeba sleva na studenta nebo na první, druhé, třetí a další dítě. Jaké slevy na dani lze za rok 2023 uplatnit TitulMaximální sleva na daniSleva na poplatníka30 840 KčSleva na první dítě15 204 KčSleva na druhé dítě22 320 KčSleva na třetí a další dítě27 840 KčSleva na invaliditu 1. a 2. stupně2 520 KčSleva na invaliditu 3. stupně5 040 KčSleva na držitele průkazu ZTP/P16 140 KčSleva na manželku/manžela24 840 KčSleva na manžele ZTP/P49 680 KčSleva za umístění dítěte – školkovné17 300 KčSleva na studenta denního studia4 020 Kč Jak dále ušetřit? Slevy na dani se odečtou přímo z daňové povinnosti a jsou tedy nejefektivnějším způsobem, jak ušetřit. Ovšem máme tu i další možnosti, kterou představují nezdanitelné části základu daně. V součtu jde o sumu, kterou nebudete muset zdaňovat. TitulMaximálně můžete uplatnitÚroky z hypotečního úvěru300 000 KčPenzijní připojištění24 000 KčSoukromé životní pojištění24 000 KčDary30 % ze základu daněOdborové příspěvky1,5 % zdanitelných příjmů nebo 3 000 KčPlatby za zkoušky10 000 Kč, pro ZTP 13 000 nebo 15 000 KčOdběr krve3 000 KčDarování kmenových buněk20 000 Kč Čtěte také: Kdo má v Česku bankovní účet, může okamžitě přijít o 19 400 Kč. Dejte si pozor, jinak budou peníze rychle pryč Dokdy přidat daňové přiznání Jak vidno, možnosti tu stále jsou a byla by škoda jich nevyužít. Pokud jde o termíny, potom na daňové přiznání máte čas až do 2. dubna 2024. Jednoduše si lze ale termín prodloužit tím, že přiznání podáte elektronickou formou. Potom musíte splnit termín 2. května 2024. Obecně se počítá ještě se lhůtou pěti dnů, v rámci které vám nebude vyměřeno penále. Potom už ale úřady postupují tvrdě. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]
Málokterý obchodní řetězec se v České republice těší takové oblibě jako právě Pepco. To zde našlo skutečně vděčnou cílovou skupinu v podobě nízko a středněpříjmových domácností, které tam často odbavují značnou část svých nákupů, jež se týkají vybavení do domácnosti nebo oblečení, ať už pro sebe nebo pro děti. Divoký konec Velkou výhodou Pepca jsou jednoznačně velmi příznivé ceny, kterým specializované obchody nemohou konkurovat. Důvodem je poměrně úzký a omezený sortiment, který se navíc pravidelně střídá. To představuje další motivaci, proč obchody navštěvovat častěji – aby vám zkrátka nic neuniklo a sehnali jste všechny výhodné nabídky. Zdálo se, že obchodní model Pepco je nepřekonatelný a bude dále prosperovat. Jak se ale ukazuje, někde už naráží na své hranice. V sousedním Rakousku teď řetězec oznámil doslova šokující novinky. Nedokázal se tu prý náležitým způsobem prosadit, a tak tu končí. Tento konec má ovšem trpkou příchuť krachu, jelikož Pepco v Rakousku jde rovnou do insolvence, což není znak nějakého úspěšného podnikání. Podle toho to také vypadá, jak uvádí server Der Standard. Okamžitě bude zavřeno všech 73 prodejen, které tu řetězec měl, a navíc bude propuštěno 680 zaměstnanců. Prý to tak bude lepší Podle vyjádření společnosti se na rakouském trhu nepodařilo dosáhnout potřebných výnosů z prodeje. Firma, která se obchoduje na varšavské burze cenných papírů, si od odříznutí nevydělávající části byznysu slibuje vylepšení celkového hospodaření. Pepco chce nadále expandovat v západní Evropě i na trzích, kde již působí, jako je Česká republika. Všechno už se ale nejeví tak růžově, jako ještě před pár měsíci. Firma již dříve oznámila, že bude muset fungovat efektivněji a zvažovat, do čeho se pustí. Čtěte také: Pepco je v problémech. Chystá obrovské změny, dotknou se i České republiky Pravdou však je, že pokud jde o český trh, ten patří pro Pepco k vůbec nejvýnosnějším, a pokud bude značka nadále fungovat, zřejmě bude působit i tady. Je ale třeba také říct, že mu roste konkurence v podobně zaměřených řetězcích, jako je například Tedi, Action nebo Kik. Foto: Shutterstock 0SdíleníSdíletTweet [...]

10 Replies to “Slováci pomáhali Hitlerovi s napadením Polska. Na temnou kapitolu dějin už se zapomnělo

  1. Já bych tu z plných plic mohl něco napsat, ale pud sebezáchovy mi to nedovolí. Udavačský dobytek nelení a je ve střehu. Tak střežte dál.

  2. Tato kapitola slovenských dějin 1939-1945 nezapadá jak do dějin komunistických tak se nehodí ani Havloidům kteří po listopadu 1989 (zejména Havel sám) usilovali o zachování nefunkčního Československa. Pamatuji protože už mám dost let že jsme se o tom v dějepise nikdy neučili. Na ZDŠ jsem chodil v létech 1965-1974. Pouze o tom že Polsko bylo napadeno 1.9. 1939 Německem a že 17.9. SSSR obsadil východní Polsko aby ochránil ukrajinské a běloruské obyvatele kteří tam žili od německé poroby. To je komunistický lživý výklad dějin. Rovněž se dnes vůbec moc nemluví o malé válce na jaře 1939 mezi Maďarskem a Slovenskem kdy Maďaři chtěli získat ještě další slovenské území. Válka trvala krátce a byla pak urovnána diplomaticky i zásahem Německa.A do třetice se dnes moc nemluví a nikdy nemluvilo o tom jak po 14.březnu 1939 Slováci vyháněli Čechy kteří tam žili učitelé vojáci a další se slovy : Česi pešo do Prahy !

    1. Těšíte se na zimu? Bude dlouhá a studená. Budeme zde psát i na jaře? Je dobré znát minulost. Ještě lepší je chápat přítomnost.

      1. Už ani ty zimy nejsou co bývaly. Pamatuji si, když jsem jel poprvé do učení v pondělí 4. září a na autobusové zastávce v Ostrově na nás padal sníh. A nahoře v Abertamech byla pěkná kosa a haldy sněhu. Inu, Krušné hory – ten název není pronic zanic. Dnes žiju v trojmezí středních Čech, chrudimského okresu a Vysočiny a zimy jsou zde mírnější.
        Dnešní mladí většinou minulost neznají a je jim ukradená. A ve školách jim je minulost předkládaná zcela jinak, dle not EU a kývajících blbů u nás. Žijí přítomností, o budoucnost se nezajímají. Existují výjimky, ale za mých mladých let to výjimky nebyly. A chápání přítomnosti? Jak mohou chápat přítomnost lidé s vymytými mozky? Ti pouze žijí přítomností. Takto se vychovávají masy otroků. Otroků. kteří si ani nejsou schopni uvědomit, že oni jsou těmi otroky.

    2. Někdy to bylo s učiteli dost na štíru. Do vzniku Československa žádný Slovák neuměl slovensky. Slovensko nebylo. Byly to Horní Uhry a tamní obyvatelé mluvili maďarsky. Oni na rozdíl od nás ten svůj jazyk už neměli. Strejda mé matky v Bratislavě učil nový jazyk – slovenštinu (byl z Kyjova, měl to za humny). Po začátku Slovenského štátu v r. 39 za ním přišli Hlinkovci, že má velké zásluhy a aby vstoupil do strany. Odmítl to. V noci za ním přišel kamarád Slovák, taky učitel, že má informace, že ho ráno přijdou zatknout, aby uprchl. Ještě v noci prchnul na Moravu. Po válce chtěl vyhledat kamaráda a dozvěděl se, že byl popraven.

      1. Jindra, naprostý souhlas a vámi. Čeští učitelé učili Slováky slovenštinu. Na to Slováci zapomínají. Někteří naši herci se narodili na Slovensku (Brzobohatý,Fialová) českým rodičům kteří tam pracovali protože Slováci mnohé profese neovládali nebo prostě neměli. Můj strýc byl poručík a přesto že jeho žena byla Slovenka brali se v roce 1937 když vznikl protektorát Böhmen und Mähren musel odejít do protektorátu. Slováci je vyhnali přesně dle hesla : Česi pešo do Prahy !

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *