Slováci pomáhali Hitlerovi s napadením Polska. Na temnou kapitolu dějin už se zapomnělo

Málo se již dnes ví, že německá vojska nepřekročila polské hranice sama, ale pomohli jim v tom i Slováci, a to konkrétně speciálně vytvořená polní armáda s názvem Bernolák. Špatné povědomí o slovenském zapojení do napadení Polska ukazuje i fakt, že i samotný Hermann Göring se o této skutečnosti dozvěděl až před norimberským soudním tribunálem. Samotná slovenská účast nebyla při porážce Polska natolik významná, ale dobře posloužila propagandistickým účelům a otestovala sílu a funkčnost nové slovenské armády.

Ve válce s Polskem Slováci nebyli, nikdy totiž Polsku válku nevyhlásili, na rozdíl od USA, kterému válku vyhlásili, ti však na to nikterak nereagovali. Není však složité hledat záminku pro účast na polském tažení, jelikož Slovensko mělo pořád v čerstvé paměti slovenská území postoupená Polsku v letech 1920, 1924 a tehdy nejčerstvěji v roce 1938, tedy rok před polským tažením. O Slovenské účasti se po měsících německého plánování rozhodlo až koncem srpna 1939, přičemž již od března téhož roku existovalo na slovenském území, konkrétně na severozápadě země, německé ochranné pásmo, kde se rozmístili německé jednotky. Na druhé strany barikády u Polských hranic se shromažďovala polská armáda od července 1939 pro oprávněné obavy z útoku vedoucího hlavně ze Slovenska.

Začátek a průběh tažení

O útoku se slovenská vláda dozvěděla až 24. srpna, tedy zhruba týden před útokem. Slovenská strana měla za úkol zejména krýt polsko-slovenskou hranici a zabránit ústupu Poláků do slovenského vnitrozemí. Němci navíc Slovensku slíbili, že jim budou navrácena Polskem zabraná území z roku 1938 a garantovali i zachování slovensko-maďarské hranice, s čímž prezident Tiso bez výhrad souhlasil. V sobotu 26. srpna byla na Slovensku vyhlášena mobilizace. Ihned bylo povoláno 115 tisíc branců, přičemž do konce tažení se toto číslo zvýšilo na 160 tisíc. Již dříve zmíněná polní armáda Bernolák byla zřízena dva dny po vyhlášení mobilizace a čítala sílu o 51 tisících mužích.

Všechny tři vojenské divize byly přesunuty k polským hranicím 30. srpna a čekalo se již na rozkaz ze strany Německa, přetlumočeného slovenskou vládou. Ten přišel o půlnoci na 1. září a jednotky 1. divize tak překročily hranici společně s německými vojsky kolem páté hodiny ranní. Tento akt rozpoutal 2. světovou válku. Slovenští vojáci obsadili původní slovenské území bez většího odporu, který však, ačkoliv slabý, přišel 4. a 5. září. Slovenští vojáci postupovali dále do Polska a 7. září se nacházeli slovenské jednotky až 30 km hluboko v polském vnitrozemí. O 2 dny později začalo postupné stahování se na Slovensko a na obsazených územích zůstal pouze 1 prapor. Slovensko-polská hranice byla chráněna 3. divizí, která čelila občasným výpadům polské pohraniční stráže a 2. divize zůstala v záloze a hlavních bojů se nezúčastnila.

Foto: Shutterstock

Konec slovenské účasti a počítání ztrát

Od poloviny září byly všechny slovenské jednotky povolávány zpět do země, a to zejména kvůli žním a nutnosti práce na poli. Jako definitivní tečku za slovenskou účastí na tažení lze brát zrušení velitelství polní armády Bernolák 7. října.

Slovenská armáda přišla během bojů o 18 vojáků, 46 jich bylo zraněno a 11 se pohřešovalo. Ztráty byly pochopitelně využity k propagandistickým účelům. V novinách se vyvěšovaly životopisy padlých a jejím rodinám byla přidělena půda jako dar od státu. Válka byla obecně prezentována jako obrana nezávislosti Slovenska a vítězné dobytí Polskem zabraných území. Do slovenského zajetí padlo zhruba 1 350 Poláků, z čehož bezmála 1 200 bylo předáno Německu a zbytek byl převezen do zajateckého tábora v Lešti na jihu Slovenska. Během bojů i po nich se povedlo uprchnout asi 12 tisícům Poláků do Maďarska, avšak ti, kterým se to nepovedlo, také skončili v Lešti.

Foto: Shutterstock, zdroj: przystanekhistoria, thefirstnews

Nenechte si ujít
Jde pravděpodobně o jeden z největších nešvarů současnosti, jen se o něm zdaleka nemluví tolik, jak by bylo potřeba. Vždyť se tu reálně ztrácejí peníze desítkám tisíc lidí, přičemž toto číslo pravděpodobně ještě poroste. Postihne to každého Nejrůznější organizované skupiny si rychle všimly toho, že Češi jsou stále obecně velmi důvěřiví a neočekávají, že by jim někdo chtěl udělat něco zlého. A na druhé straně slyší na nejrůznější výzvy k tomu, jak zhodnotit svůj majetek, případně slibované výhry. Různých metod, jak z lidí vylákat peníze, které už nikdy neuvidí, je celá řada. Tou nejjednodušší je poslat pod určitou záminkou SMS, která buď hrozí nějakým průšvihem nebo naopak něco slibuje. Připojena je výzva k akci, kde je třeba vyplnit osobní údaje. Na tom by ještě nebylo nic divného, pokud by mezi nimi nebyly i přístupové údaje k bankovnímu účtu. Pokud je odevzdáte, můžete si být jisti tím, že vám účet vyluxují. Podvody se to jen hemží na internetových tržištích, kde se Češi často pokoušejí prodat různé použité věci. “Měla jsem radost, že se mi na můj inzerát někdo hned ozval a že situaci rychle řeší,” říká pětadvacetiletá Míša, která prodávala starší dětské věci. “Okamžitě poslal odkaz na kurýrní službu, kde jsem měla vyplnit údaje včetně přístupu do bankovního účtu. Až potom mi došlo, jak moc jsem byla naivní.“ Přijdete o balík peněz Žena celkem přišla o 40 tisíc korun, které se podvodníkům podařilo z jejího účtu odčerpat, než banka transakce zablokovala. Podle České bankovní asociace bylo podobným způsobem napáleno téměř 70 tisíc klientů, kterým byla zcizena částka přesahující 1,35 miliardy korun. Na jednoho tak v průměru připadá enormní ztráta ve výši dvaceti tisíc korun. Může to být ale i podstatně více. Výjimkou nejsou případy, kdy lidé přijdou o stovky tisíc korun, respektive o veškeré celoživotní úspory. Čtěte také: Banky jdou náhle tvrdě po Češích. Přijdete tak o spoustu peněz, už zase vás škubou Ačkoliv se banky situaci snaží řešit, z jejich pohledu mají vše velmi dobře zabezpečeno a zbývá tedy především edukace klientů. To je ale nikdy nekončící práce, jelikož jsou jich miliony a nejrůznější podfuky mají stále sofistikovanější podobu. Foto: Shutterstock 37SdíleníSdíletTweet [...]
Vypadá to, že chystaná důchodová reforma se stane největším tématem příštích týdnů a měsíců. Ostatně, jde o zcela zásadní změnu, která se dotkne úplně všech. Vzhledem k tomu, v jaké šlamastyce se celý důchodový systém ocitl, je třeba provést skutečně dalekosáhlé změny na všech stranách. Do důchodu dříve Všeobecně to pochopitelně půjde směrem, který se lidem příliš nelíbí. Produktivní věk se prodlouží a důchodový věk naopak oddálí. Smyslem je to, abyste v penzi netrávili tolik času. Podle aktuálních propočtů se počítá s průměrem 21 let a i to bude podle odborníků dost možná třeba ještě zrevidovat, jelikož je to příliš mnoho, vezmeme-li v potaz, že pro odchod do penze je třeba odpracovat 35 let. Ovšem s tím, jak se bude věk pro odchod do důchodu prodlužovat, je třeba zohlednit i velmi náročné profese, kterých by se to týkat nemělo. V některých případech by si dokonce měly polepšit a odejít do penze dříve než dnes. Do důchodu půjdou zcela jednoznačně dříve pracovníci spadající do 4. kategorie podle metodiky Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. “To jsou práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření,” uvádí web BOZP Info. Kdo tam spadá? Do této kategorie však aktuálně spadá necelých 20 tisíc lidí, což není mnoho. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale už oznámilo, že dřívější důchod se bude týkat i řady profesí spadajících do třetí kategorie. Tam už jde teoreticky o téměř půl milionu zaměstnanců. Počítá se s tím, že dříve půjdou například zedníci, dlaždiči, obsluhovači důlních zařízení, montéři nebo pracovníci odvozu a recyklace odpadů. Překvapivě by se to mělo týkat také šéfkuchařů a kuchařů. Čtěte také: Jsem na světě 70 let, ale takhle špatně se mi ještě nežilo. Důchodkyně řekla, kolik skutečně dostává a co si myslí o tomto státě Je tedy vidět, že některé skupiny se do tohoto seznamu propracovaly a jiné nikoliv. Proč tam nejsou například pokojské nebo recepční, které také neustále stojí na nohou a vykonávají fyzickou aktivitu? Mnozí to zcela jistě budou považovat za nespravedlivé. Zároveň se tu vytváří skupina privilegovaných, a to často ne se zcela propracovaným argumentačním pozadím. Foto: Shutterstock, zdroje: SUIP, MPSV 3SdíleníSdíletTweet [...]
Lidem v České republice hrozí poměrně velký malér, o kterém většina z nich zatím nic moc netuší. Je to spojeno s držbou nemovitého majetku, která bude nově vyžadovat o poznání více povinností a papírování, než tomu bylo dosud. Jde tak trochu o vedlejší produkt schválení nového stavebního zákona, který přišel i s mnoha takzvanými přílepky, které z něho udělaly ukázkový paskvil. Dejte si papíry do pořádku Co mělo řešit zrychlení stavebního řízení, aby se v Česku konečně začaly pořádně stavět byty, které jsou potřeba jako sůl, paradoxně přináší ještě mnoho dalších komplikací, jež tu dříve nebyly. A to překvapivě i pro stávající majitele nemovitostí. Navíc neplatí, že by se nový stavební zákon týkal především developerů či stavebních společností, jak často panuje mylně rozšířený názor. Dotýká se úplně všech, a to i těch, kdo mají už postavený obyčejný rodinný domek. Nová regulace vstoupila v platnost od 1. ledna 2024, avšak celá záležitost je natolik komplikovaná, že druhá fáze přijde až od 1. července tohoto roku. Právě tehdy naběhnou i všechny možné povinnosti, které už však v té době musíte plnit. Odborníci se teprve teď seznamují s veškerými dopady, které novinka přináší, a informují o nich veřejnost. Ta tak může být ještě nepříjemně překvapena. Jako například v tomto případě, kdy se ukazuje, že lidé, kteří mají nějakou nemovitost, musí uchovávat její projektovou dokumentaci, a to tu, podle které se projekt nakonec realizoval. Nestačí tedy různé prvotní či pozměněné verze. Musíte mít v ruce papír, podle kterého se stavělo. Bude to hodně drahé Mnozí ho pochopitelně nemají, takže bude docházet k paradoxní situaci, kdy si budou muset opatřit projekt na základě toho, jak byl dům ve skutečnosti postaven, tedy jaksi reverzně. A teď se podržte. Netýká se to totiž pouze těch domů, které budou postaveny poté, co vstoupila novela stavebního zákona do praxe. Vše bude platit i zpětně na veškeré již postavené nemovitosti v České republice. Čtěte také: Výrazně vyšší dědická daň vás může odradit od toho, abyste odkázali nemovitost dětem Pakliže si říkáte, že to nebude tak žhavé, jak to vypadá a že na tuto hru nepřistoupíte, potom byste měli také vědět, jaké jsou v takovém případě sankce. Ty totiž nejsou vůbec nízké. Původně se počítalo s už tak vysokou pokutou ve výši 200 tisíc korun, avšak ta byla pro jistotu ještě navýšena na 400 tisíc. V případě, že tedy povinnosti nesplníte, připravte si rovnou tučný balík. Foto: Shutterstock, zdroje: ČKA, MMR, ČKAIT 105SdíleníSdíletTweet [...]

10 názorů k článku “Slováci pomáhali Hitlerovi s napadením Polska. Na temnou kapitolu dějin už se zapomnělo

  1. Já bych tu z plných plic mohl něco napsat, ale pud sebezáchovy mi to nedovolí. Udavačský dobytek nelení a je ve střehu. Tak střežte dál.

  2. Tato kapitola slovenských dějin 1939-1945 nezapadá jak do dějin komunistických tak se nehodí ani Havloidům kteří po listopadu 1989 (zejména Havel sám) usilovali o zachování nefunkčního Československa. Pamatuji protože už mám dost let že jsme se o tom v dějepise nikdy neučili. Na ZDŠ jsem chodil v létech 1965-1974. Pouze o tom že Polsko bylo napadeno 1.9. 1939 Německem a že 17.9. SSSR obsadil východní Polsko aby ochránil ukrajinské a běloruské obyvatele kteří tam žili od německé poroby. To je komunistický lživý výklad dějin. Rovněž se dnes vůbec moc nemluví o malé válce na jaře 1939 mezi Maďarskem a Slovenskem kdy Maďaři chtěli získat ještě další slovenské území. Válka trvala krátce a byla pak urovnána diplomaticky i zásahem Německa.A do třetice se dnes moc nemluví a nikdy nemluvilo o tom jak po 14.březnu 1939 Slováci vyháněli Čechy kteří tam žili učitelé vojáci a další se slovy : Česi pešo do Prahy !

    1. Těšíte se na zimu? Bude dlouhá a studená. Budeme zde psát i na jaře? Je dobré znát minulost. Ještě lepší je chápat přítomnost.

      1. Už ani ty zimy nejsou co bývaly. Pamatuji si, když jsem jel poprvé do učení v pondělí 4. září a na autobusové zastávce v Ostrově na nás padal sníh. A nahoře v Abertamech byla pěkná kosa a haldy sněhu. Inu, Krušné hory – ten název není pronic zanic. Dnes žiju v trojmezí středních Čech, chrudimského okresu a Vysočiny a zimy jsou zde mírnější.
        Dnešní mladí většinou minulost neznají a je jim ukradená. A ve školách jim je minulost předkládaná zcela jinak, dle not EU a kývajících blbů u nás. Žijí přítomností, o budoucnost se nezajímají. Existují výjimky, ale za mých mladých let to výjimky nebyly. A chápání přítomnosti? Jak mohou chápat přítomnost lidé s vymytými mozky? Ti pouze žijí přítomností. Takto se vychovávají masy otroků. Otroků. kteří si ani nejsou schopni uvědomit, že oni jsou těmi otroky.

    2. Někdy to bylo s učiteli dost na štíru. Do vzniku Československa žádný Slovák neuměl slovensky. Slovensko nebylo. Byly to Horní Uhry a tamní obyvatelé mluvili maďarsky. Oni na rozdíl od nás ten svůj jazyk už neměli. Strejda mé matky v Bratislavě učil nový jazyk – slovenštinu (byl z Kyjova, měl to za humny). Po začátku Slovenského štátu v r. 39 za ním přišli Hlinkovci, že má velké zásluhy a aby vstoupil do strany. Odmítl to. V noci za ním přišel kamarád Slovák, taky učitel, že má informace, že ho ráno přijdou zatknout, aby uprchl. Ještě v noci prchnul na Moravu. Po válce chtěl vyhledat kamaráda a dozvěděl se, že byl popraven.

      1. Jindra, naprostý souhlas a vámi. Čeští učitelé učili Slováky slovenštinu. Na to Slováci zapomínají. Někteří naši herci se narodili na Slovensku (Brzobohatý,Fialová) českým rodičům kteří tam pracovali protože Slováci mnohé profese neovládali nebo prostě neměli. Můj strýc byl poručík a přesto že jeho žena byla Slovenka brali se v roce 1937 když vznikl protektorát Böhmen und Mähren musel odejít do protektorátu. Slováci je vyhnali přesně dle hesla : Česi pešo do Prahy !

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *