Stát omezí prodej paralenu. Stal se oblíbeným lékem sebevrahů

Paralen je jedním z nejběžnějších léků v České republice. V domácí lékárničce ho má téměř každý a sahá po něm pravidelně tehdy, chce-li si ulevit od horečky nebo bolesti. Jeho výhodou je také skutečnost, že je volně dostupný a k jeho vyzvednutí není třeba předpis. Právě toho ale mohou lidé také zneužívat. V poslední době tak přibývá případů, kdy lidé páchají sebevraždu právě pomocí paralenu, respektive paracetamolu, jak se jmenuje účinná látka, jíž oblíbený lék obsahuje.

Záměrných otrav neustále přibývá

Za loňský rok registruje Toxikologické informační středisko celkem více než tři sta záměrných otrav paralenem a dalšími léky, které paracetamol obsahují. Počet případů přitom každý rok roste. Ještě před osmi lety jich bylo o stovku méně. Ne všechny případy přitom centrum dokáže zaevidovat, reálně jich proto bude více. Navíc je třeba připočíst také případy, kdy se lidé paralenem předávkují neúmyslně. Jednoduše tak, že si ho na horečku nebo bolesti naordinují v příliš vysokém množství.

Ministerstvo zdravotnictví proto chystá regulaci léčiv, jejichž hlavní účinnou látkou je paracetamol. Bude se to týkat především léku paralen. V lékárnách je ale k dostání přibližně stovka dalších léků s touto látkou. “Jednou z možností je například omezení velikosti balení v souběhu s omezením celkového množství, které by bylo možné nakoupit na jeden nákup,” řekla Lidovým novinám mluvčí ministerstva zdravotnictví Klára Doláková.

Ministerstvo má k dispozici také Národní akční plán prevence sebevražd pro příštích deset let, kde se o paracetamolu přímo píše. “Je doloženo, že regulace léčiv obsahujících paracetamol a způsobu jejich výdeje vedla ke snížení počtu sebevražd pomocí těchto léků,” uvádí dokument.

Předávkování spolehlivě zničí játra

Podle dostupných informací spáchá v České republice každý rok sebevraždu přibližně 1300 lidí. U mužů převládají tradiční způsoby jako oběšení nebo skok z výšky. V případě žen je ale právě otrava léčivy nejčastějším způsobem. Kromě paralenu lidé využívají například tradamol, což je opiát proti bolesti, zolpidem proti nespavosti nebo benzodiazepiny, tedy zklidňující sedativa. Tyto léky jsou ale na rozdíl od paracetamolu dostupné výhradně na předpis.

Maximální denní dávkou paracetamolu jsou čtyři gramy, což je ekvivalent osmi tablet Paralenu 500. Pokud člověk požije deset gramů, začnu mu selhávat játra a dochází k otravě organismu. V případě, že se mu okamžitě nedostane lékařské péče, dostaví se smrt. Dvojnásobná dávka toho, co je ještě bezpečné, tak člověka spolehlivě zabije. Toxická dávka ale může být i výrazně menší, a to například u lidí, kteří mají sníženou funkci jater nebo alkoholiků. Tam už je velmi problematických například i šest gramů.

Přestože se mnoho sebevražd pomocí paracetamolu nepodaří dokonat, lidé pak mají vážné zdravotní následky, obvykle celoživotní. “V IKEM bohužel leží mnoho pacientů, kteří kvůli paracetamolu musejí podstoupit transplantaci jater,” uvedl k tomu viceprezident komory lékárníků Martin Kopecký. Jde dokonce o nejčastější příčinu akutního jaterního selhání, které je třeba řešit transplantací.

Lék dostupný na každém rohu

Podle lékárnické komory však omezení velikosti balení a výdaje na jeden nákup problém neřeší. V případě paralenu hraje roli také to, že spadá do kategorie vyhrazených léčiv. Kromě toho, že k jeho výdeji není třeba recept, se dokonce nemusí prodávat ani v lékárnách, ale třeba i v drogeriích, čerpacích stanicích nebo obchodech. “Na těchto místech nedochází k osobní konzultaci s kupujícím, zda daný přípravek potřebuje a je pro něj vhodný,” říká šéf České lékárnické komory Aleš Krebs.

Lékárník přitom v případě prodeje takového léčiva pacienta vždy informuje o jeho rizicích. Navíc ho může odmítnout vydat, pokud se domnívá, že kupující například není psychicky v pořádku. Ministerstvo však zařazení léku do této kategorie hájí. “Pro možnost zakoupení těchto léčivých přípravků mimo lékárny jsou navíc stanoveny jasně dané legislativní požadavky, například proškolení personálu, který v takové provozovně může prodávat,” říká mluvčí Klára Dostálová.

Světová zdravotnická organizace označuje paracetamol za lék nezbytný pro fungování základního zdravotnického systému. Používá se po celém světě jako účinný prostředek pro tišení problémů v sezóně viróz nebo na bolest kloubů.

Foto: Freepik

Nenechte si ujít
V České republice brzy zmizí velmi důležité platidlo, které zároveň představuje významnou součást naší historie. Lidé by se na to měli připravit, a pokud ho mají ještě doma, jelikož ho z různých důvodů potřebovali, měli by se ho co nejrychleji zbavit. Zanedlouho s ním totiž nikde nezaplatí. Konečně se to vyřeší Nejde o nic menšího než kolkové známky, takzvané “kolky”. Kolikrát se vám na nějakém úřadu stalo, že po vás chtěli vaši žádost okolkovat. Právě k tomu tyto kolkové známky sloužily. Jejich odpůrci nicméně dlouhodobě namítají, že tento pozůstatek ještě z Rakouska-Uherska by měl z českého systému platidel vymizet. Pravdou je, že Česká republika byla v tomto ohledu anomálií. Všude jinde, kde kolky dříve platily, už se totiž dosti dlouho nepoužívají. Například Slovensko tento způsob platby zrušilo již před deseti lety. A teď je tedy na řadě i Česko, jakkoliv se to mnoha lidem nelíbí. Kolkové známky by pravděpodobně platily dále, jen kdyby nevznikl takzvaný konsolidační balíček, v rámci kterého se stát snaží o nejrůznější úspory. Jde o soubor stovek nejrůznějších opatření, jejichž dopady odhalujeme postupně. Zrušení kolků je jedním z nich, jelikož podle státu s jejich vydáváním, prodejem a používáním vznikají pouze dodatečné administrativní náklady. Ještě máte možnosti V době, kdy je možné platit elektronicky kartou nebo bezhotovostně převodem na účet už něco takového zkrátka není potřeba. Dalším důvodem je také skutečnost, že právě na kolky se v poslední době zaměřili podvodníci. Snažili se je falšovat a potom různě směňovat, jelikož předpokládali, že na tomto poli je menší znalost a tedy i kontrola. Čtěte také: Češi musí fofrem do své banky. Kdo si tam tohle nevyřídí, přijde v roce 2024 o velké peníze V tomto roce ještě platí určité přechodné období, v rámci kterého se budete moci bezproblémově zbavit starých kolků. Můžete je využít, odprodat, případně vyměnit na některých pobočkách České pošty. Od příštího roku už se ovšem budou správní poplatky hradit pouze peněžní formou, ať už hotovostní či bezhotovostní. Foto: Shutterstock 7SdíleníSdíletTweet [...]
Velkými změnami prochází aktuálně společnost Zásilkovna, která spadá do skupiny Packeta Group. Po dlouhých letech totiž přichází o svou výkonnou ředitelku a zakladatelku, která ji vybudovala do současné podoby. Simona Kijonková ze společnosti po 13 letech odchází a bude nahrazena někým jiným. Musela odejít Jde o velký předěl, který souvisí s tím, že Packeta Group v nedávné době změnila majitele. Tím se stala investiční firma CVC Capital Partners a také společnost Emma, která patří českému miliardáři Jiřímu Šmejcovi. Ti měli za Zásilkovnu a další přidružené firmy spojené ve skupině zaplatit skutečně horentní cenu, jež mnohým zájemcům připadala až příliš vysoká. Prodej se přitom podle dostupných informací odehrál proto, že mezi spolumajiteli Zásilkovny začaly narůstat rozpory a takzvaný exit byl zřejmě jedinou možností, jak je vyřešit. Někdo nicméně mohl předpokládat, že tu nejdůležitější figuru celé společnosti si noví majitelé ponechají. Obvykle je tomu tak, že zakladatel firmy musí při takovémto prodeji ještě alespoň několik let zůstat a předávat své know-how. Jenže v tomto případě se tak nestalo a Kijonkovou si noví majitelé pravděpodobně nechat nechtěli. Novým ředitelem se stane zkušený manažer Erich Čomor, který pomáhal rozjíždět například úspěšnou Air Banku, jak firma informuje v tiskové zprávě. Přišly velké problémy Zásilkovna vznikla již v roce 2010 a po nesmělých začátcích se z ní stala společnost, bez které se český trh ecommerce v podstatě neobejde. Byznys vzala především České poště, jejíž služby byly postupem času horší a horší, zatímco Zásilkovně se dařilo budovat zákaznickou spokojenost, byť v posledních letech ve špičkách také nestíhala a docházelo k určitým problémům. V loňském roce přitom řešila velkou reputační komplikaci, kdy jeden z jejích logistických partnerů zadržel tisíce zásilek, které odmítal vydat. Ty se tak k lidem nakonec nedostaly a Zásilkovna je musela finančně kompenzovat. Čtěte také: Zásilkovna v obrovských problémech. Balíky lidem nedodala už 3 měsíce. Co se to děje? Ikonické se každopádně staly výdejní místa a v poslední době také výdejní boxy, které Zásilkovna provozuje. V loňském roce přitom firma dosáhla obratu 7,25 miliardy korun a v poslední době jí hodně pomáhá doručování pro velké čínské eshopy, jako je Temu. Foto: Shutterstock 1SdíleníSdíletTweet [...]
O čem už se nějakou dobu mluví, je teď definitivně vidět i na číslech. Důchodový systém v České republice je naprosto vyčerpaný a reálně se příliš neví, co s tím dělat. Chystá se sice určitá podoba důchodové reformy, ovšem odborníci už teď tvrdí, že je to nedostatečné, a to její hlavní náběh přijde teprve za celou řadu let. Rychle to roste Těžko ale říct, co se bude dít v nejbližší budoucnosti. Dá se totiž usuzovat na to, že na důchodce v Česku jednoduše docházejí peníze. V loňském roce totiž celý systém skončil v rekordním schodku ve výši 72,8 miliard korun. To jsou peníze, které z důchodového systému odplynuly navíc oproti tomu, kolik do něj přiteklo. Dalo by se nad tím mávnout rukou s tím, že v dalších letech se to určitě zlepší. Jenže ono se to samo od sebe nezlepší. Naopak, bude se to zhoršovat. To už je daná věc na základě demografické křivky, která je na příštích pár desítek let rozjetá opravdu hodně špatně. S každým dalším rokem budeme ve větší a větší krizi, až nakonec můžeme dojít do stavu, kdy na důchody skutečně peníze nebudou, jelikož by to ohrožovalo hospodářskou stabilitu státu. Ostatně, tímto už se argumentovalo loni, když stát nečekaně zarazil mimořádnou valorizaci penzí, a to podle mnohých protizákonně. Jednoduše oznámil, že na takové navýšení důchodů na základě zvýšené inflace jednoduše nejsou peníze. Je třeba tvrdý zásah Opravdu hodně si Česká republika zavařila tím, že v posledních deseti letech se na důchodech přidávalo příliš mnoho. Vždyť loni oproti roku 2022 vzrostly výdaje na penze o neuvěřitelných 97,2 miliardy korun. Celková částka na penze dosáhla téměř 700 miliard korun. Jen ono navýšení tak tvořilo přibližně sedminu celkové částky. Za jeden jediný rok. Letos už to bohužel zase začíná a je pravděpodobné, že deficit celého systému bude ještě vyšší. Jen za leden totiž skončil ve schodku ve výši 8,1 miliardy korun. A takto to bude pokračovat po celý rok, jelikož tu není žádný faktor, který by to zvrátil. Čtěte také: Důchodcům v Česku se do bytu nastěhují cizí lidé. Mají na to právo. Tohle bude ostré Řešení je spíše dlouhodobé. Lidé budou muset chodit do důchodu výrazně později než dnes, a to proto, aby déle pracovali a kratší dobu pobírali penzi. Zároveň je nutné výrazně přibrzdit růst důchodů, případně ho dokonce zcela zmrazit. Jinak by se také jednou mohlo stát, že bude nutné přistoupit dokonce ke snížení důchodů, a to už by byla skutečně citelná rána, kterou si nikdo nepřeje. Foto: Shutterstock 6SdíleníSdíletTweet [...]

Redaktor deníku Mix24.cz. Absolvent žurnalistiky na Karlově univerzitě, který v informování veřejnosti o aktuálním dění spatřuje nejen poslání, ale chápe ho i tako svůj největší koníček.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *