Švédsko v koncích. Země bojuje s bytovou krizí a zjišťuje, že regulace nefunguje. Mladí jsou bezradní

Velmi vyostřenou verzi bytové krize, kterou máme v České republice, prožívá v současné době Švédsko. Tato severská země, obvykle vnímaná jako velmi příjemná k životu a z hlediska sociálních vrstev nebývale vyrovnaná, se potýká s nedostatkem bytů. Respektive nedostatkem cenově dostupného bydlení.

Zejména mladí lidé narážejí na obrovské problémy, když se chtějí osamostatnit. To pak přináší komplikace pro celou společnost. Mladí musí oddalovat založení rodiny a mnohdy to dojde tak daleko, že už se jim rodinu ani založit nepodaří. “Celá polovina mých příjmů jde jen na nájem malé garsonky. Bydlím na okraji Stockholmu a platím 11 tisíc švédských korun (přibližně 27,5 tisíce českých korun). Kvůli tomu se musím omezovat a neustále kontrolovat ostatní výdaje. Nemám jinou možnost, ale jsem velmi nespokojený,” popsal pro BBC dvacetiletý Oscar Stark, kterému se sice od rodiny podařilo odstěhovat do vlastního, ale ukazuje se, že si možná ani malý byt nebude moct dlouhodobě dovolit.

Švédové se do bytové krize dostali navzdory tomu, že jejich sektor bydlení je silně regulovaný, ostatně jako většina švédské ekonomiky. Například na české poměry je švédská regulace jen obtížně představitelná.

Základem je tu kolektivní vyjednávání o nájmu, které za nájemníky v podstatě řeší různé svazy nájemců a za pronajímatele zase jejich svazy. Vychází se z užitné hodnoty bytu, kdy je pro každý byt ve Švédsku stanovena přiměřená výše nájmu. Pakliže se nájemce s pronajímatelem nedohodnou, nastupuje na scénu tento vzoreček, který za ně situaci vyřeší. Sjednaný nájem nesmí užitnou hodnotu bytu přesáhnout o více než pět procent.

Ale už i nájmy stanovené na základě kolektivního vyjednávání jsou příliš vysoké. Ve Švédsku je však ještě jedna možnost, jak se dostat k cenově dostupnému bydlení. Jde o takzvané “kontrakty na bydlení z první ruky”, na které existuje čekací listina. Zjednodušeně řečeno jde o byty v obecním vlastnictví. Jakmile takový kontrakt získáte, je váš do konce života. Jenže právě to se ukazuje být velkým problémem. Například ve Stockholmu se na kontrakt průměrně čeká devět let, v těch nejlukrativnějších čtvrtích dokonce 18 let.

Švédsko dlouhou dobu patřilo k zemím, kterým se dařilo osamostatňovat jedince v poměrně raném věku. To se ale postupem času mění. Ukazuje se naopak, že stoupá počet Švédů, kteří žijí v přeplněných domácnostech.

Nejhorší situace panuje ve Stockholmu, kde se sice v letech 2015 až 2019 postavilo 83 tisíc nových bytů, jenže ani to nestačí. Tento region patří k nejrychleji rostoucím v Evropě a jen do roku 2030 se počítá s tím, že bude muset pojmout dalších 400 tisíc lidí.

Švédsko je tak příkladem země, kde se ukázalo, že regulace bydlení příliš nefunguje. Podle některých hlasů dokonce přispívá k tomu, že se trh konzervuje a je tak téměř nepřístupný nově příchozím.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít
Odebírat
Upozornit na
guest
37 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Inline Feedbacks
View all comments