Těžší průběh nemoci Covid-19 znamená lepší imunitu. Ale i tak vydrží jen několik měsíců, tvrdí vědci

Od samého počátku koronavirové epidemie se mluví o světlu na konci tunelu, kterým by měla být kolektivní imunita. Za půl roku, co zde Covid-19 máme, se ale mnohé změnilo. Zejména pak názory na to, jakým způsobem této imunity dosáhnout. Už je v podstatě jasné, že rychlým promořením to možné nebude: mrtvých by bylo příliš mnoho. Zároveň se bohužel ukázalo, že po prodělaném koronavirovém onemocnění nevydrží imunita proti němu kdovíjak dlouho. Stále jde jen odhady, ale i ty optimistické mluví maximálně o jednom roce. Nejspolehlivějším řešením, jak kolektivní imunity dosáhnout, se tak jeví vakcinace. Ta ale stále není možná a je otázkou, zda v blízké budoucnosti skutečně k dispozici bude.

Imunita se stále jen odhaduje

Vypadá to, že člověk může mít pak imunitu několik měsíců, možná i rok,” říká k věci virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro Lidové noviny. Upozorňuje však, že to není jisté. “V lidské medicíně je základní problém, že nemůžete udělat pokus. Nemůžete cíleně nakazit padesát lidí a vyzkoušet na nich, jak bude jejich imunitní systém fungovat.

Podle Zdeňka Hostomského z Ústavu organické chemice a biochemie Akademie věd panuje obecná shoda na tom, že si člověk po prodělané nemoci udrží imunitu po dobu nejméně tří měsíců. S tím ostatně počítá také ministerstvo zdravotnictví, které umožnilo po kontaktu s nakaženým nenastoupit do karantény těm, kdo nemoc covid-19 prodělali v předchozích devadesáti dnech. Toto opatření platí od poloviny září a má za cíl ulehčit hygieně, ale také ekonomice. Nakažených bude totiž stále více a ti, co už nemoc prodělali, nemusí zůstávat doma a mohou dále pracovat.

Doživotní imunitu vědci vylučují

Není to stoprocentní, ale souhlasím s tím. Je to potřeba, aby společnost vůbec mohla nějakým způsobem fungovat,” řekla k tomuto opatření viroložka Ruth Tachezy. Podle ní o imunitě po nákaze koronavirem stále víme jen velmi málo. “Sice existují studie, v nichž se mluví o dvou až třech měsících, ale nikdo pořádně neví, do jaké míry jsou protilátky ochranné. Některé viry se studují až třicet let.

Ta také naráží na jedinou výhodu těžšího průběhu onemocnění Covid-19. Pokud ho člověk přežije, do budoucna mu to spíše pomůže. Jedním z důvodů, proč u některých lidí propuknou těžší stavy, je totiž vyšší virová nálož, kterou dostali. “Když dostanete silnější dávku infekce, máte šanci, že si vytvoříte větší hladinu protilátek. Pokud malou, tělo si může vytvořit nízkou hladinu, která není dlouhodobě ochranná,” říká Tachezy.

Ta však odmítá, že by si někdo dokázal proti koronaviru vypěstovat doživotní imunitu. Na devadesát procent se tak nestane. Souhlasí s ní i i virolog Hirsch. “Náš imunitní systém má různou paměť, je téměř jisté, že u covidu ji má kratší.” Ostatně pro příklad není nutné chodit daleko. Koronavirus se často srovnává s chřipkou, což není vůbec správné, ale v imunitní paměti tu jistá podobnost je. Chřipka každoročně mutuje a je tak proti ní očkovat každý rok znovu. Obdobně by tomu mohlo být u koronaviru. “Nebude to tím, že by vir mutoval, ale tím, že si ho naše imunita dost dobře nepamatuje,” říká Hirsch.

Foto: Adobe Stock

Odebírat
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments