Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se vlastně pracuje pět dní v týdnu a dva dny jsou volné? Proč tomu není třeba obráceně nebo proč to není vyváženější? Vždyť v práci trávíme opravdu hodně času. Za týden je to při plném úvazku minimálně 40 hodin za týden. To je obvykle více, než kolik si vyhradíme na naše nejbližší.
Bude to vyváženější
Ostatně, už nějakou dobu se mluví o tom, že by měl být zaveden 4denní pracovní týden namísto současného pětidenního. Jeden den volna navíc by výrazně přispěl k vyvážení pracovního a osobního života. A kdo ví, třeba by lidé díky němu byli výrazně spokojenější než dnes.
Europoslanec Mikuláš Peksa teď na Twitteru celou problematiku rozebral a nabídl argumenty pro tento krok. Nutno podotknout, že jsou poměrně pádné a vychází z nich, že na Čechy je zkrátka práce pět dní v týdnu příliš a že jejich výkonnost pak stejně klesá. Možná by za čtyři dny odvedli více práce než za současných pět.
“Studie ukazují, že zavedení čtyřdenního pracovního týdne nemusí negativně ovlivnit produktivitu a může snížit náklady na absenci zaměstnanců,” uvedl. “Zavedení čtyřdenního pracovního týdne pomáhá vyrovnat pracovní a osobní život zaměstnanců a snižuje stres spojený s pracovním vytížením.“
Více pracovních míst
Možná to pociťujete i na sobě. Po víkendu jdete do práce nabití energií a v prvních dnech tomu dáváte všechno. Ne nadarmo se říká, že pondělí a úterý jsou dny, kdy se vykoná nejvíce práce. Ve středu už se to ale začíná utlumovat, čtvrtek je slabší a v pátek už si to lidé v práci většinou jen odsedí v očekávání víkendu.
Takový čtyřdenní pracovní týden má ale i jiné výhody. V době, kdy řadu věcí zřejmě již brzy přeberou roboti, by mohl zajistit stále vysokou zaměstnanost. Jednoduše by bylo potřeba více lidí, kteří budou pracovat kratší dobu.
Foto: Shutterstock
Nenechte si ujít
Když jsem před lety poprvé pronajímal byt, měl jsem v hlavě jednoduchou rovnici. Byt + nájemník = pasivní příjem. Slovo pasivní mi tehdy přišlo naprosto samozřejmé.
Trvalo asi čtrnáct měsíců, než jsem pochopil, že na tom slově je něco hodně optimistického.
Nechci strašit. Většina nájemníků je v pohodě, platí včas a byt vám nezdemolují. Ale pronájem není spořicí účet. Je to malý podnik, který má provozní starosti, a ty přicházejí ve chvílích, kdy se vám to nejmíň hodí. Odchod nájemníka v listopadu, kdy trh spí. Prasklá baterie v koupelně v sobotu ráno. Dva měsíce, kdy někdo „zrovna teď nemůže, ale příští týden určitě”. A mezitím hypotéka, která si na nic nehraje a strhne se každý měsíc naprosto spolehlivě.
Právě ta asymetrie mě štvala nejvíc. Výdaje jsou fixní a jisté. Příjem je pohyblivý a nejistý.
Co s tím vlastně jde dělat
Možnosti jsou v zásadě tři.
První: řešit si to sám. Nejvyšší výnos, nejvíc práce. Funguje, pokud bydlíte poblíž, máte čas a nevadí vám telefonovat s instalatérem.
Druhá: dát byt do správy. Někdo za vás shání nájemníky, řeší opravy a komunikaci, vy platíte odměnu. Starosti zmizí, riziko ne. Když je byt prázdný, nájem nechodí. Když nájemník neplatí, ztráta je pořád vaše.
A třetí, na kterou jsem narazil až později a dlouho mi nedávala smysl: nechat si byt pronajmout celý, natvrdo, firmě.
Přesně tohle dělá garantovaný nájem od RentControl.cz. Nejsou prostředník mezi vámi a nájemníkem — sami se stanou vaším nájemcem. Podepíšete s nimi nájemní smlouvu s možností podnájmu na pevnou měsíční částku a oni si byt dál pronajímají koncovým lidem. Jestli ho zrovna obsadili, nebo ne, už není vaše starost. Vaše platba chodí tak jako tak.
Je třeba si uvědomit, že byt, ať už cíleně investiční nebo třeba z dědictví, tvoří významnou část vašeho majetku. Přistupujte k němu proto s náležitou péčí.
Kde je háček (protože nějaký být musí)
Je a nemá smysl kolem toho chodit po špičkách: garantovaný nájem je nižší než ten tržní.
Poprvé, co jsem to slyšel, mi to znělo jako špatný obchod. Proč bych bral míň?
Odpověď mi došla až ve chvíli, kdy jsem si sedl a spočítal, kolik mě reálně stály ty „drobné výpadky”. Dva měsíce prázdného bytu mezi nájemníky ročně nejsou žádná exotika a sežerou vám kolem šestnácti procent ročního příjmu. Jeden neplatič, kterého musíte řešit, dokáže dopadnout hůř. A k tomu připočtěte inzeráty, prohlídky, předávací protokoly a večery strávené odpovídáním na dotazy lidí, kteří pak stejně nepřijdou.
Když se to sečte, rozdíl mezi „vyšším nájmem s výkyvy” a „nižším nájmem bez výkyvů” najednou není tak dramatický, jak vypadá na papíře. Platíte si pojistku. A jako u každé pojistky platí, že vám připadá zbytečně drahá přesně do dne, kdy ji potřebujete.
RentControl to na svém webu mimochodem říká otevřeně — že nižší částka je cenou za to, že riziko neobsazenosti i neplatičů přebírají oni. Ocenil jsem, že to nezabalili do marketingové vaty. Konkrétní číslo navrhují až po prohlídce bytu, podle lokality, stavu a reálně dosažitelného nájmu, a schvalujete ho vy dřív, než se cokoli podepíše.
Spravovat byt, to znamená i schopnost akceptovat problémy. Skutečný pasivní příjem přichází až tehdy, když správu bytu předáte profesionálům.
Jak to běží v praxi
Postup je poměrně nudný, což je u nemovitostí dobrá zpráva. Přijedou se na byt podívat, navrhnou částku. Pokud kývnete, podepíše se nájemní smlouva. Od té chvíle vám každý měsíc chodí dohodnutý nájem. Hledání nájemníků, prověřování, smlouvy, komunikace, běžná údržba — to všechno je na nich. Po skončení spolupráce vám byt předají ve smluveném stavu.
Zásadní opravy a technické zhodnocení zůstávají na majiteli, což mi přijde férové. Kdyby slibovali, že vám zaplatí i novou střechu, byl bych podezíravý.
Přehled o bytu přitom neztrácíte — mají na to vlastní aplikaci, takže nejde o model „dali jsme vám klíče a půl roku o vás neslyšeli”.
Pro koho to dává smysl
Upřímně: ne pro každého.
Pokud vás pronajímání baví, umíte si vybrat lidi a výkyvy v cashflow vás neruší, budete na klasické správě nebo vlastní režii vydělávat víc. Tečka. Nikdo by vám neměl tvrdit opak.
Ale je skupina lidí, pro které je tohle přesně ono:
Ti, co splácejí hypotéku. Fixní výdaj proti fixnímu příjmu. Spíte líp.
Ti, co bydlí daleko nebo v zahraničí. Řešit prasklou trubku přes dvě časová pásma je zážitek, který si nemusíte dopřávat.
Ti, co byt zdědili nebo koupili jako investici a nechtějí si k tomu pořizovat druhou práci.
A ti, kdo mají jednoduše rádi klid. Což je legitimní ekonomické rozhodnutí, i když se to tak často neformuluje.
Co bych řekl sám sobě před lety
Že „pasivní příjem” je marketingové sousloví, ne popis reality — pokud si tu pasivitu aktivně nezařídíte.
Garantovaný nájem není zázrak. Je to výměna: část výnosu za veškeré riziko a starosti. Buď vám ten obchod sedne, nebo ne. Ale minimálně stojí za to si ho spočítat, než ho odmítnete, protože „přece nebudu brát míň”.
Konzultace a nacenění jsou u RentControl zdarma a nezávazné, takže jediné, co riskujete, je jeden e-mail a vědomí, kolik váš byt reálně umí vydělat s jistotou — a kolik bez ní.
RentControl pak nabízí i klasickou službu správy bytu, kdy sice negarantuje nájem, ale i tak se stará o všechno spojené s pronajmutím a správou dané jednotky. Taková služba je pak levnější a vám zůstane více peněz, i když možná také o něco více starostí. [...]
Jde o další důkaz, v jak moc pokřiveném světě aktuálně žijeme a fungujeme. Tepelná čerpadla si užila svých pomyslných pár minut slávy v době energetické krize, kdy se na ně také dávaly štědré dotace, což ostatně nadále trvá.
Není to v pořádku
Mnoho domácností po tomto řešení sáhlo, protože se zdálo, že půjde o nejlevnější formu vytápění rodinného domu. Nebylo to vůbec levné. I se státní dotací totiž běžná instalace takového zařízení dosáhla 500 tisíc korun.
Kdyby ovšem fungovalo tak, jak bylo uvedeno na papíře, tedy šetřilo nemalé prostředky například vůči plynovému kotli, pravděpodobně by se nikdo tolik nezlobil, protože návratnost by byla stále velmi slušná.
Jenže to se u spousty lidí jednoduše nestalo. “Dnes bych vás s tepelným čerpadlem vyhodil. Takového trápení, co nám to přineslo. Stále jsou s tím nějaké problémy a poruchy. A úspora? Ano, nějaká tam je, ale tak kolem 15 %, což je skoro zanedbatelné a při původní investici se to prostě nevyplatí,” říká Roman Jasný z Berouna.
Jak rychle tepelná čerpadla vystřelila, tak svižně zájem o ně také opadl. Jedna firma za druhou, jež se na jejich instalaci specializovala, dnes krachuje, ať už je to třeba S-Power nebo Woltair.
Proč to pořád nutí?
Paradoxně jim však stačilo nějakou dobu vyčkat, protože se připravuje něco podobného, jako byla energetická krize, až na to, že tentokrát to bude vyvoláno uměle a schválně. Řeč je o emisních povolenkách pro domácnosti v rámci systému EU ETS 2. Ten totiž způsobí, že lidem dramaticky zdraží cena vytápění plynem a dalšími fosilními panely.
Čtěte také: Loni si koupili tepelné čerpadlo za 500 tisíc, aby ušetřili. Teď Češi litují, stát jim schválně zdražil elektřinu o desítky tisíc
Ačkoliv politici tvrdí, že tomu zabrání, reálně to není možné. Odborníci naopak tvrdí, že to opět způsobí obrovskou poptávku po fotovoltaických elektrárnách a tepelných čerpadlech. Jenže co je to jiného než prosté vnucení takové technologie i těm, kdo o ni vlastně vůbec nestojí?
Foto: Shutterstock [...]
Přichází podle všeho velká změna v rámci sociálního systému, která byla dlouhodobě potřebná jako sůl. Vytvořila se tu totiž poměrně velká kasta lidí, kteří se rozhodli nepracovat, protože jim chodí slušné peníze v rámci sociálních dávek.
Musí se to změnit
Takto ale systém vůbec nebyl zamýšlen a v takových podmínkách nedokáže fungovat. Na příspěvky a dávky by měl mít nárok jen ten, kdo se dostane do problémů. Například ztratí práci, a potom je logické, že by měl pobírat podporu v nezaměstnanosti. A to po dobu, kdy si bude hledat nové zaměstnání. Ne však způsobem, že na dávkách zůstane další roky.
Bohužel je tento nešvar velmi rozšířený, a to zejména v některých oblastech České republiky. Vede to hned ke dvěma zásadním problémům. Na jedné straně je vyčerpaný sociální systém, v němž se nedostává peněz pro skutečně potřebné a na straně druhé jsou potom nespokojení zaměstnavatelé, kteří nejsou schopni získat dostatečné množství pracovní síly, jelikož jim v tomto konkuruje nejen stát jako zaměstnavatel, ale rovnou i jako rozdavač nejrůznějších dávek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto představilo reformu, která platí od října a je založena na tom, že lidé budou muset pracovat. “Sociální systém tu není od toho, aby živil zdravé lidi, co nechtějí pracovat. Proto jsem prosadil ReVizi dávek, která už od října platí a podmiňuje u zdravých lidí dávky prací,” uvedl ministr sociálních věcí Marian Jurečka.
Vše by mělo být efektivnější
Již dříve se mluvilo o tom, že to v podstatě vrací do hry povinnou práci. Najdou se totiž tací, kteří si nebudou schopni sami sehnat zaměstnání. Ti by potom měli vykonávat třeba obecně prospěšné práce, kterými si sice nevydělají tolik, ale minimálně prokáží, že něco dělají, a tak jim stát nějakou tu korunu dá.
Čtěte také: Kaufland a Lidl se tvrdě zakously do Čechů. Obírají je o peníze nehorázným způsobem
Dalším faktorem je skutečnost, že by se pomoc skutečně potřebným měla zrychlit a zefektivnit. Reforma by zkrátka v ideálním případě měla vést k tomu, že nebude házet takové klacky pod nohy lidem, kteří finanční pomoc skutečně potřebují, a zároveň ji znemožní čerpat těm, kdo ji zneužívají.
Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Úřad práce [...]
Pexa je pablb bez zkušeností. Ve výrobě panují normo minuty neboli kolik práce je potřeba udělat za minutu, ne za hodinu, nebo den. Výrobní firmy co půl rok dělají audit, jak ušetřit sekundy při výrobě a tydýt Pexa by rád zrušil den v týdnu. Neví, o čem mluví.
Pexa se nadále oddává bláznivým radovánkám na základě iniciativního blbnutí na kvadrát. Kdo volil ve volbách tyto nýmandy typu Peksy, Bartoše či Michálka ?
S touto vládou dohodneme spíš jak v Koreji 7/7 . 😂
Mě moje práce baví a chodím si tam odpočinout od práce na zahradě a na baráku. Takže nesouhlasím 🙂
Zkrácený pracovní týden měl náplánovan už minulý režim na devátou pětiletku po roce 1990 v rámci uvolňování normalizačních poměrů. Komunisté uvažovali buď o čtyřdenním pracovním cyklu při zachování osmi hodinové pracovní doby anebo by se do práce pořád chodilo pět dní v týdnu, ale jen na šest hodin. Devátá pětiletka měla lidem umožnit i drobné podnikání, větší možnosti cestovat a to i do kapitalistické ciziny. Mělo se lidem radikálně přidávat na platech. Taky se připravovaly smlouvy se západními státy o dodávkách nedostatkového zboží do ČSSR ze západu. Západ totiž byl na konci 80 let ve velkým srabu, na hranici velké recese a tak byl ochoten zmírnit ekonomické sankce vůči ČSSR, protože nutně potřeboval nové trhy. To opravdu nejsou výmysly. V jednom interview o tom mluvil i tehdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš a potvrdil mně to i můj příbuzný, který v 80 letech byl předsedou závodní rady státního podniku a jezdil na sjezdy KSČ, kde se plánovaly pětiletky. Dále už to známe. Přišel v 89 roce převrat a všechno šlo rovnou do řiti. Teď jsme pracovní provincie (kolonie) s levnou pracovní silou, hlavně pro Německo.
Vždyť jo, lidé můžou chodit třeba jenom jeden den v týdnu do práce, ale pak ať si nestěžuji že dostanou jen pár korun za měsíc k výplatě.
Jinak můj pracovní týden má sedm dní :0
Jo A zaměstnavatel by byl velmi rád kdybych jezdil 20 hodin denně, že prý si víc vydělám, ale spíš to myslí tak že víc by si vydělal on 😀
Daleko lepší by bylo zkrátit dobu práce na třeba 6 hodin.Prace je smysl života.Ale ne přepracovanost.Pokud bude jeden den navíc budou se lidi nudit a to přináší akorát bordel a kriminalitu.
Pak by se mohlo zavest konecne 4 smenny provoz a zamestnat i ty bez prace 👍
Z mého pohledu by to bylo méně odpracovaných hodin v měsíci a tím i menší mzda. Nepřichází v úvahu.
Dobrý den
Dělám sice 6 hod.
Ale souhlasím protože jsem ještě mladá a nechci čas trávit jenom v práci. Chci taky si užívat s mojí rodinou s mými nejbližšími někam jezdit na výlety atd… Ne jenom o víkendu
Kdy ani nevíme jestli vůbec pojedeme.
Pak se to všechno nedá ani stíhat 2 dny vždycky strašně moc utečou
Ba naopak zavedl bych 6 dni a v nedeli na nocni 😉 👍
A kdo bude dělat ve službách, budou obchody a restaurace o víkendu zavřené?
Nejlepší pro lidí v Česku abych ne pracovali vůbec, hlavne stat abych im platil velké výplaty bez práci.
Taktéž nesouhlasím,ale je pravda že by více pomohla zkrácená pracovní doba, nežli třídenní volno.
Na jednu stranu chtějí zrušit některé svátky že se odvádí málo daní a teď chtějí přidat 56 dní volna. Má to ten navrhovatel v hlavě srovnané nebo si dělá z národa pr…..
Drábkovský podnikatelsko-pracovní dril resp. robota v moderní podobě, která prokazatelně působí jako debilizátor, pauperizuje českou společnost a snižuje intelekt resp. mentální výkonnost národa. Nadnárodní společnosti za nadšeného souhlasu našich polistopadových vlád učinily z ČR jednu velkou manufakturu, kde lidé dřou jako mezci u výrobních pásů a hlavně mentálně strádají, za několik let je jejich inteligence takto snížena o dost procentních bodů, někdy až o dvacet procent. Bezduché a tupé dříče bez možnosti se právně či mentálně bránit potřebují naši budovatelé polistopadové diktatury pod kuratelou Bruselu.
Zdejší stát vedený a řízený zločinci stejně zanikne.Je to jen otázka času