Japonští věci v časopise Nature publikují, že dle jejich bádání došlo v 8. století našeho letopočtu k nezvyklé kosmické události. O co šlo a jakými vědeckými metodami lze tak dávnou událost prozkoumat?
Tajemství odhalily japonské cedry
Právě z jejich starého dřeva lze vyčíst spoustu zajímavých údajů o historii. Tým vědců se věnoval konkrétně měření izotopů neboli typů uhlíku. K jejich překvapení právě mezi lety 774 a 775 izotop uhlíku 14 stoupl o 1,2 procenta. Pro vysvětlení – uhlík 14 vzniká při dopadu slunečního záření na Zemi.
Sluneční erupce, nebo výbuch supernovy?
Takový skok by se dal vysvětlit dvěma událostmi. Mimořádně silnou sluneční erupcí, nebo výbuchem blízké supernovy. Avšak ani jednu z těchto možností autoři objevu nepovažují za pravděpodobnou. Kdyby vybuchla supernova, šlo by o jev na obloze velmi dobře viditelný, tudíž by byl pravděpodobně zaznamenán v mnoha pramenech. V případě sluneční erupce by její síla musela být zhruba šedesátinásobně vyšší než u běžné erupce, to by také nezůstalo bez povšimnutí a důsledků. Nicméně fyzik z coloradské univerzity Daniel Baker tvrdí, že za určitých podmínek by tato hypotéza mohla být pravdivá.
Záhadné gama záření
Japonští vědci s dalším vysvětlením nepřišli, avšak Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd teorii má. Domnívá se, že mohlo jít o záblesky gama záření – velmi krátké a silné záblesky vysokoenergetického záření. Jejich příčina není tak úplně známá, mohou být doprovodným projevem kolapsu hypernovy nebo vznikat při srážce neutronových hvězd nebo pocházet z černých děr. Jedno však mají gama záblesky společné. Jsou sice opticky pozorovatelné, avšak pro lidské oko poměrně slabé, navíc trvají velmi krátkou dobu, což by vysvětlovalo, že si úkazu nikdo nevšiml.
Možná, že časem se o podivuhodných historických úkazech dozvíme více, zatím můžeme pouze hádat a tajemství nechat japonským cedrům.
Foto: Shutterstock, zdroje: Daily Mail, Ars Technica
