Vrah Rominy Shrafi přišel v noci, když spala. Znala ho dobře, byl to její otec. Když se muž po hrozivém činu minulý čtvrtek v severním Íránu sám přihlásil policejní hlídce, stále ještě držel v ruce zakrvácený srp – vražednou zbraň, kterou zabil svou dceru ve spánku. Tak o případu informovala lokální média.
Dívka utekla od rodiny
Romina Ashrafi měla podle některých údajů 13, podle jiných 14 let. Zemřela proto, že její otec tímto způsobem chtěl zachovat čest své rodiny. Považoval to za svou povinnost.
Romina od své rodiny utekla. O dvacet let starší muž z její vesnice jí sliboval lásku a manželství, ale rodina Ashrafi byla proti takovému vztahu. Když íránská policie pár po pěti dnech na útěku dopadla, prosila Romina, aby ji nevraceli jejímu otci, protože se bála jeho násilné reakce. Měla k tomu zjevně dobrý důvod.
Osud nebohé dívky už zdaleka nehýbe jen obyvateli městečka Talesch u Kaspického moře, které je vzdáleno přibližně 420 kilometrů od hlavního města Teheránu. Případu se chopila celonárodní média a deníky na titulních stranách otiskly její fotografii. Osud Rominy totiž spojuje mnohé, co je i podle konzervativních Íránců v právním systému této islámské republiky špatně.
Pětatřicetiletý muž, který Rominu přesvědčil k útěku, se nemusí obávat žádných následků. Sňatek s nezletilou dívkou je v dnešní době v Íránu výjimkou. Průměrný věk svatebčanů je 23 let, ale podle práva jsou vdavky možné od 13 let.
To, že Romině jako ženě hrozí od její rodiny následky, měli úředníci vědět. Neexistují sice průkazné statistiky k vražedným případům, které se odehrály na základě ochrany cti rodiny, ale už v roce 2014 vzbudila zájem slova policejního důstojníka. Ten uvedl, že přibližně pětina všech vražd, které se v Íránu odehrají, spadá do této kategorie.
Blýská se na lepší časy?
Pachatelé jsou v takových případech obvykle – a právě to je dnes předmětem hlasité kritiky – potrestáni pouze mírně. Otec Rominy, Reza Ashrafi, který je momentálně ve vazbě, může dostat trest od tří do deseti let odnětí svobody. Jinak tvrdé tresty íránského práva, které za vraždu předepisují trest smrti, v tomto případě neplatí, protože oběť i pachatel patří do jedné rodiny.
Réza Páhlaví, v americkém exilu žijící syn v roce 1979 svrženého šejcha, využil tento případ k útoku na náboženský charakter uspořádání íránského státu. “Zákony, které povolují násilí, vraždy ze cti a zneužívání dětí nemají ve 21. století co pohledávat,” uvedl na svém Twitteru. Řešením je podle něj návrat k sekulárnímu právu.
Ale nikoliv jen opozice v exilu, už i politicko-náboženská garnitura vidí, že je třeba v tomto ohledu islámskou republiku reformovat. Prezident Hasan Ruhání, který je nejen právníkem, ale také učencem šiitského práva, dal kabinetu za úkol konečně připravit právní reformy, které by násilné činy ve jménu rodinné cti postihovaly výrazněji.
Už roky přitom mezi ministerstvy a příslušnými výbory parlamentu kolují příslušné návrhy, ale jejich implementace byla dodnes zdržována. Možná ze lhostejnosti, možná z vůle konzervativních elit. Případ Rominy Ashrafi dost možná přinese tolik potřebnou změnu.
Foto: Freepik
