Vladimir Iljič Lenin zemřel na počátku roku 1924. Smrt však na něj čekala už o několik let dříve – na konci srpna 1918 si na něj počkala Fanny Kaplanová a třikrát na něj vystřelila. Lenin vyvázl jen zázrakem, mladá revolucionářka za svůj čin zaplatila životem. Pokud to tedy všechno nebylo tak trochu jinak.
Revolucionářka tělem i duší
Rusko na počátku 20. století čelilo hodně divokým změnám. Několik ideologických směrů a celá řada ozbrojených a všehoschopných skupin sváděla boj o moc a málokdo si mohl být jistý životem.
Mladá dívka Fejga Rojtmanová se nadchla pro ideje anarchismu, našla si podobně laděného milence a v době, kdy jí bylo šestnáct let, se společně rozhodli, že zabijí kyjevského generálního gubernátora.
Bombu, která byla určená jejich oběti, si však připravovali v hotelu a výbušnina omylem explodovala právě tam. Fejga byla vážně zraněna a výbuch jí poškodil zrak, s čímž se pak potýkala po zbytek života. Kromě toho byla zatčena a odsouzena k smrti, načež jí byl trest zmírněn na doživotí a nucené práce. Při zatčení poprvé použila jméno Kaplanová, pod kterým později vešla do dějin.
Z anarchistky eserkou
Politické prostředí v Rusku bylo proměnlivé, a tak byla Fanny, jak si začala říkat, po několika letech v pracovním lágru, které podlomily její zdraví, propuštěna na amnestii. V pracovním táboře se seznámila se socialisticky smýšlejícími spoluvězenkyněmi a přešla od anarchismu k socialistům -revolucionářům, známým jako eseři. Vzhledem k tomu, že bolševici vyhráli boj o moc a všechny své odpůrce posléze zničili, mluví se dneska o eserech málo, nicméně zhruba do roku 1917 šlo o velmi významnou levicovou, respektive socialistickou stranu.
Jenže bolševici vedení Leninem si moc urvali pro sebe a esery začali likvidovat. Fanny Kaplanová byla venku z lágru a měla pocit, že Lenin zničil socialistickou revoluci, kterou si tolik přála.
Atentát na Lenina a pochybnosti
30. srpna 1918 provedla Kaplanová na Lenina atentát. Lenin šel z jakéhosi politického shromáždění a Kaplanová na něj třikrát vystřelila. Jedna rána jej těsně minula, další dvě ho zasáhly – jedna do ramene, další zasáhla krk a také plíci. Kaplanová byla zatčena, zbraň se u ní nenašla. Následně byla podrobena výslechům – nevíme jistě, zda byla mučena, každopádně je to dost pravděpodobné, neboť její případ si vzala na starost neblaze proslulá Čeka a vyšetřování osobně vedl Jakov Jurovskij, který vešel do dějin jako vrah cara Mikuláše. Na konci vyšetřování se Kaplanová přiznala a poté byla bez soudu popravena.
Takto se událost nejčastěji vykládá. Nicméně i z toho krátkého výčtu vás možná napadnou otázky, na které nebyly nikdy nalezeny odpovědi. Co se stalo s browningem, kterým Kaplanová střílela? Jak se k němu dostala? Jak mohla téměř slepá žena zasáhnout Lenina třikrát z poměrně velké vzdálenosti? A jak je možné, že se Lenin z vážného zranění rychle uzdravil? K tomu si přidejte nejasné výpovědi svědků, kteří se v popisu události hodně lišili, a také velmi liknavé a narychlo prováděné vyšetřování a máte prostor pro konspirace jako vyšitý.
Někteří historikové a badatelé se domnívají, že k atentátu ve skutečnosti vůbec nedošlo, ale šlo o zinscenovanou událost, která měla ospravedlnit následné čistky, které bolševici provedli mezi svými odpůrci.
Peklo rudého teroru
Je málo pravděpodobné, že bychom někdy s jistotou zjistili, zda skutečně střílela Kaplanová nebo někdy jiný či šlo o zinscenovanou událost.
Nicméně hned na to byl v celé zemi rozpoután takzvaný rudý teror. Odpůrci Lenina a bolševiků byli zatýkáni, mučeni a popravováni bez soudu. Za dva měsíce bylo brutálně zavražděno mezi deseti a patnácti tisíci lidí. Nepodařený atentát na Lenina byl jednou ze záminek pro rozpoutání tohoto strašlivého pekla.
Foto: Shutterstock, zdroj: dbpedia, web.archive
